Andrewsornis („Andrewsův pták“) je rod dravého nelétavého ptáka z čeledi Phorusrhacidae. Žil na území dnešní Argentiny v období pozního oligocénu (asi před 29 až 23 miliony let). Typovým druhem je Andrewsornis abbotti, formálně popsaný v roce 1941.Alvarenga, H. M. F.; Höfling, E. (2003). Systematic revision of the Phorusrhacidae (Aves: Ralliformes). Papéis Avulsos de Zoologia. 43 (4).
Historie
V roce 1923 objevil amatérský sběratel fosilií John Bernard Abbott v horninách z geologického souvrství Sarmiento na území argentinské provincie Chubut fosilie dosud neznámého forusracida. V roce 1941 popsal tento taxon americký paleontolog Bryan Patterson, který jej pojmenoval Andrewsornis abbotti. Rodové jméno je poctou britskému vertebrátnímu paleontologovi jménem Charles William Andrews (1866-1924), druhové pak objeviteli fosilií. Druh A. abbotti je známý z fosilních nálezů ze souvrství Sarmiento v provincii Chubut a pravděpodobně také ze souvrství Agua de la Piedra na území provincie Mendoza.
Popis Andrewsornis byl poměrně velký forusracid podobný příbuzným rodům Andalgalornis a Patagornis. Jeho lebka byla dlouhá kolem 50 cm (dolní čelist měří kolem 39 cm), celková výška činila asi 1,8 metru a hmotnost přibližně 60 až 89 kilogramů.Dreyer, L.; Cooper, C.; O'Connor, J. K. (2026). Osteohistology of two phorusrhacids reveals uninterrupted growth strategy. The Anatomical Record. 1-17. Tento forusracid tak byl menší než například slavnější rod Phorusrhacos.
Forusracidi dokázali velmi rychle běhat, odhady rychlosti běhu dosahují zhruba 48 km/h (13,3 m/s), případně i více. Tím už se blížil například pštrosovi dvouprstému, nejrychlejšímu bipednímu živočichovi současnosti. Podle vědecké studie, publikované v roce 2017, dokázali tito ptáci běhat rychlostí až kolem 61,3 km/h (17,0 m/s).Hirt, M. R.; et al. (2017). A general scaling law reveals why the largest animals are not the fastest. Nature Ecology & Evolution. 1 (8): 1116–1122. doi: 10.1038/s41559-017-0241-4Blanco, R. E.; Jones, W. W. (2005). Terror birds on the run: a mechanical model to estimate its maximum running speed. Proceedings of the Royal Society B: Biological Sciences. 272 (1574): 1769–1773. Patrně se živil různými obratlovci, zejména savci malé a střední velikosti a dalšími ptáky.
Systematika Andrewsornis je rod, spadající do čeledi Phorusrhacidae a mezi jeho nejbližší příbuzné patřily druhy Kelenken guillermoi, Titanis walleri, Paraphysornis brasiliensis, Devincenzia pozzi, Andalgalornis steulleti, Patagornis marshi, Phorusrhacos longissimus a Physornis fortis.Degrange, F. J.; Eddy, D.; Puerta, P.; Clarke, J. (2019). New skull remains of Phorusrhacos longissimus (Aves, Cariamiformes) from the Miocene of Argentina: implications for the morphology of Phorusrhacidae. Journal of Paleontology. 93 (6): 1221–1233.
V roce 2020 byla publikována odborná práce, která dokládá, že nejbližšími žijícími příbuznými forusracidů jsou dnešní seriemy (společně náležející do skupiny Cariamiformes).Degrange, F. J. (2020). A revision of skull morphology in Phorusrhacidae (Aves, Cariamiformes). Journal of Vertebrate Paleontology. 40 (6): e1848855.
Odkazy
Reference
Literatura Alvarenga, H.; Jones, W.; Rinderknecht, A. (2010). The youngest record of phorusrhacid birds (Aves, Phorusrhacidae) from the late Pleistocene of Uruguay. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie. Abhandlungen. 256 (2): 229–234. Cabrera, Á. (1939). Sobre vertebrados fósiles del Plioceno de Adolfo Alsina (PDF). Revista del Museo de La Plata. 2 (6): 3-35. Degrange, F. J.; et al. (2015). A new Mesembriornithinae (Aves, Phorusrhacidae) provides new insights into the phylogeny and sensory capabilities of terror birds. Journal of Vertebrate Paleontology. 35 (2): e912656. Degrange, F. J.; et al. (2010). Mechanical Analysis of Feeding Behavior in the Extinct "Terror Bird" Andalgalornis steulleti (Gruiformes: Phorusrhacidae). PLoS ONE. 5 (8): e11856. doi: 10.1371/journal.pone.0011856 Tambussi, C. P.; et al. (2012). Evans, Alistair Robert (ed.). Flexibility along the Neck of the Neogene Terror Bird Andalgalornis steulleti (Aves Phorusrhacidae). PLoS ONE. 7 (5): e37701. doi: 10.1371/journal.pone.0037701
Externí odkazy
Informace na webu mindat.org
Kategorie:Forusracidé Kategorie:Pravěcí ptáci Kategorie:Organismy žijící v neogénu