Stomatosuchus („ústní/tlamový krokodýl“) je rod vyhynulého krokodýla z kladu Neosuchia a čeledi Stomatosuchidae, žijícího v období rané fáze pozdní křídy (věk cenoman) na území dnešní severní Afriky.https://www.mindat.org/taxon-4822162.html
Objev
Stomatosuchus je známý na základě fosilií jediného známého exempláře, objeveného v roce 1911 v Čechách narozeným německým sběratelem Richardem Markgrafem v sedimentech geologického souvrství Baharíja na území Egypta. Dochovaly se pouze fragmenty lebky a dva ocasní obratle tohoto obřího krokodýla. V roce 1922 se fosilie dostaly do Německa k rukám paleontologa Barona Ernsta Stromera von Reichenbach. Ten pak na jejich základě v roce 1925 formálně popsal a stanovil nový rod a druh Stomatosuchus inermis.Stromer, E. (1925). Ergebnisse der Forschungsreisen Prof. E. Stromers in den Wüsten Ägyptens. II. Wirbeltier-Reste der Baharije-Stufe (unterstes Cenoman). 7. Stomatosuchus inermis Stromer, ein schwach bezahnter Krokodilier und 8. Ein Skelettrest des Pristiden Onchopristis numidus Haug sp. (PDF). Abhandlungen der Bayerischen Akademie der Wissenschaften, Mathematisch-naturwissenschaftliche Abteilung. 30 (6): 1–22.
V dubnu roku 1944 byly originální fosilie zničeny při bombardovacím náletu RAF na Mnichov a zbyly pouze jejich fotografie. Mnoho informací o stomatosuchovi dnes máme především díky porovnávání s lépe známým rodem Laganosuchus.Sereno, P.; Larsson, H. (2009). Cretaceous Crocodyliforms from the Sahara. ZooKeys. (28): 1–143.
Popis
Stomatosuchus měl velmi tenké, široké čelisti, podobné poněkud plochým víkům. Zatímco horní byla osazena tenkými kuželovitými zuby, dolní je patrně neměla a mohla být naopak vybavena výrazným hrdelním vakem, jaký známe například u pelikánů. Lebka byla dlouhá kolem 2 metrů, stomatosuchové tedy mohli do svých čelistí uchvacovat široké spektrum vodních živočichů, především pak ryby a paryby. Podobně vypadal i nepříbuzný rod Mourasuchus, což byl velký miocenní zástupce kajmanů známý z Jižní Ameriky, vybavený podobným hrdelním vakem.Paiva, A. L. S.; et al. (2022). Body size estimation of Caimaninae specimens from the miocene of South America. Journal of South American Earth Sciences. 118: 103970.
Stomatosuchus byl nepochybně obřím krokodýlem. S odhadovanou délkou kolem 10 metrů patřil mezi největší známé krokodýlotvaré plazy v dějinách života na Zemi. Podobně velkými rody mohly být Sarcosuchus, Deinosuchus, Gryposuchus, Rhamphosuchus a Purussaurus. Všichni jmenovaní mohli dosahovat délky mezi 8 a 12 metry a hmotnosti zhruba mezi 4 a 10 tunami. Riff, D.; Aguilera, O. A. (2008). The world's largest gharials Gryposuchus: description of G. croizati n. sp. (Crocodylia, Gavialidae) from the Upper Miocene Urumaco Formation, Venezuela. Paläontologische Zeitschrift. 82 (2): 178–195.Walter, J. D.; et al. (2025). Expanded phylogeny elucidates Deinosuchus relationships, crocodylian osmoregulation and body-size evolution. Communications Biology. 8 (1): 611.
Paleoekologie
Paleontologové předpokládají, že stomatosuchus mohl být poměrně značně rozšířeným krokodýlem, obývajícím nejen rozsáhlé mokřadní nížiny na území dnešní východní části saharské pouště. Protože však máme k dispozici pouze jeden fragmentární exemplář, nevíme, jak velké území ve skutečnosti obýval, ani nedokážeme s jistotou říci, jakým způsobem žil a které živočichy přednostně lovil.
Odkazy
Reference
Literatura Head, J. J. (2001). Systematics and body size of the gigantic, enigmatic crocodyloid Rhamphosuchus crassidens, and the faunal history of Siwalik Group (Miocene) crocodylians. Journal of Vertebrate Paleontology. 21 (Supplement to No. 3): 59A. Bona, P.; et al. (2013). Late Miocene crocodylians from northeast Argentina: New approaches about the austral components of the Neogene South American crocodylian fauna. Earth and Environmental Science Transactions of the Royal Society of Edinburgh. 29 (3–4): 551–570.
Externí odkazy Informace na webu Prehistoric Wildlife
Kategorie:Vyhynulí krokodýli Kategorie:Organismy žijící v křídě