Skvrnovka kočičí nebo hlavatka kočičí (Telescopus fallax) je had z čeledi užovkovití a rodu Telescopus. Vyskytuje se od severovýchodní Itálie přes Slovinsko, Chorvatsko, Bosnu a Hercegovinu, Černou Horu, Bulharsko, Albánii, Severní Makedonii až po Řecko a odtud do Turecka, Sýrie, Libanonu, Izraele, Íránu, Iráku, Arménie, Ázerbájdžánu, Gruzie a přilehlé části jižního Ruska. Areál výskytu zahrnuje i některé ostrovy, jako je Kréta, Malta a Kypr. Skvrnovka kočičí je variabilní druh, zřejmě součást širšího druhového komplexu. Geniez (2018) u ní uvádel poddruhy fallax, cyprianus, iberus, pallidus a syriacus, zatímco status samostatných druhů respektoval u skvrnovek T. hoogstraali a T. nigriceps. Pozdější studie Šmída a kol. (2019) však dospěla k závěru, že se T. hoogstraali a T. nigriceps odvozují v rámci skvrnovky kočičí a že systematiku je obecně nutné revidovat.
Skvrnovka kočičí nejčastěji měří okolo 100 cm, největší exempláře mohou dorůstat až 130 cm. Jde o štíhlou užovku s bočně zploštělým tělem a plochou hlavou, která je jen mírně odlišena od krku. Zbarvení se pohybuje v různých odstínech šedé, se vzorem v podobě tmavých teček a skvrn. Spodní partie jsou světlejší, bílé, žlutavé či narůžovělé, opět zdobené skvrnami. Šupiny jsou hladké, ve středu těla v počtu 19 řad. Jde o jedovatého hada, jedové zuby jsou přičemž opistoglyfního typu. Jed není pro člověka zvlášť nebezpečný, byť se ušktnutí doporučuje vyhýbat.
Biotopem skvrnovek kočičích je skalnatá křovinatá krajina, dále otevřené lesy, písečné pláže s vegetačním pokryvem a jiná podobná stanoviště, včetně lidských obydlí a ruin. Žije až do nadmořské výšky 2 000 metrů. Aktivní bývá za soumraku a v noci, zejména během léta. Pohybuje se po zemi, ale dovede i zdatně šplhat. Loví jiné plazy, včetně gekonů a ještěrek (rody Lacerta nebo Podarcis), vzácně i další obratlovce; mláďata se krmí hmyzem. Skvrnovka kočičí se pohybuje rozvážně a právě její pohyb je přirovnáván k plížení kočky. Kořist polapí rychlým výpadem a usmrtí jedem, jenž na malá zvířata účinkuje během několika minut. Páření probíhá zjara, snůšku 5–9 vajec samice klade během června nebo července, k líhnutí háďat dochází v srpnu či září.
Mezinárodní svaz ochrany přírody považoval ve svém vyhodnocení stavu ohrožení z roku 2009 skvrnovku kočičí za málo dotčený druh. Hojná je zejména na Balkánu (kde také patří mezi nezaměnitelné hady), spíše vzácná je v Turecku. Místy jich ubývá kvůli ztrátě biotopů, úmrtnost pramení také z kolizí s auty či lidského pronásledování.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Užovkovití