Kamil Linhart (14. června 1887 Broumy – 28. dubna 1951 Louny) byl historik a pedagog. V letech 1941–1948 byl ředitelem reálky v Lounech. Je autorem zásadních studií a publikací o dějinách Loun.

Život Linhart se narodil v Broumech v čp. 114, což byla škola. Jeho otec Jindřich byl učitel, matka Františka rozená Velvarská pocházela ze Zbirohu. Základní vzdělání získal v místě bydliště. Od primy do kvarty studoval na reálce v Příbrami, v roce 1902 přešel na Akademické gymnázium v Praze. Zde byl jeho vyučujícím dějepisu Zikmund Winter. Z Prahy odešel na gymnázium ve Slaném, kde v roce 1907 maturoval. Winter v něm vzbudil zájem o historii, kterou, spolu se zeměpisem, začal hned po maturitě studovat na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zde byli jeho vyučující přední historikové Josef Pekař, Gustav Friedrich, Josef Šusta a Jaroslav Bidlo. V roce 1911 promoval a po dalším tříletém studiu obdržel vysvědčení, které ho opravňovalo učit dějepis a zeměpis na vyšších gymnáziích s českým vyučovacím jazykem. (Dále jen Roedl 2011).

Dne 11. října 1914 nastoupil Kamil Linhart jako suplující profesor na lounskou reálku, s níž spojil naprostou většinu svého profesního života. V Lounech se v dubnu 1919 oženil s Josefou Zlatohlávkovou (? –1940 ?), dcerou rolníka z Chožova. Rok nato se manželům narodil syn Kamil Linhart, malíř významný v kontextu českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století.

V roce 1915 byl Linhart odveden k armádě. Část války prožil na Balkáně. Po válce se vrátil do Loun a v září 1919 byl jmenován řádným profesorem dějepisu a zeměpisu. V roce 1924 si zažádal o možnost učit na Podkarpatské Rusi. Ministerstvo školství mu vyhovělo a s ohledem na jeho znalost ruštiny mu za působiště určilo ruské gymnázium v Berehově. Linhart tam strávil školní roky 1924/25 a 1925/26.Roedl 2011, s. 213. Po návratu se Linhart začal intenzívně věnovat historii Loun a okolí. Výsledkem byly publikace a studie které se zdaleka vymykají běžné úrovni regionální historiografie.

V roce 1919 byl Linhart pověřen správou městského muzea. S ředitelem reálky Ladislavem Musilem vypracoval nové stanovy muzejního spolku. S přestávkou let 1924–1926 působil Linhart v muzeu do roku 1937. Uspořádal archeologickou sbírku a knihovnu. Měl rovněž přístup k městským archiváliím, které v té době byly v muzeu uloženy. Z nich mohl čerpat při psaní svých prací.

V březnu 1941 byl dosavadní ředitel reálky Ladislav Musil penzionován a na jeho místo ustanoven Kamil Linhart. Připadl mu tak nelehký úkol provést ústav, který ve školním roce 1940/1941 navštěvovalo 630 žáků, zbývajícími válečnými roky. Soukromý život mu ztížil i fakt, že rok předtím ovdověl. (Dále jen Mareš 2011). Byly známy případy, kdy studentům při komplikacích s okupačními úřady pomohl. Respekt k Linhartově mravní integritě v Lounech byl tak velký, že jeho pokračování ve funkci po válce nikdo nezpochybnil.Roedl 2011, s. 215. Do penze Linhart odešel 1. září 1948, oficiálně s odůvodněním, že dovršil šedesát let života.Mareš 2011, s. 159.

Dílo Tematický záběr Linhartových prací je nesmírně široký a zahrnuje studie a články z oblasti historie, dějin umění, hospodářských dějin, dějin školství, biografie a další. Jeho zájem se neomezoval jen na Louny, nýbrž na území celého okresu. Hlavní publikační platformou byl pro Linharta Vlastivědný sborník okresu lounského, měsíčník, vydávaný Okresním školským výborem v Lounech. Kromě toho publikoval v regionálních novinách Vývoj, vydávaných národními demokraty, a ve výročních zprávách reálky. Několik prací mu vyšlo jako samostatné publikace – nejvýznamnější z nich je studie o hospodaření Loun za napoleonských válek. V rukopise zůstaly obsáhlé dějiny lounské městské knihovny

Linhartovy práce jsou odrazem metodiky i světového názoru jeho učitelů, Wintera a Pekaře. Jsou především faktografické, lze je zařadit do historického pozitivizmu. Ideově vycházejí z pekařovského národovectví, což se projevuje zejména v jeho značně rezervovanému postoji k husitství.

Bibliografie Samostatné publikace Historické památky města Loun, Louny 1930. Obecní hospodaření města Loun za válek napoleonských, Louny 1933.

Studie a články (výběr) Konšelské soudy v Lounech za doby renaissanční, Vlastivědný sborník okresu lounského (dále jen VSOL) 1, 1930/1931, s. 1–2, 19–20, 33–35. Znak a pečeti města Loun, VSOL 1, 1930/1931, s. 81–84. Okres Lounský, in: Katalog a památník Všeobecné krajinské výstavy severočeské v Lounech, Louny 1931, s. 17–41. Robotní úprava na statcích obce lounské v roce 1777, VSOL 2, 1931/1932, s. 148–153. Z náboženské minulosti našeho města, in: Sbor prvního patriarchy Bratra Dra K. Farského v Lounech, Louny 1932, s. 8–30. Stav města Loun za války třicetileté, VSOL 3, 1932/1933, s. 1–5. Starosti lounského magistrátu v době Leopolda II., VSOL 3, 1932/1933, s. 101–103, 115–117, 146–150; VSOL 4, 1933/1934, s. 98–100, 116–119, 131–133. Lounský okres v minulosti a přítomnosti, in: Almanach Spořitelny města Loun, Louny 1933, s. 5–110. Město Louny od r. 1863, in: Almanach Spořitelny města Loun, Louny 1933, s. 111–145. Dějiny Židů v Lounech, in: Dějiny židovských obcí v Čechách, Brno 1934, s. 348–361. Architekt Josef Mocker, VSOL 6, 1935/1936, s. 81–86. Ráz města a umělecké památky v Lounech, in: Monografie města Loun a okresu lounského, Louny 1937, s. 31–38. Povinnosti schwarzenberských sedláků na Hříškově v roce 1709, VSOL 8, 1937/1938, s. 20–22, 54–57, 65–67. Lounské museum od r. 1889 do r. 1939, VSOL 10, 1939–1940, s. 18–20, 36–38, 51–53, 67–68, 83, 97–99. Padesát let našeho ústavu, in: Padesát let střední školy v Lounech, Louny 1946, s. 17–86. Louny za válek husitských, VSOL 14, 1948/1949, s. 2–5, 21–24, 61–64, 81–84, 101–103, 121–123. Počátky českého divadla v Lounech, VSOL 14, 1948/1949, s. 141–143, 162–164, 182–187.

Nepublikované rukopisy Dějiny městské knihovny a čítárny v Lounech, 183 str. + přílohy. Uloženo ve Státním okresním archivu v Lounech.

Odkazy Reference

Související články Josef Pekař Zikmund Winter Gymnázium Václava Hlavatého Louny Vlastivěda

Kategorie:Čeští středoškolští pedagogové Kategorie:Pedagogové z Loun Kategorie:Historikové z Loun Kategorie:Ředitelé muzeí Kategorie:Absolventi Filozofické fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození 14. června Kategorie:Narození v roce 1887 Kategorie:Úmrtí 28. dubna Kategorie:Úmrtí v roce 1951 Kategorie:Narození v Broumech