Mrtví žijí, také pod názvem Tajemný pražský doktor, byl československý dramatický němý film z roku 1922. Stejnojmenný román Karla Dewettera s jeho souhlasem scenáristicky upravil Jan S. Kolár, který se postaral také o režii. Výprava byla dílem akademického malíře Juliuse Fischera.
Filmové materiály jsou považovány za ztracené.
Děj Pražský lékař Jakub Hlohovský přijde takřka o celý svůj majetek, včetně rodného domu na Malé Straně, kvůli intrikám Abela Beera a jeho lichvářských známých. Zlomený z této ztráty se rozhodne za pomoci svých rozsáhlých znalostí o účincích různých léků nafingovat vlastní smrt a zmizet do ciziny. Jeho osiřelé adoptivní dcery Rozy se zatím ujme sousedka Grundová. V zahraničí Hlohovský jako lékař získá pod novým jménem – doktor Sirius – značné uznání i jmění. Zachrání také život mladému muži, Jiljímu Dubínovi, který těžce onemocněl po ztrátě své milované Cesariny a který je, shodou okolností, příbuzným proradného Beera.
Nový smysl života objeví Dubín po setkání s Rozou, která mezitím dospěla v půvabnou dívku a je k nerozeznání podobná jeho snoubence Cesarině. Pro sebe chce však Rozu získat i Abel Beer, který se pro dosažení svých cílů neštítí ničeho a tak zavraždí Dubína, kterého kdysi okradl stejně jako Hlohovského. Stejným způsobem se zbaví i jednoho z lichvářů, kteří ho mají stále více v hrsti. Beer však netuší, že tajemný podivín Petrus Quidan – nikdo jiný než Jakub Hlohovský v přestrojení – ubytovaný u něj v domě, sleduje všechny jeho kroky. Když se před ním Hlohovský objeví, aby s ním vyrovnal staré účty a odhalil jeho zločiny, považuje jej Beer za pouhé šálení mysli. Potom, co ale zjistí, že ze sklepa zmizela Dubínova mrtvola, je přesvědčen, že mrtví žijí. Zachvácen hrozivým strachem spáchá sebevraždu. Vyhne se tak smrti z rukou své milenky Therezity, která jím celý život pohrdala.
Hlohovský získá zpět svůj rodný dům a Dubín, zachráněn Hlohovským i po druhé, získá Rozino srdce i ruku. náhled|Joe Jenčík jako přízrak. Foto Jaroslav Balzar.
Obsazení V dalších rolích se představili Saša Dobrovolná, Gabriel Hart, Rudolf Myzet, František Beranský, František Kudláček, Mája Krákorová, Karel Schleichert, Karel Anton, Jan S. Kolár a Václav Skákal.
Filmová kritika Ačkoliv tisk poukázal na jistou podobnost v námětu a formě zpracování s filmem Příchozí z temnot, považovali provedení filmu Mrtví žijí za umělečtější. Zpochybněna byla však vhodnost předlohy pro zfilmování, kdy byl příběh považován za příliš komplikovaný, což mělo za následek celkovou roztříštěnost děje. Z herců na sebe nejvíce svými výkony upozornili Karel Fiala – „Jeho výkon vyznačoval se vzácným klidem a rozvahou, a representoval rozhodným způsobem všechny kladné stránky postavy Hlohovského...“ – a Theodor Pištěk – „...byl obdařen nejsoustředěnější rolí a vytvořil skutečně mohutnou postavu, jejíž každý čin je zdůvodněn psychologickým procesem.“ Ostatní herci byli hodnoceni spíše smíšeně, přičemž největší kritiku obdržela Růžena Šlemrová, která ve své roli Therezity „byla bezbarvá, bez páteře a temperamentu.“
I přes drobné výtky byl film hodnocen převážně pozitivně. Přesto v periodiku Lidové noviny vyšla poměrně ostrá kritika, která román Karla Dewettera odsoudila jako „nechutnou slátaninu“ a o filmu prohlásila, že „sebe bohatší arsenál, trochu mrtvolně páchnoucí, nedovedl zakrýt celou tu propastnou plochost a myšlenkovou chudobu.“
Odkazy
Reference
Literatura
Knihy
Články
Externí odkazy
Kategorie:Československé černobílé filmy Kategorie:Československé němé filmy Kategorie:Československé dramatické filmy Kategorie:Československé filmy natočené podle knižní předlohy Kategorie:Nedochované filmy Kategorie:Filmy Jana Stanislava Kolára Kategorie:Filmy z roku 1922