Sir Samuel Morland, 1. baronet (1625 Berkshire – 30. prosince 1695), byl anglický diplomat, špion, vynálezce a matematik. Po ukončení studií se stal diplomatem ve službách Cromwellova protektorátu a následně dvojitým agentem v rámci restaurace Stuartovců. Během vlády Karla II. využil svých znalostí matematiky a hydrauliky a zaměřil se na vývoj mechanických počítacích strojů podle vzoru Blaise Pascala. V roce 1668 vynalezl sčítací stroj pro nedesítkovou soustavu. Věnoval se vědeckým experimentům v řadě oborů. Zabýval se ranou formou megafonu, principem „prvního spalovacího motoru“, návrhy „parního stroje“ nebo vývoji tzv. vodních strojů (rané vodní čerpadlo). V roce 1675 získal patent na „pístové čerpadlo“. Jeho čerpadla se používala ve studnách, při odvodňování rybníků atd. Mimo jiné se věnoval návrhu čerpadel na zámku Versailles. Vyvinul nové formy barometrů a navrhl kryptografický stroj. Jeho pokusy a přístroje byly často nedoceněny.
Životopis Samuel Morland se narodil v roce 1625 do rodiny duchovního Thomase Morlanda. Vzdělání získal na Winchester College a na Univerzitě v Cambridgi (Magdalenina kolej). Věnoval se studiu matematiky, studoval také latinu, řečtinu, hebrejštinu a francouzštinu. V Cambridgi se setkal se Samuelem Pepysem a stali se celoživotními přáteli.
V roce 1653 vstoupil do vládních služeb. Zúčastnil se diplomatické mise ke švédskému královskému dvoru. Královna Kristina Švédská byla podporovatelkou vědy a dostala darem od Blaise Pascala v roce 1652 jeho mechanický počítací stroj (Pascalina). Morland zde měl zřejmě možnost se se strojem seznámit.náhled|Tisk ilustrující masakr v La Torre v roce 1655 z Morlandovy knihy Dějiny evangelických kostelů v údolích Piemontu (1658)
Oliverem Cromwellem byl v roce 1654 delegován na misi do Itálie, na podporu Valdenských a proti akcím Karla Emanuela II. Pracoval jako tajemník Johna Thurloa, který byl vedoucím zpravodajské služby, působící po celé Evropě během Cromwellova protektorátu. Působil také jako velvyslanec v Ženevě. Zde napsal knihu Dějiny evangelických kostelů v údolích Piemontu (, 1658). Snad když se dozvěděl o spiknutí sira Richarda Willise, Thurloeho a Richarda Cromwella, jehož záměrem byla likvidace budoucího krále Karla II., přidal se na stranu monarchistů. Začal pracovat jako dvojitý agent pro restauraci Stuartovců, věnoval se špionáži a kryptografii. V roce 1660 tak získal milost a vstoupil do královských služeb. Vynálezce a vědec Dne 18. července 1660 byl jmenován baronetem a během šedesátých let 17. století se stal známější jako vynálezce mechanických strojů. Jeho návrh mechanického počítacího stroje vycházel z principu stroje Blaise Pascala. Návrhy svých počítacích strojů popsal v knize Popis a použití dvou aritmetických přístrojů (1673), která byla teprve druhou knihou v angličtině zabývající se daným tématem. Jeden jeho aritmetický stroj uměl sčítat, násobit, dělit. Byla to mechanická verze Napierových kostí. Druhý stroj byl vyroben pro výpočty anglické měny – nedesetinný (1 pence = 4 haléře/farthingy,1 šilink = 12 pencí a 1 guinea = 20 šilinků). Sčítací stroj měl malá kolečka se 4, 12 a 20 dílky. Kolečka se otáčela „stylusem“ a součty se zobrazovaly na číselnících v řadě nad kolečky. Třetí navržený stroj prováděl trigonometrické výpočty. Na strojích bylo vyryto jeho jméno, ale fyzickým výrobcem byl spíše londýnský Humphrey Adamson. Zachovaly se zápisy, které nepovažovaly jeho stroje za praktické a užitečné (1668), i kurátor Královské společnosti Robert Hooke podobně stroje odmítl (1672).
Využíval své znalostí matematiky a hydrauliky při konstrukci a údržbě různých mechanických strojů. V roce 1666 získal patent na výrobu kovových ohnišť. Mezi lety 1670–1671 vyvíjel „mluvící trubku“, ranou formu megafonu. Experimentoval se střelným prachem při výrobě vakua, které mělo nasávat vodu („první spalovací motor“) a pracoval na návrzích parního stroje. Věnoval se vývoji tzv. vodních strojů (rané vodní čerpadlo) a zapojil se do návrhů na vylepšení zásobování vodou do Windsorského hradu. Kolem roku 1675 si nechal patentovat „pístové čerpadlo“, které snad bylo výkonnější než tehdejší typy. Jeho čerpadla byla používána ve studnách, při odvodňování rybníků nebo dolů a také při hašení požárů. Král ho mimo jiné poslal do Francie, aby pomohl s návrhem čerpadel v zámku Versailles.
V roce 1681 byl jmenován králem magisterem mechanicorum (mistrem mechaniky). Dostal zakázku na výrobu zrcadel pro krále a na výrobu a údržbu královského tiskařského lisu. Společně se Samuelem Pepysem, se kterým si dopisoval, se zabýval například strojem na vážení lodních kotev. Také vyvinul nové formy barometrů a návrh kryptografického stroje.
Osobní život Od roku 1677 žil v londýnské části Vauxhall a zapojil se do stavby londýnského parku Vauxhall Gardens. V roce 1684 se přestěhoval do londýnské čtvrti Hammersmith. Byl třikrát ženatý. V roce 1657 se oženil se Susanne de Milleville. Do manželství se narodili tři děti. Susanne zemřela v roce 1668. Podruhé se oženil s Carolou Harsnettovou v roce 1670. Carolaporodila dvě děti a zemřela v roce 1674. V roce 1676 se oženil s Ann Feildingovou, manželství trvalo pouze čtyři roky. Ann zemřela v roce 1680. V roce 1687 se oženil s Mary Ayliffeovou, která byla známá svou rozmařilostí. V roce 1688 se s ní rozvedl pro cizoložství.
V hlavní lodi Westminsterského opatství lze nalézt pomníky jeho dvou manželek. V poslední desetiletí 17. století oslepl. Zemřel 30. prosince 1695 v Hammersmithu a byl pohřben v kostele svatého Pavla v Hammersmithu.
Reference
Kategorie:Angličtí matematici Kategorie:Matematici 17. století Kategorie:Průkopníci počítačů Kategorie:Narození v roce 1625 Kategorie:Úmrtí v roce 1695 Kategorie:Úmrtí 30. prosince Kategorie:Muži