Arthur Fery (* 12. července 2002 Sèvres) je britský profesionální tenista. Na challengerech ATP a okruhu ITF získal šest titulů ve dvouhře a pět ve čtyřhře., přístup:

Na žebříčku ATP byl ve dvouhře nejvýše klasifikován v srpnu 2026 na 33. místě a ve čtyřhře v červenci 2025 na 203. místě. Trénují ho Benoît Foucher s Jeroenem Benardem., přístup:

V britském daviscupovém týmu debutoval v roce 2025 gdyňskou 1. světovou skupinou. K výhře Britů nad Poláky přispěl vítěznou dvouhrou nad Olafem Pieczkowskim. Do září 2026 v soutěži nastoupil k jedinému mezistátnímu utkání s bilancí 1–0 ve dvouhře., přístup:

Soukromý život Narodil se roku 2002 v Sèvres u Paříže do francouzské rodiny. Má mladší sourozence, sestru Abane a bratra Maxima. Matka Olivia Féryová, rozená Gravereauxová, startovala jako profesionální tenistka ve čtyřhře French Open 1991. Poté, co se stala rezidentkou Hongkongu, odehrála 1. skupinu asijsko-oceánské zóny Fed Cupu 2000 za hongkongský tým. Otec Loïc Féry, profesí finanční obchodník, se v roce 2009 stal vlastníkem a prezidentem fotbalového klubu FC Lorient. V roce 2022 se rodiče rozvedli.

Žije v londýnském Wimbledonu, kde absolvolval soukromou střední King's College School. V letech 2020–2024 vystudoval Stanfordovu univerzitu, za níž hrál tři sezóny akademický tenis. Bakalářský titul získal v oboru Science, Technology & Society. V ročníku 2022 vystoupal na 1. místo celouniverzitního žebříčku ITA ve dvouhře jako první stanfordský tenista od Boba Bryana v roce 1998. V letech 2022 a 2023 získal ocenění ITA All-American udělované tenistům, kteří postoupili do závěrečných fází šampionátů NCAA, či figurovali na předních místech žebříčku ITA (Meziuniverzitní tenisové asociace).

Tenisová kariéra Na grandslamu debutoval v mixu Wimbledonu 2021, do nějž s krajankou Tarou Mooreovou obdrželi divokou kartu. Ve třetím kole podlehli podějším vítězům Nealu Skupskému s Desirae Krawczykovou. Dvouhru v této nejvyšší kategorii si poprvé zahrál ve Wimbledonu 2023. Z pozice 391. hráče žebříčku musel opět získat divokou kartu. Časnou porážku mu přivodila světová trojka Daniil Medveděv. Zároveň tím vstoupil do hlavních soutěží okruhu ATP Tour. Úvodní kolo nepřešel ani ve Wimbledonu 2024, když proti osmdesátému muži klasifikace Danielu Altmaierovi ztratil vedení 2–1 na sety. Následující wimbledonský ročník 2025 znamenal první výhru. Do soutěže vstoupil jako 461. muž pořadí vítězstvím nad světovou dvaadvacítkou Alexeim Popyrinem, čímž premiérově zdolal člena Top 30. Ve druhé fázi podlehl Lucianu Darderimu z šesté desítky žebříčku.

První dvouhru na okruhu ATP, mimo grandslam, odehrál na říjnovém Stockholm Open 2025 po průchodu kvalifikačním sítem. V singlové soutěži nestačil na Itala Lorenza Sonega z konce elitní padesátky. Po zvládnuté melbournské kvalifikaci, v jejímž závěru zdolal Dina Prižmiće, debutoval na australském majoru, Australian Open 2026. V úvodním kole jako 185. tenista žebříčku přešel přes světovou dvaadvacítku Flavia Cobolliho, než jej vyřadil Tomás Martín Etcheverry. V sérii Masters prožil premiéru na březnovém Miami Open 2026 po kvalifikační výhře nad Číňanem Puem. V prvním miamském kole však nenašel recept na jednapadesátého hráče pořadí Stefanose Tsitsipase.

Do prvního čtvrtfinále v rámci okruhu ATP postoupil přes Adriana Mannarina na londýnském HSBC Championships 2026. V něm však jako 140. muž žebříčku nestačil na pozdějšího vítěze a příslušníka Top 30, Francisca Cerúndola. Do grandslamového osmifinále se poprvé probojoval ve Wimbledonu 2026. V travnaté soutěži jej nezastavili Damir Džumhur, kvalifikant Otto Virtanen ani světová sedmatřicítka Zizou Bergs, s níž získal poslední dvě sady – v pětisetové bitvě – vždy až v tiebreaku. Po nejdelším duelu odehrané části ročníku, trvajícím 4 hodiny a 39 minut, se stal prvním britským mužem od Fostera v roce 1993, který si na divokou kartu zahrál wimbledonské osmifinále. Výhrou s Bergsem si rovněž zajistil debut v elitní světové stovce žebříčku. Jako pátý Brit ve 21. století, po Henmanovi, Rusedském, Murraym a Norriem, pronikl ve Wimbledonu do druhého hracího týdne. Po pětisetové bitvě s Grigorem Dimitrovem prošel do wimbledonského čtvrtfinále jako první na divokou kartu od Nicka Kyrgiose v roce 2014, a celkově jako pátý v open éře. Následným zdoláním Cobolliho se stal druhým wimbledonským semifinalistou hrajícím na divokou kartu, po 125. muži pořadí Ivaniševićovi v roce 2001 a čtvrtým takovým semifinalistou na grandslamu. Z pozice 114. tenisty žebříčku představoval v Londýně nejníže postaveného semifinalistu právě od Ivaniševiće a celkově pátého britského v otevřené éře. Do souboje o titul jej nepustila světiová trojka Alexander Zverev.

První finále na okruhu ATP si zahrál na srpnovém Winston-Salem Open 2026 konaném v úrovni ATP 250. Do závěrečného kola postoupil přes světovou devětaosmdesátku Aleksandara Kovacevice a o deset míst výše postaveného Jamese Duckwortha. V souboji o titul však podlehl peruánskému hráči z Top 40 Ignaciem Busem po dvousetovém průběhu. Bodový zisk jej 31. srpna 2026 posunul na žebříčkové maximum, 33. místo.

Finále na okruhu ATP Tour Dvouhra: 1 (0–1) Legenda Grand Slam (0) Turnaj mistrů (0) ATP Tour Masters 1000 (0) ATP Tour 500 (0) ATP Tour 250 (0–1) Stav č. datum turnaj kategorie povrch soupeř ve finále výsledekFinalista1. srpen 2026Winston-Salem, Spojené státyATP 250tvrdý Ignacio Buse3–6, 2–6

Tituly na challengerech ATP a okruhu ITF LegendaD – dvouhra; Č – čtyřhraChallengery (1 D; 1 Č)ITF (5 D; 4 Č)

Dvouhra (6 titulů) Č. datum turnaj okruh povrch poražený finalista výsledek 1. červenec 2022 Nottingham, Spojené královstvíWorld Tennis Tour tvrdý Daniel Cox7–5, 2–6, 7–5 2. říjen 2022 Sheffield, Spojené královstvíWorld Tennis Tour tvrdý Giles Hussey6–3, 6–2 3. leden 2023 Malibu, Spojené státyWorld Tennis Tour tvrdý Alex Michelsen6–4, 2–6, 6–4 4. srpen 2023 Aldershot, Spojené královstvíWorld Tennis Tour tvrdý Toby Samuel6–4, 6–4 5. únor 2025 Roehampton, Spojené královstvíWorld Tennis Tour tvrdý George Loffhagen6–4, 6–4 6. srpen 2025Barranquilla, KolumbieChallenger tvrdý Bernard Tomicbez boje

Čtyřhra (5 titulů) Č. datum turnaj okruh povrch spoluhráč poražení finalisté výsledek 1.listopad 2019 Nules, ŠpanělskoWorld Tennis Tourantuka Emilien Voisin Mirko Martinez Damien Wenger7–6(7–2), 6–4 2. srpen 2021 Gdyně, PolskoWorld Tennis Tour antuka Luke Johnson Michał Mikuła Yann Wójcik6–3, 6–1 3. říjen 2022 Sunderland, Spojené královstvíWorld Tennis Tour tvrdý Mili Poljičak Giles Hussey Johannus Monday6–3, 6–4 4. duben 2023 Porto, PortugalskoWorld Tennis Tour tvrdý Stuart Parker Diego Fernandez Flores Duarte Vale6–1, 6–3 5. leden 2024Nonthaburi, ThajskoChallenger tvrdý Joshua Paris Pručja Isaro Maximus Jones6–2, 7–5

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Kategorie:Britští tenisté Kategorie:Absolventi Stanfordovy univerzity Kategorie:Narození v roce 2002 Kategorie:Narození 12. července Kategorie:Narození v Sèvres Kategorie:Žijící lidé Kategorie:Muži