Sarn je bývalá samostatná obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Viamala. Žije zde obyvatel.
K 1. lednu 2010 se Sarn spolu s dalšími doposud samostatnými obcemi Portein, Präz a Tartar sloučil pod obec Cazis.
Geografie Vesnice Sarn leží ve středu regionu Heinzenberg a na západě je ohraničena horským hřebenem mezi vrcholy Tguma (2163 m n. m.) a Präzer Höhe (2120 m n. m.). K obci patří rozlehlá pastvina Alp da Sarn, oblast s četnými alpskými staveními. Z celkové rozlohy obce 760 ha je proto 600 ha zemědělsky využitelných. 115 ha pokrývají lesy a dřeviny. Zbytek tvoří 24 ha zastavěné plochy a 21 ha neproduktivní půdy, převážně horského terénu. Kantonální hlavní město Chur leží vzdušnou čarou asi 18 kilometrů severovýchodně.
Historie náhled|vlevo|Pohled na obec V Sarnu byly nalezeny mince z římské doby. V roce 1156 bylo toto místo poprvé zmíněno pod názvem Sarn. V polovině 12. století je doložen velkostatek kláštera Cazis s pěti lány (tzv. ). V roce 1257 vlastnil klášter Churwalden statky v Sarnu. Vrchností byli do roku 1337 páni z Vazu, poté Werdenbergové a páni z Rhäzüns a od roku 1475 biskup z Churu. Církevně patřil Sarn k velkofarnosti Hochrialt s kostelem sv. Jana Křtitele na Hohenrätienu, po roce 1505 k Porteinu. Po reformaci v letech 1530 až 1540 tvořil farní společenství s obcemi Tartar a Portein. Nově postavený kostel je poprvé zmíněn v roce 1686.
Sarn byl až do roku 1851 sousedstvím (místní jednotkou) a místem konání lidového shromáždění (Landsgemeinde) soudní obce Heinzenberg a do roku 2001 patřil do stejnojmenného okresu. V roce 1709 došlo k vykoupení posledních biskupských práv. Zpevněná silnice pro povozy byla vybudována v letech 1893/1894. Po roce 1976 vznikla nad vesnicí osada rekreačních chat Lescha se dvěma lyžařskými vleky. V roce 2005 poskytoval primární sektor (zemědělství) stále ještě přibližně 70 procent pracovních míst, zčásti v kombinaci s vedlejším příjmem v cestovním ruchu.
Obyvatelstvo Vývoj počtu obyvatel Rok 1850 1900 1950 1980 1990 2000 2005 2009 Počet obyvatel 259 150 168 129 148 159 141 141
Jazyky Původním jazykem obyvatelstva byl , jedno z nářečí rétorománštiny v kantonu Graubünden. K jazykové proměně začalo docházet již v 19. století a dokončena byla v meziválečném období. Zatímco v roce 1880 uvádělo rétorománštinu jako svůj mateřský jazyk ještě 62 % a v roce 1910 stále 58 % obyvatel, do roku 1941 tento klesl na 32 %. Až do roku 1980 se udržovala zmenšující se rétorománská menšina. Od té doby je vesnice jednojazyčná a jediným úředním jazykem je němčina. Vývoj v posledních desetiletích ukazuje následující tabulka: Jazyky v Sarnu Jazyk Sčítání lidu 1980 Sčítání lidu 1990 Sčítání lidu 2000 Počet Podíl Počet Podíl Počet PodílNěmčina 115 89,15 % 144 97,30 % 155 97,48 %Rétorománština 11 8,53 % 4 2,70 % 0 0,00 %Italština 3 2,33 % 0 0,00 % 3 1,94 %Počet obyvatel 129 100 % 148 100 % 159 100 %
Doprava Do obce vede pouze regionální silnice, spojující Cazis, Tartar, Sarn a Präz. Obsluhu obce veřejnou dopravou zajišťují autobusy Postauto.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Bývalé obce v kantonu Graubünden