Franz von Jaeger (uváděn též jako Jäger; 29. prosince 1837 Žďárná – 18. února 1919 Vídeň) byl rakousko-uherský generál. V c. k. armádě sloužil od roku 1857 u ženistů a zúčastnil se dvou válečných tažení. Později byl důstojníkem generálního štábu a působil také na ministerstvu války. V roce 1890 dosáhl hodnosti polního podmaršála a v závěru kariéry byl velitelem divize v Sarajevu a ve Vídni (1890–1895). Po odchodu z aktivní služby byl v roce 1898 povýšen do šlechtického stavu.
Životopis Pocházel z Moravy a jako absolvent ženijní akademie vstoupil do armády v roce 1857 jako poručík u ženistů. V roce 1859 se zúčastnil války se Sardinií a získal hodnost nadporučíka. Následně absolvoval vyšší kurz pro důstojníky ženijního vojska a v roce 1865 byl povýšen na kapitána.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1868; Vídeň, 1868; s. 582 dostupné online Nadále sloužil u různých útvarů ženistů a v roce 1871 byl přidělen k ženijnímu štábu, zároveň zastával funkce na ministerstvu války.Kais. Königl. Militär Schematismus 1869–1870; Vídeň, 1869; s. 83 dostupné online V roce 1873 získal hodnost majora a stal se členem sboru důstojníků generálního štábu, v letech 1873–1876 byl šéfem štábu 16. pěší divize v Sibiu. Souběžně působil v prezidiální kanceláři na ministerstvu válkyKais. Königl. Militär Schematismus 1874; Vídeň, 1874; s. 70 dostupné online a v roce 1876 byl povýšen na podplukovníka.Kais. Königl. Militär Schematismus 1877; Vídeň, 1876; s. 142 dostupné online
Jako podplukovník byl formálně přidělen k velení 11. pěšího pluku, zároveň byl ale v letech 1877–1878 křídelním pobočníkem ministra války Artura Bylandta.Kais. Königl. Militär Schematismus 1879; Vídeň, 1878; s. 109, 148 dostupné online Po rusko-turecké válce v letech 1877–1878 byl členem rakousko-uherské komise pro stanovení hranic mezi Rumunskem a nově osamostatněným Bulharskem. V roce 1879 získal hodnost plukovníka a stal se šéfem štábu 7. pěší divize, respektive oblastního velitelství v TerstuKais. Königl. Militär Schematismus 1880; Vídeň, 1879; s. 94 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1880; Vídeň, 1880; s. 249 dostupné online, poté byl krátce šéfem štábu zemského velitelství v Čechách se sídlem v Praze.Kais. Königl. Militär Schematismus 1882; Vídeň, 1881; s. 96 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1882; Vídeň, 1882; s. 36 dostupné online V letech 1883–1885 byl šéfem štábu 2. armádního sboru ve Vídni, respektive zemského velitelství pro rakouské země.Přehled velení armádních sborů c. k. armády 1883–1918 na webu austro-hungarian-army.co.uk dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1885; Vídeň, 1885; s. 92 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1884; Vídeň, 1883; s. 37 dostupné online
K datu 1. listopadu 1885 byl povýšen do hodnosti generálmajora a převzal velení 66. pěší brigády v Komárně.Kais. Königl. Militär Schematismus 1886; Vídeň, 1885; s. 125 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1887; Vídeň, 1886; s. 38 dostupné online Nakonec získal hodnost polního podmaršála (1. listopadu 1890) a krátce vykonával funkci velitele 1. pěší divize v okupované Bosně a Hercegovině v rámci 15. armádního sboru v Sarajevu.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1891; Vídeň, 1890; s. 123 dostupné online V letech 1891–1895 byl velitelem 25. pěší divize ve Vídni.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 97, 136 dostupné onlineHof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1893; Vídeň, 1893; s. 229 dostupné online V roce 1895 byl odeslán na dovolenou s polovičním platem,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1896; Vídeň, 1895; s. 147 dostupné online formálně byl penzionován až ke dni 1. ledna 1905.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 78 dostupné online
Po odchodu do výslužby se usadil nejprve v Gorici, kde žil na adrese Corso Francesco Giuseppe 17,Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1908; Štýrský Hradec, 1908; s. 30 dostupné online později se přestěhoval do Vídně a bydlel v Perlgaße 282 na vídeňském předměstí Maria Enzersdorf.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 30 dostupné online Zemřel 18. února 1919 ve věku 81 let.
Od roku 1867 byl ženatý s Clorindou, rozenou Echhelovou. Z manželství se narodily tři děti, syn Oskar (*1873) byl za první světové války důstojníkem generálního štábu v hodnosti plukovníka.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1914; Vídeň, 1914; s. 185 dostupné onlineSTEINER, Jörg, C.: Schematismus der generale und obersten der K.U.K. Armee 1918; Vídeň, 1992; s. 81 dostupné online
Tituly a ocenění V roce 1898 byl povýšen do šlechtického stavu s titulem Edler von Jaeger. K nobilitaci došlo osobním rozhodnutím císaře Františka Josefa 3. července 1898, příslušný diplom vystavilo ministerstvo vnitra 3. října téhož roku. Během služby v armádě se stal nositelem několika vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1894; Vídeň, 1894; s. 232 dostupné onlineRuhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1911; Štýrský Hradec, 1911; s. 30 dostupné online
Rakousko-Uhersko 60x60pixelů Válečná medaile (1879) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1885) 60x60pixelů Bronzová vojenská záslužná medaile (1889) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky III. třídy (1892) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1894) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Řád železné koruny II. třídy (1904) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Zahraničí 60x60pixelů komandér Řádu rumunské hvězdy (Rumunsko) 60x60pixelů Řád pruské koruny I. třídy (Německo) 60x60pixelů Řád Takova II. třídy (Srbsko) 60x60pixelů důstojník Řádu čestné legie (Francie) 60x60pixelů rytíř Řádu Albrechtova (Sasko) 60x60pixelů velkokříž Řádu bílého sokola (Sasko-Výmarsko)
Odkazy Reference
Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 90 dostupné online VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2017; Praha, 2012; s. 204–205 (heslo Jaeger) ISBN 978-80-904241-8-0
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Řádu rumunské hvězdy Kategorie:Nositelé Řádu koruny (Prusko) Kategorie:Nositelé Řádu Takova Kategorie:Nositelé Řádu bílého sokola Kategorie:Nositelé Řádu Albrechtova
Kategorie:Narození 29. prosince Kategorie:Narození v roce 1837 Kategorie:Úmrtí 18. února Kategorie:Úmrtí v roce 1919 Kategorie:Úmrtí ve Vídni Kategorie:Muži