Hans-Joachim „Strietzel“ Stuck (* 1. ledna 1951 Garmisch-Partenkirchen) je německý funkcionář motoristického sportu a bývalý závodní jezdec. Byl univerzálním jezdcem, který si dovedl poradit s formulovými vozy, cestovními vozy i na vytrvalostních kláních sportovních vozů. V letech 1971–1979 odjel 25 závodů formule 2, 1974 až 1979 závodil ve formuli 1 (81 Velkých cen), v letech 1986 a 1987 s Porsche 962 vyhrál 24 hodin Le Mans a v roce 1990 se stal na Audi V8 Quattro mistrem Německa v kategorii cestovních vozů (DTM). Jezdil především s německými vozy BMW, Porsche, Audi, Ford a Opel, ale také se zahraničními vozy Sauber, Lamborghini a s formulemi March, Shadow, Brabham a ATS. Celkem zaznamenal 89 vítězných závodů a 75 pole position.
Životopis Stuck se narodil v bavorském Garmisch-Partenkirchenu. Jako syn „krále vrchů“ Hanse Stucka (1900–1978) a jeho manželky Christy-Marie Stuck (1921–2014, rozené Thielmann) získával zkušenosti na Nürburgringu jako teenager, kde jeho otec vedl kurzy výcviku řidičů. Řidičský průkaz získal v 16 letech se zvláštním povolením. V roce 1969 vyhrál kurz sportovních řidičů Scuderia Hanseat a díky úspěchům v menších závodech získal mezinárodní závodní licenci. V roce 1969 startoval ve svém vůbec prvním motoristickém závodě na Severní smyčce Nürburgringu (Nordschleife Nürburgring). O tom dni řekl: „Dostat se na start bylo nesmírně vzrušující. Najednou se mi splnilo přání stát se závodníkem. Chtěl jsem jen odstartovat závod a všem uštědřit peklo!“ Následující rok, v pouhých 19 letech, vyhrál svůj první 24hodinový závod za volantem BMW 2002ti. Zvítězil tam i v letech 1998 a 2004, pokaždé s cestovním vozem BMW.
V roce 1972 se Stuck spojil s Jochenem Massem a s vozem Ford Capri RS2600 zvítězil ve vytrvalostním závodě Spa 24 hodin v Belgii. Jeho závody s BMW 3.0 CSL „Batmobile“ byly v letech 1974 a 1975 velmi úspěšné, a to jak v německém šampionátu DRM , tak i v USA společně s Ronniem Petersonem. Později v 70. letech závodil s přeplňovaným BMW 320i.
Po úspěších ve Formuli 2 s vozem March - BMW vstoupil s Marchem také do F1. Celkem se Stuck zúčastnil 81 Grand Prix, debutoval 13. ledna 1974. Dosáhl dvou umístění na stupních vítězů a získal 29 mistrovských bodů. Mimochodem, Stuck byl prvním jezdcem, který se narodil po první Grand Prix v roce 1950. Stuck byl v roce 1977 na závodech Brabham-Alfa docela úspěšný, když v dešti vedl Grand Prix Spojených států ve Watkins Glen , ale v roce 1978 ho nahradil Niki Lauda. Stuck promeškal příležitost připojit se k Williamsu F1 těsně předtím, než se tento tým stal úspěšným.
Stuck pokračoval v závodění s cestovními a sportovními vozy po celém světě a dvakrát vyhrál 24 hodin Le Mans s Porsche 962. Stuck říká, že 962 je jeho nejoblíbenější závodní vůz, který během své kariéry řídil, a popisuje ho jako vůz s „dokonalou kombinací výkonu a přítlaku“ a říká, že „nikdy neseděl v tak high-tech závodním voze, jako je Porsche 962C s poloautomatickou převodovkou PDK“.
V 90. letech Stuck okusil úspěch v závodech cestovních vozů, když v roce 1990 vyhrál s vozem Audi mistrovství DTM , než se vrátil k Porsche, kde působil až do závodu 24 hodin Le Mans v roce 1998. Poté se vrátil k oficiální roli u BMW. V roce 2006 Stuck závodil v úvodní sezóně formule Grand Prix Masters pro bývalé jezdce Formule 1, když v prvním závodě na okruhu Kyalami v Jižní Africe, který se konal ve dnech 11. a 13. listopadu 2005, skončil šestý. Stuck oznámil konec své 43leté aktivní kariéry závodního jezdce po závodě 24 hodin Nürburgringu v roce 2011, kterého se zúčastnil s vozem Reiter Engineering Lamborghini Gallardo LP600+ GT3 společně s Dennisem Rostekem a jeho syny Ferdinandem Stuckem a Johannesem Stuckem. Tým Stuck³ (Stuck na třetí) skončil celkově na 15. místě kvůli problémům s převodovkou.
Už v lednu 2008 Stuck nastoupil do své současné pozice u Volkswagen Motorsport. V této roli také využil své zkušenosti k vylepšování silničních vozů, včetně nového Golfu VI GTI. I po skončení své aktivní závodní kariéry v roce 2011 zůstal Stuck v mnoha ohledech spjat s motorsportem. Jako odborník, vyhledávaný host historických akcí a ambasador značky přinášel své zkušenosti, anekdoty a nadšení širokému publiku. Od 21. dubna 2012 do února 2020 byl Stuck prezidentem Německé federace motoristického sportu (DMSB - Deutcher Motor Sport Bund) a zasazoval se o mladé talenty. Pracuje jako ambasador značky Volkswagen Group pro automobilové společnosti skupiny Volkswagen, což "potvrdil" účastí na vzpomínkové akci Sosnová Classic v roce 2025. náhled|Design helmy (Hans-Joachim Stuck) Za přezdívku „Strietzel“ vděčí své kmotře, která si prý při jeho křtu všimla podobnosti s pleteným drožďovým chlebem (slezsky a v němčině) Strietzel. Je to tradiční druh bavorského medového koláče, vlastně pletený koláč nebo malá vánočka. Stejně říkali i jeho otci Hansi Stuckovi, ale se sladkým pečivem toto označení, jimž ho oslovovala rodina, přátelé i mechanici, nesouvisí. Jde o bavorské zdrobnělé oslovení ve smyslu „kluk,“ „mladej“ nebo „prcek.“Hans-Joachim Stuck tuto přezdívku nese dodnes a je s ním neoddělitelně spjata. Označení Strietzel Stuck se také běžně používá v médiích. Stuck je otcem dvou synů, Johannese a Ferdinanda, a žije v Ellmau. Jeho první manželkou byla letuška, se kterou se seznámil v roce 1975. Počtvrté se oženil v roce 2012. Stuck je jedním z jezdců, kteří si po celou dobu své kariéry zachovali stejný design helmy. V jednom rozhovoru popsal její vznik v hotelovém pokoji v Hockenheimu díky své tehdejší přítelkyni Annemarie „Mucki“ Buchnerové. Koupila si lepicí fólii v papírnictví poblíž závodní dráhy, nakreslila tužkou hvězdy, vystřihla je nůžkami na nehty a pak je nalepila kolem hledí.
Závodní kariéra
Cestovní vozy a DTM První závod absolvoval 15. června 1969 na závodu 300 km Nürburgring cestovních vozů. Obsadil v třídě do 2,0 l 3. místo. V roce 1970 tehdy devatenáctiletý „přírodní talent“ vyhrál po boku s dlouholetými zkušenostmi Clemense Schickentanze vůbec první 24hodinový závod na Nürburgringu (Int. ADAC 24 Stunden Rennen Nürburgring) s vozem BMW 2002 Ti závodního týmu Koepchen BMW-Tuning. Úspěch dokázal zopakovat v letech 1998 (s vozem BMW 320d ) a 2004 (s vozem BMW M3 GTR ). náhled|Hans Joachim Stuck a Toine Hezemans v Brně 1971 (zleva) V roce 1971 se Stuck stal továrním jezdcem BMW v mistrovství Evropy cestovních vozů. První dva závody absolvoval s BMW 2002 Alpina v divizi 2 na okruzích v Monze a v Salzburgu. Ani jednou nedojel do cíle, když mu v obou případech selhal motor. Poprvé byl klasifikován při dvouhodinovce na okruhu v Brně na 3. místě v divizi 2 (1301-2000 cm³) a celkově na 9. místě. Zde převedl heroický výkon. Krátce po startu mu opět selhal motor a strávil v depu notný čas, na trať vyjel se ztrátou několika kol na vedoucí vozy divize. Zahájil vynikající stíhací jízdu, zajel několikrát nejrychlejší kolo v divizi 2. Tehdy diváci v Brně viděli v praxi systém jízdy "powerslide", kdy zatáčky projížděl smykem všech čtyř kol. Ztrátu však již nedohnal, dojel třetí se ztrátou 2 kol za vítězným Holanďanem Toine Hezemansem (divize 2, Alfa Romeo 2000 GTAm) a Rakušanem Geroldem Panklem (BMW 2002 Alpina). Dal však možnost brněnským divákům připomenout vítězství svého otce na Masarykově okruhu v roce 1934 na voze Auto Union, typ A. V srpnu 1971 zvítězil na voze BMW 2800 CS stáje Schnitzer v závodě 6 hodin Nova Lisboa (6 Horas Internacionais de Nova Lisboa/Angola).
Stuck kráčel ve stopách svého mentora Jochena Neerpasche a v roce 1972 přešel k Fordu a stal se mimo jiné německým mistrem v závodech cestovních vozů v seriálu DRM s Fordem Capri RS 2600. V seriálu DRM 9x zvítězil, v závodech Nürburgring Eifelrennen, Hockenheim Mai-Pokal, Mainz-Finthen, Diepholz, Schauinsland Hill Climb, Hockenheim Preis der Nationen, Nürburgring 500, Nürburgring Rheinland a Sauerland Hill Climb. V mistrovství Evropy cestovních vozů obsadil dělené 12. místo, když s Jochenem Massem vyhráli prestižní závod 24 h ve Spa-Francorchamps a sám na závodě Austria-Trophäe na Salzburgringu dojel jako 3. O rok později (1973) si v mistrovství s vozem BMW 3.0 CSL polepšil v ME na dělené 7. místo, které si zabezpečil hlavně vítězstvím společně Chrisem Amonem na Nürburgringu (Grosser Preis der Tourenwagen, 6-Stunden-Rennen) a 3. místem ve Spa. Na děleném 7. místě skončil toho roku i jistý Niki Lauda. Až za nimi, na 10. místě skončil James Hunt. Na závodě 4 h Salzburgringu (ME 1974) s vozem BMW 3.0 CSL společně s Jacky Ickxem vyhráli. V roce 1975 zvítězil s vozem BMW 3.0 CSL v závodech na okruzích Sebring (12 h), 100 mile Laguna Seca, Riverside (6 h Riverside International Raceway), Daytona (Camel GT 250 mile Road Race) a Talladega. To mu (mimo dalších bodovaných umístění) vyneslo v celkovém pořadí amerického seriálu IMSA (International Motor Sports Association) 4. místo. V letech 1986 a 1988 zvítězil s BMW také v 12 hodinách Sebringu
V letech 1977-1981 startoval několikrát v seriálu DRM (Deutsche Rennsport Meisterschaft). V roce 1977 na voze BMW 320 (tovární jezdec BMW Motorsport GmbH) obsadil celkově 8. místo, v roce 1980 na BMW 320 Turbo skončil na 2. místě, když vyhrál 4 závody (Nürburgring, Salzburg, Diepholz a Zolder).
V letech 1979 a 1980 úspěšně závodil v Poháru Procar BMW M1. V ročníku 1979 obsadil 2. místo za Niki Laudou, ale před Clayem Regazzonim (vyhrál závody na Zeltwegu, v Zandvoortu a v Monze). O rok později skončil na 3. místě za Nelsonem Piquetem a Alanem Jonesem. Toho roku s BMW M1 zvítězil v Monaku a na Norisringu. Na konec sezony 1980 (16. listopadu) si "odskočil" do Macau, aby tam na BMW 320 vyhrál GP Macau. V roce 1982 se zúčastňoval s BMW M1 seriálu Deutsche Automobil-Rennsport-Trophäe. Vyhrál závody Rennsport Trophäe Zolder, Hockenheim, Norisring a Nürburgring. I v roce 1983 pokračoval v seriálu Deutsche Automobil-Rennsport-Trophäe na BMW M1, to vyhrál jen závod na Hockenheimu. Podruhé zavítal na Masarykův okruh a 12. června 1983 při závodě Grand Prix Brno mistrovství Evropy cestovních vozů s BMW 635 CSI obsadil společně Walterem Brunem slušné 3. místo. V mistrovství Evropy 1983 absolvoval téměř všechny závody s vozem BMW 635 CSi, ale ani jednou nezvítězil. Bodovaná umístění mu však vynesla v celkovém pořadí 8. místo. O rok později s Dietrem Questerem dojel Stuck v Brně na 6. místě. S tím, jak německý šampionát cestovních vozů (DTM) získával na popularitě a připojilo se k němu mnoho výrobců, Stuck přešel zpět na cestovní vozy, které byly považovány za bezpečnější než sportovní vozy schopné dosáhnout rychlosti přes 300 km/h. To se jednalo o závody německého mistrovství "turistických" vozů DTM. První závod absolvoval v belgickém Zolderu (1984) a poslední o 12 let později na japonské Suzuce (1996). Celkem zaznamenal 89 startů, z čehož ve 13 závodech zvítězil, čtyřikrát startoval z pole position a v 9 případech dosáhl nejrychlejšího kola v závodě.
Třetí etapu v závodech upravených cestovních vozů zahájil v letech 1990-1992 na Audi a konečně v roce 1996 na Opelu. V roce 1990 na voze Audi V8 Quattro v seriálu DTM zvítězil. Mimo to závodil i v dalších sériích turistických vozů. Poté, co se Audi v polovině sezóny 1992 kvůli sporům o předpisy odhlásilo z DTM , soutěžil v roce 1993 ve francouzském šampionátu cestovních vozů s vozem Audi 80 quattro 16V 2.0L. V následujícím roce byl Stuck jedním z jezdců v první sezóně Super Touring Car Cupu (STW Cup), nové série pro cestovní vozy tzv. třídy 2 s motorem o objemu 2,0 litru a výkonem přibližně 280 koní. V roce 1995 absolvoval svou poslední sezónu za Audi ve druhém závodě STW Cupu, kde řídil Audi A4 quattro týmu AZK-Schneider jako týmový kolega Altfrida Hegera a Rinalda Capella. V roce 1996 se Stuck vrátil k závodění v cestovních vozech třídy 1 v ITC, nástupnické sérii DTM, která byla na konci sezóny ukončena. Pro Team Rosberg Opel řídil Opel Calibra V6 4x4 a na Helsinki Thunder dosáhl dvou vítězství.
Formule 2 a formule 1