František Stanislav Kostečka (13. listopadu 1893 Majdalena u Třeboně – 16. ledna 1951 Praha) byl český stomatolog, čelistní chirurg a vysokoškolský pedagog.

Životopis Narodil se 13. listopadu 1893 v jihočeské obci Majdalena nedaleko Třeboně. Gymnázium absolvoval v Třeboni a poté nastoupil na Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, kde promoval v roce 1920. Již během studií působil jako demonstrátor u profesora Eduarda Nessela. Své odborné vzdělání si dále rozšiřoval na významných evropských pracovištích v Curychu, Ženevě, Berlíně a Vratislavi. Chirurgické zkušenosti získal na klinice profesora Stanislava Kostlivého a na otorinolaryngologické klinice profesora Otakara Kutvirta.

V roce 1922 byl jmenován vedoucím chirurgického oddělení Zubní kliniky Univerzity Karlovy, kterou tehdy vedl profesor Jan Jesenský. V roce 1924 absolvoval studijní cestu do Spojených států amerických, kde se v New Yorku, Filadelfii a Chicagu seznámil s moderními metodami chirurgické léčby rozštěpů rtu a patra. Na zpáteční cestě navštívil také stomatologická pracoviště v Paříži a Londýně.

Vedle chirurgické práce se věnoval vědeckému výzkumu. Zabýval se především mikrobiologií dutiny ústní a vznikem zubního kazu. Ve svých studiích prokázal souvislost mezi vývojem mikrobiální flóry a stavem chrupu. Publikoval práce Vývoj normální mikrobiální flóry dutiny ústní (1923), Vliv chrupu na normální mikrobiální flóru dutiny ústní (1924) a Aetiologie zubního kazu po stránce bakteriologické (1928).

Největší význam však získal jako čelistní chirurg. Zabýval se léčbou vrozených i získaných deformit čelistí a vypracoval vlastní operační metodu léčby těžkých forem předkusu (progenie). Jeho originální postup využívající Gigliho pilku umožňoval operaci dolní čelisti bez zevního kožního řezu. Metoda vzbudila značný mezinárodní ohlas a do Prahy přijížděli odborníci z celé Evropy sledovat jeho operace. Díky svým výsledkům byl roku 1926 jmenován docentem a v roce 1934 mimořádným profesorem.

Po odchodu profesora Jana Jesenského do penze převzal 31. ledna 1939 vedení Zubní kliniky Univerzity Karlovy. Jeho působení však záhy ovlivnila nacistická okupace a uzavření českých vysokých škol. Během druhé světové války byla klinika několikrát nucena měnit své působiště. V květnu 1945 se Kostečka aktivně zapojil do obnovy českého zdravotnictví. Během Pražského povstání převzal budovu bývalé německé čelistní kliniky v Kateřinské ulici, která se po válce stala sídlem stomatologické kliniky.

Po druhé světové válce se podílel na reorganizaci stomatologického vzdělávání. Prosazoval vznik druhé zubní kliniky a podporoval rozšíření vysokoškolské přípravy zubních lékařů. Ve školním roce 1949 a 1950 zastával funkci děkana I. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a podílel se na založení samostatného stomatologického studijního směru.

Za svůj život publikoval 84 odborných prací doma i v zahraničí. Pro studenty napsal několik významných učebnic, mimo jiné Nauka o vytahování zubů (1930), Cysty v dutině ústní a čelistech (1932) a Nauka o nemocech zubních a ústních (1941). Jeho odborné práce ovlivnily několik generací českých stomatologů a chirurgů.

Přes své působení v Praze si po celý život zachoval silný vztah k rodné Majdaleně. Podporoval rozvoj obce, zasazoval se o její elektrifikaci, zřízení železniční zastávky i další modernizační projekty. Po odchodu do důchodu zde plánoval vybudovat malé sanatorium, tento záměr však již nestihl uskutečnit. Zemřel náhle 16. ledna 1951 v Praze ve věku 57 let.

Reference

Kategorie:Čeští stomatologové Kategorie:Čeští chirurgové Kategorie:Čeští vysokoškolští pedagogové Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Děkani 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození v roce 1893 Kategorie:Narození 13. listopadu Kategorie:Narození v Majdaleně Kategorie:Úmrtí v roce 1951 Kategorie:Úmrtí 16. ledna Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži