Vasilij Jaroslavič (rusky: Василий Ярославич; 1241 – leden 1276) byl velkokníže vladimirský v letech 1272 až 1276. V této pozici provedl historicky druhé sčítání lidu na ruském území. Od roku 1246 byl díky strýci Svjatoslavu Vsevolodovičovi knížetem kostromským, a když se stal vladimirským vládcem, jako jeden z mála neodešel do Vladimiru a zůstal v Kostromě (proto je také někdy nazýván Vasilij Kostromský). Jeho potomci ovládali Kostromu ještě půl století. Byl též knížetem novgorodským (1273 až 1276), když Novgorod dobyl s pomocí Tatarů. Byl nejmladším synem Jaroslava Vsevolodoviče a mladším bratrem Alexandra Něvského a Jaroslava III.
Podle legendy se mu během honu v okolí Kostromy u řeky Zaprudny zjevila na kmenu na borovice ikona Matky Boží. Ta pak byla převezena do kostela Teodora Stratilata. Postupem času se obraz, který se stal hlavní relikvií Kostromy, začal nazývat Fjodorovská ikona Matky Boží. Její zvláštností je, že na ní mají Marie i Ježíš tmavou pleť. Na místě zjevení ikony prý založil Vasilij Jaroslavič Spaso-Zaprudněnský klášter.
Reference
Kategorie:Vladimirská velkoknížata Kategorie:Novgorodská knížata Kategorie:Narození v roce 1241 Kategorie:Úmrtí v roce 1276 Kategorie:Muži