Karel Bachrach (18. listopadu 1876 Žirovnice – 18. května 1939 Tábor) byl český statkář, místní politik, národohospodářský a družstevní činitel.

Životopis Narodil se 18. listopadu 1876 v Žirovnici do rodiny nájemce velkostatku. Základní vzdělání získal v místě svého rodiště, následně studoval na gymnáziu v Jindřichově Hradci, kde absolvoval pět tříd. Poté vystudoval Českoslovanskou obchodní akademii v Praze, kterou dokončil roku 1893.

Po ukončení studií se věnoval zemědělské praxi na rodinných statcích v Žirovnici a Jindřichově Hradci. Působil také jako místostarosta Žirovnice a náčelník místní jednoty Sokola. V roce 1911 zakoupil statek v Petrovicích u Mladé Vožice, kde až do své smrti hospodařil.

Během první světové války pracoval jako hospodářský referent obvodového velitelství v Lublinu. Přestože měl již bohaté praktické zkušenosti, rozhodl se dále odborně vzdělávat a vystudoval Vysokou školu zemědělského a lesního inženýrství při ČVUT v Praze. V roce 1923 získal titul inženýra agronomie a v roce 1926 mu byl udělen titul doktora technických věd.

V roce 1923 byl zvolen předsedou Společnosti pro zpeněžení lihu, kterou vedl po dobu šestnácti let. Od roku 1911 působil v dozorčí radě Družstva hospodářských lihovarů, od roku 1921 v jeho představenstvu a roku 1925 se stal jeho předsedou. Byl členem Ústředního svazu pěstitelů zemáků v Havlíčkově Brodě, spoluzakladatelem Ústavu pro zušlechťování zemáků ve Slapech u Tábora a působil jako předseda tohoto ústavu. Podílel se rovněž na vzniku Pojišťovny průmyslu kvasného v Praze.

Organizoval odborné ankety zaměřené například na vztah pěstování brambor a lihovarnictví, využití lihových směsí jako pohonných látek nebo otázky řízení zemědělské výroby. Výsledky těchto odborných jednání také redigoval a publikoval.

Od roku 1924 byl členem České akademie zemědělské. Působil v jejím ústředním výboru, byl místopředsedou a později předsedou zemědělsko-průmyslového odboru. Byl rovněž členem Národní rady badatelské, Státní rady hospodářské, Ústřední železniční rady a dalších hospodářských institucí. Podílel se také na vzniku Jihočeských podniků pro automobilovou dopravu (JAS).

Vedle hospodářské činnosti se věnoval i veřejné správě. Od roku 1906 působil v samosprávě v Počátkách, později v okrese Počátky a následně v okrese Mladá Vožice. V letech 1924 až 1928 byl předsedou Okresní správní komise a Hospodářského družstva skladištního v Mladé Vožici. Za nacistické okupace byl zatčen gestapem pro šíření protistátních letáků a nepravdivých informací a zemřel 17. května 1939 v Táboře ve vězení. Zatčen byl i jeho syn Viktor Bachrach, který byl umučen v koncentračním táboře Mauthausen.

Reference

Kategorie:Čeští agronomové Kategorie:Čeští místní politici Kategorie:Členové Sokola Kategorie:Absolventi České zemědělské univerzity v Praze Kategorie:Oběti nacistického Německa Kategorie:Narození v roce 1876 Kategorie:Narození 18. listopadu Kategorie:Narození v Žirovnici Kategorie:Úmrtí v roce 1939 Kategorie:Úmrtí 18. května Kategorie:Úmrtí v Táboře Kategorie:Muži