Častavín je archeologická lokalita a prostor zaniklého raně až vrcholně středověkého sídliště na východním okraji Strakonic, poblíž řeky Otavy a železniční trati. Lokalita obsahuje doklady osídlení z několika období pravěku a středověku. Její nejvýznamnější součástí jsou pozůstatky venkovského slovanského sídliště, které existovalo přibližně od poloviny 8. do poloviny 13. století. Častavín je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Poloha a památková ochrana Lokalita leží v katastrálním území Strakonice na levém břehu Otavy, v prostoru její nivy a přilehlé terasy. Památkový katalog klade areál do nadmořské výšky přibližně 390 metrů a jeho rozsah, určený podle tmavé kulturní vrstvy, odhaduje přibližně na 150 × 100 metrů. Na východní straně jej vymezuje Řepický potok.

Památka je v Ústředním seznamu kulturních památek vedena pod rejstříkovým číslem 30711/3-3982. Památkově chráněna je od 3. května 1958. Ve Státním archeologickém seznamu České republiky je vedena pod názvem „V Lapáčku, Častavín (Strakonice X)“ jako území s archeologickými nálezy kategorie ÚAN I, tedy jako území s jednoznačně prokázaným výskytem archeologických nálezů.

Osídlení lokality Prostor Častavína nebyl podle dosavadních archeologických nálezů osídlen souvisle. Doklady lidské přítomnosti zde pocházejí z několika časově oddělených období od neolitu až do vrcholného středověku.

Pravěké osídlení Státní archeologický seznam České republiky eviduje v prostoru Častavína pravěké osídlení a nálezy spojované s kulturou s lineární keramikou (6. tisíciletí př. n. l.), náležející do období neolitu. Lokalita je v seznamu charakterizována jako sídliště a blíže neurčený areál s doklady osídlení z pravěku a středověku.

Další pravěkou fázi využívání lokality dokládají jednotlivé nálezy z mladší doby bronzové. Při záchranném archeologickém výzkumu v roce 2025 zde archeologové nalezli několik bronzových předmětů, mezi nimi také šídlo. Nálezy potvrzují, že prostor pozdějšího raně středověkého sídliště byl lidmi využíván již v pravěku.

Nálezy z doby stěhování národů Z povrchových sběrů provedených D. Rakušanem v letech 1997–1998 pocházejí z Častavína dva zlomky keramiky, které archeolog Petr Zavřel zařadil do stupně D2, tedy do starší fáze doby stěhování národů. Častavín je v jeho soupisu evidován jako lokalita jednotlivých keramických nálezů, nikoli jako prokázané sídliště tohoto období.

Zavřel častavínské zlomky v širším kontextu jihočeských nálezů spojil s nejmladší vlnou příchodu germánských skupin do jižních Čech v první polovině 5. století. Tyto skupiny byly podle jeho interpretace ovlivněny prostředím středního Podunají a někdejších římských provincií.

Slovanské osídlení První slovanské skupiny se na území Čech usazovaly od průběhu 6. století. Osídlení jednotlivých částí české kotliny však neprobíhalo současně a do jižních Čech se rozšiřovalo postupně. Nejstarší raně středověká fáze osídlení Častavína je datována přibližně do poloviny 8. století. Lokalita proto nedokládá samotný počátek příchodu Slovanů do Čech, představuje však významný doklad rané fáze slovanského osídlení na území dnešních Strakonic a v širším regionu středního Pootaví.

Obyvatelé Častavína žili v menších dřevohlinitých obydlích, jejichž podlahy byly částečně zahloubené do země. Součástí sídliště byly také hospodářské objekty a jámy sloužící různým činnostem spojeným s každodenním provozem venkovské komunity.

Nálezy keramických nádob, zvířecích kostí, nástrojů a předmětů každodenní potřeby umožňují částečně rekonstruovat život zdejších obyvatel. Keramické a kamenné přesleny dokládají spřádání příze, zatímco nálezy související se zpracováním kovů svědčí o místní řemeslné činnosti. Raně středověké keramické nádoby byly často zdobeny vícenásobnými vlnicemi. Nejstarší z nich nebyly vytvářeny na klasickém rychle rotujícím hrnčířském kruhu, ale patrně za použití otočné podložky.

Sídliště bylo s postupnými proměnami využíváno přibližně pět století, tedy od raného středověku až do počátků vrcholného středověku. Když se v okolní krajině ustalovala síť trvalých vesnic, Častavín se v jednu z nich nepřeměnil a přibližně v polovině 13. století zanikl. Lokalita tak zachycuje život několika generací obyvatel jižních Čech v období, během něhož se proměňovala sídelní struktura krajiny a v rámci vývoje českých zemí se utvářela společnost středověkého českého státu.

Archeologický výzkum Starší výzkumy Lokalitu sledoval již archeolog Bedřich Dubský. Ve 20. letech 20. století zde zachytil zahloubená ohniště a ve 30. letech zkoumal na bývalém Pixově poli kulturní vrstvu dosahující místy mocnosti až 50 centimetrů, která obsahovala keramiku a další archeologické nálezy.

Výzkum lokality pokračoval povrchovými sběry a záchrannými archeologickými akcemi během 20. a počátku 21. století. V letech 1997 a 1998 archeologové prozkoumali parcely v prostoru pozdějších garáží. Další výzkum přilehlého pozemku proběhl v roce 2021.

Při výměně kanalizačního potrubí v roce 2010 pracovníci Muzea středního Pootaví zachytili kulturní vrstvu z konce 12. a počátku 13. století. Obsahovala zlomky keramiky, zvířecí kosti a mazanici. Zdokumentován byl také zahloubený objekt interpretovaný jako pozůstatek ohniště.

Lokalitu dlouhodobě sleduje Muzeum středního Pootaví Strakonice. Základ jeho archeologické podsbírky tvoří nálezy získané Bedřichem Dubským při výzkumech v letech 1910–1940. Sbírka je dále rozšiřována archeologickými průzkumy a záchrannými výzkumy na Strakonicku.

Výzkum v roce 2025 Od února do června 2025 provedlo archeologické oddělení Muzea středního Pootaví záchranný výzkum před plánovanou výstavbou garáží. Prozkoumaná plocha měla přibližně 3500 metrů čtverečních. Archeologové odkryli 67 zahloubených objektů, přičemž přibližně 15 až 20 z nich interpretovali jako pozůstatky menších chat nebo jiných obydlí. Ostatní objekty představovaly především sídlištní a hospodářské jámy.

V objektech byly nalezeny četné zlomky keramiky, zvířecí kosti a kovové předměty. Nálezy zahrnovaly čepele nožů, hřebíky, dlouhé výhňové kleště, fragment tyglíku a další pozůstatky zpracování kovů. Objeveno bylo také několik keramických a kamenných přeslenů a denár z poloviny 12. století.

Výzkum umožnil zpřesnit poznatky o délce osídlení, podobě zdejších obydlí i řemeslných činnostech obyvatel. Archeolog Vlastimil Král označil Častavín za nejbohatší známé venkovské osídlení tohoto období na Strakonicku.

Prezentace nálezů Výsledky výzkumu byly v srpnu 2025 představeny veřejnosti prostřednictvím České tiskové kanceláře, Českého rozhlasu a dalších celostátních a regionálních médií.

V roce 2026 zařadilo Muzeum středního Pootaví nálezy a rekonstrukci života obyvatel Častavína do výstavy Otava strakonická, která se konala od 29. dubna do 12. července ve výstavních sálech strakonického hradu. Výstava představovala osídlení okolí Otavy od pravěku do středověku a samostatnou pozornost věnovala životu raně středověké vesnice Častavín.

Galerie

Odkazy Reference

Literatura

Externí odkazy

Častavín v Památkovém katalogu Častavín ve Státním archeologickém seznamu

Kategorie:Archeologické lokality v Jihočeském kraji Kategorie:Kulturní památky ve Strakonicích Kategorie:Dějiny Strakonic