Božena Filipi, rozená Berounská (25. prosince 1924 Svratka – 21. srpna 2009 tamtéž), byla česká malířka zaměřená především na krajinomalbu. Ve své tvorbě zobrazovala krajinu severovýchodní části Žďárských vrchů, zejména okolí Svratky, Křižánek a Českých Milov. Její dílo tvoří převážně olejomalby, kresby, akvarely a pastely inspirované krajinou Českomoravské vrchoviny.
Život Božena Berounská se narodila 25. prosince 1924 ve Svratce jako dcera Jana a Marie Berounských. Měla starší sestru Marii, provdanou Holubovskou. Celý život prožila na Českomoravské vrchovině, která se stala hlavním inspiračním zdrojem její výtvarné tvorby.
S výtvarnou činností začala během studií na Státní průmyslové škole v Hradci Králové, ve které se seznámila s technikou tepání do mědi a naučila se vytvářet tepané reliéfy. Protože projevila výtvarné nadání, zúčastnila se talentových zkoušek na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze. Její práce byly hodnoceny příznivě a bylo jí doporučeno se přihlásit k přijímacímu řízení v následujícím roce. Další pokus již neuskutečnila, protože se provdala a věnovala se rodině.
Po sňatku s Františkem Filipi žila převážně ve Svratce a několik let také na samotě u lesa na Křižánkách. Obě místa významně ovlivnila její výtvarnou tvorbu a stala se častým motivem jejích děl.
Od měděných reliéfů přešla k malbě, které se nadále věnovala po zbytek tvůrčího života. V průběhu několika desetiletí vytvořila rozsáhlý soubor olejomaleb, akvarelů, pastelů a kreseb inspirovaných především krajinou Vysočiny.
Vedle Vysočiny se okrajově zabývala i motivy z jiných oblastí Československa a zahraničí, kam se jí podařilo vycestovat. Malovat přestala po operaci očí v důsledku odchlípení sítnice, ke kterému u ní došlo na konci osmdesátých let. Božena Filipi zemřela 21. srpna 2009 ve Svratce, ve svém rodném městě.
Výtvarná tvorba Výtvarná tvorba Boženy Filipi byla po celý život úzce spjata s krajinou severovýchodní části Žďárských vrchů a Českomoravské vrchoviny. Těžiště jejího díla tvořily krajinomalby inspirované okolím Svratky, Křižánek a Českých Milov. Povahu její tvorby významně ovlivnil bezprostřední kontakt s okolní přírodou.
Po počátečním období, ve kterém se věnovala tepání měděných reliéfů, přešla v 60. letech k malbě. Malovala zejména technikou olejomalby, vytvářela však také akvarely, často kombinované s kresbou, kvaše a pastely. Dochovalo se rovněž větší množství kresebných skic a přípravných prací.
Během svých cest po Československu i do zahraničí vytvořila obrazy inspirované údolím řeky Lužnice v Bechyni, krajinou v okolí Železné Rudy na Šumavě i pobřežím Jaderského moře v italské Cattolice. Při návštěvě Švýcarska vznikla série obrazů a kreseb zachycující břehy Curyšského jezera. Navzdory těmto cestám zůstaly hlavními náměty její tvorby Svratecko a okolní krajina, k níž se vracela po celý svůj tvůrčí život.
Inspirace a pracovní postup Charakteristickým rysem tvorby bylo soustavné zachycování proměn krajiny během jednotlivých ročních období. Opakovaně zpracovávala náměty luk, lesních zákoutí, vodních toků, rybníků, venkovských staveb, polí i cest. Vedle krajinomalby se také věnovala květinovým zátiším a studiím rostlin.
Nejčastější inspiraci nacházela v okolí Svratky, Křižánek, Rychtářek, Českých Milov, Damašku, Spělkova a osady Krejcar u Kameniček. Významné místo v její tvorbě zaujímaly Rychtářky – louky mezi Křižánkami a Českými Milovami, které bývaly v období jara zaplavovány vodou z meandrující řeky Svratky. Vznikající mokřady a proměnlivá vodní krajina patřily k motivům, ke kterým se opakovaně vracela.
Významnou součást tvorby představovala plenérová malba. Při pobytu v krajině vytvářela kresebné a barevné studie, které někdy rozpracovávala v ateliéru do výsledných obrazů. Tento pracovní postup jí umožňoval zachycovat proměny světla, barevnosti a atmosféry krajiny v různých ročních obdobích.
V pozůstalosti Boženy Filipi se dochovalo množství skicářů, kreseb a přípravných studií dokumentujících její dlouhodobou práci v krajině. Tyto materiály představují významný pramen pro poznání jejího tvůrčího postupu.
Výstavy
Samostatné výstavy 1970 – Na břehu řeky Svratky, výstavní hala Jiráskova divadla, Hronov. 1974 – Výstava obrazů Boženy Filipi, vestibul Kulturního domu, Přibyslav 1984 – Božena Filipi – obrazy, vestibul Kulturního domu, Přibyslav.
Účast na výstavách 1948 – Východní Čechy republice, Pardubice. 1962–1963 – Okresní přehlídka lidových výtvarníků, Žďár nad Sázavou. 1970 – XXI. členská výstava SČVU, Oblastní galerie Vysočiny v Jihlavě (účast jako host).
Po smrti Boženy Filipi byla její tvorba představena na retrospektivní výstavě Božena Filipi – Srdce v krajině, kterou v letech 2024–2025 uspořádalo Městské muzeum a galerie Hlinsko. Výstavu doprovodil stejnojmenný dvojjazyčný katalog obsahující životopis autorky, studii o jejím díle, soupis výstav a reprodukce vystavených děl.
Ohlas díla Život a dílo Boženy Filipi shrnuje monografie Božena Filipi – Srdce v krajině, vydaná Městským muzeem a galerií Hlinsko v roce 2024.
Tvorba Boženy Filipi byla připomínána také v regionálním tisku a kulturních periodikách, zejména v souvislosti s jejími výstavami a s retrospektivní výstavou uspořádanou v Hlinsku v letech 2024–2025.
Odkazy Reference
Literatura
DOSTÁL, Adam. Výstava Boženy Filipi v Hlinsku. Novinky [regionální měsíčník pro Žďársko]. Roč. 27, leden 2025, s. 6. Anotace k připravované výstavě Boženy Filipi. Novinky [regionální měsíčník pro Žďársko]. Roč. 26, č. 11, listopad 2024, s. 10.
Externí odkazy
Kategorie:České malířky Kategorie:České krajinářky Kategorie:Narození v roce 1924 Kategorie:Narození 25. prosince Kategorie:Narození ve Svratce (okres Žďár nad Sázavou) Kategorie:Úmrtí v roce 2009 Kategorie:Úmrtí 21. srpna Kategorie:Úmrtí ve Svratce (okres Žďár nad Sázavou) Kategorie:Ženy