Kostel Nejsvětějšího Srdce Páně je klášterní kostel v Chotěšově v okrese Plzeň-jih. O jeho založení se zasloužily sestry řádu Navštívení Panny Marie, které zde působily až do roku 1950. Kostel je od roku 2010 chráněný jako Národní kulturní památka společně s celým areálem kláštera.
Historie Po zrušení chotěšovského premonstrátského kláštera v březnu 1782 na základě josefinských reforem a po vystěhování 44 řeholnic přešel celý areál do majetku Náboženského fondu. Původní kostel svatého Václava byl uzavřen, zařízení kostela i kláštera bylo rozvozeno do okolních kostelů či do mateřského kláštera v Teplé. Roku 1822 zakoupil chotěšovské panství Karel Alexandr Thurn-Taxis za 1 080 000 zlatých. Ještě v roce 1826 měl nezastřešený kostel dochované obvodové zdivo i obě věže. Ty však shořely při požáru roku 1837 a zbytky kostela byly následně zbourány. V červnu 1878 byla konventní budova pronajata Řádu Navštívení Panny Marie, jehož řeholnice zde našly azyl po vypovězení z porýnského Moselweissu u Koblenze. Ty obnovily klášterní komunitu a začaly zde provozovat penzionát pro výchovu dívek. Tím se aktualizovala potřeba výstavby nového kostela, jehož základní kámen byl položen 26. září 1900 Václavem Frindem. Novostavba postavená chotěšovským stavitelem Josefem Turnwaldem podle plánů architektů Karla a Josefa Haberzettlových či Adama Haberzettla byla vysvěcená 24. října 1901.
Využití kostela Kostel byl využíván sestrami řádu Navštívení Panny Marie pro bohoslužby a pravidelné mše. V kostele se scházely nejenom sestry, ale také dívky z dívčího penzionátu, který v klášteře působil až do roku 1939, kdy byl z politických důvodů uzavřen. Kromě nich sloužil taktéž účastníkům exercičních cvičení v exercičním domě u sv. Josefa, který byl součástí kláštera, a dále veřejnosti. Po uzavření v roce 1939 sloužil kostel pouze sestrám až do roku 1941, kdy byl v klášteře otevřený chorobinec pro tělesně postižené ženy. Ty kostel společně se sestrami využívaly až do obsazení kláštera armádou v roce 1950 v rámci Akce Ř(ehole). Během působení armády v klášteře bylo poničené vnitřní vybavení (kazatelna, lavice ap.) a kostel byl využíván jako sklad. To vše se změnilo v 90. letech, kdy správu nad klášterem přebrala obec Chotěšov a pomocí Občanského sdružení byl klášter zpřístupňován veřejnosti.
Zasvěcení kostela Kostel je zasvěcený Nejsvětějšímu Srdci Páně; Ježíšovo Srdce je od založení řádu v jeho erbu. Na triumfálním oblouku je latinský přepis Ježíšova zvolání verše 29 jedenácté kapitoly Matoušova evangelia: „Discite a me, quia mitis sum et humilis Corde. Et invenietis requiem animabus vestris. Matth. 11.29“ (Učte se ode mne, neboť já jsem tichý a pokorný srdcem a naleznete odpočinutí duší svým).
V oknech závěru kostela jsou tři vitráže, které odkazují na samotné založení Řádu Navštívení Panny Marie. Vlevo je vyobrazené samotné Navštívení, uprostřed je vyobrazena Nejsvětější Trojice, jelikož řád vznikl v den tohoto svátku (6. června 1610), a vpravo oba zakladatelé řádu, svatý František Saleský a svatá Jana Františka Frémyot de Chantal.
V roce 2025 byla navrácená zpovědnice, která původce byla umístěna v kostele sv. Václava. Po jeho zrušení přešla do majetku kostela v Mrákově, odkud se opět vrátila do Chotěšova.Správa kláštera Chotěšov
Současnost kostela Kostel je v současnosti využívaný v rámci prohlídkového okruhu, během svateb nebo kulturních akcí konaných v klášteře během sezóny.
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Chotěšov Nejsvětějšího Srdce Páně Chotěšov Nejsvětějšího Srdce Páně Chotěšov Nejsvětějšího Srdce Páně Chotěšov Nejsvětějšího Srdce Páně Chotěšov Kategorie:Národní kulturní památky v okrese Plzeň-jih Kategorie:Postaveno v Česku 1901 Kategorie:Chotěšov (okres Plzeň-jih)