Dorothea "Dolly" (v ruském prostředí též Darja) z Ficquelmontu ( Dorothée de Ficquelmont, Да́рья Фёдоровна Фикельмо́н / Darja Fjodorovna Fikeľmon, 14. října 1804, Petrohrad – 10. dubna 1863, Benátky) rozená hraběnka z Tiesenhausenu, byla ruská šlechtična, spisovatelka a saloniérka německého baltského původu a později, jako manželka hraběte Karla Ludvíka z Ficquelmontu též členka rakouské šlechty.
Život náhled|249x249pixelů|Dorothea a její sestra Kateřina od Alexandra Bruljova|vlevo náhled|Palác Saltykovů|vlevo Narodila se jako dcera německo-ruského důstojníka, hraběte Ferdinanda z Tiesenhausenu (1782-1805) a náhled|Hrobka Clary-Aldringenů v Dubí, místo posledního odpočinku Dorothey a jejího manžela jeho manželky kněžny Alžběty „Lízy“ (též „Elisy“) Michajlovny Kutuzovové, dcery ruského maršála Michaila Kutuzova. Její otec byl pobočníkem cara Alexandra I. a padl v bitvě u Slavkova.Jeho smrt byla inspirací pro postavu Andreje Bolkonského v románu Vojna a mír L. N. Tolstého Její ovdovělá matka se v roce 1811 znovu provdala za hraběte Nikolaje Chitrova, ruského zvláštního vyslance v Toskánském velkovévodství.
Od roku 1815 trávila Dorothea dětství se svou matkou a sestrou Kateřinou, budoucí dvorní dáma ruského carského dvora v Reveli, poté se přestěhovala do Florencie, kde strávila zbytek mládí.
V roce 1821 se Dorothea provdala za rakouského velvyslance v habsburském Toskánsku, hraběte Karla Ludvíka z Ficquelmontu. Po svatbě byl hrabě jmenován velvyslancem u dvora sicilského krále Ferdinanda I. v Neapoli. Navzdory revolučním nepokojům v Sicilském království a rostoucímu napětí mezi Rakouskem a Neapolí se Ficquelmontové dokonale integrovali do neapolské aristokratické vyšší společnosti.
V roce 1823 manželé Ficquelmontovi odcestovali do Petrohradu. Car Alexandr její matce, kněžně Alžbětě, nabídl carský důchod a rodina byla často vídána u dvora. Po opětovném návratu do Neapole porodila v roce 1825 Dorothea svou jedinou dceru, Alžbětu Alexandrinu.
V roce 1829 byl její manžel jmenován rakouským velvyslancem v Rusku a Dorothea byla jmenována dámou ruského Řádu sv. Kateřiny. Rodina sídlila v palác Saltykovů v Petrohradu, který si rakouská vláda pronajímala jako sídlo velvyslance. Dorotheina matka Jelizavěta měla v paláci vlastní apartmány a pořádala zde společenská setkání, a stejně tak také Dorothea, která se velmi zajímala o literaturu, filozofii, náboženství a politiku.. Palác Saltykovů byl místem dvou slavných společenských salonů té doby (kolem roku 1830), které vedly Ficquelmontova manželka (vnučka maršála Kutuzova), Personality and Place in Russian Culture, Essays in Memory of Lindsey Hughes, Simon Dixon, 2010, History Pravidelnými hosty jejího salonu byli např. spisovatel Alexandr Ivanovič Turgeněv, básníci Petr Andrejevič Vjazemskij nebo Ivan Ivanovič Kozlov. Na podzim roku 1829 se hraběnka z Ficquelmontu setkala s Alexandrem Puškinem, jejž kníže Vjazemskij popsal jako „studnici moudrosti a inteligence“. Podle N. Kauochčičviliho, který hraběnce pomáhal s prvním vydáním jejího Deníku v ruštině na počátku 20. let 19. století, hraběnka četla v originále spisy Sallustia, Cicerona, Vergilia, Terentia, Danta, F. Petrarcy, A. Manzoniho, Goetheho, G. Byrona, F. Schillera, Jeana Paula, E. T. A. Hofmanna, J. Miltona, F. Fénelona, La Rochefoucaulda, Félicité de Genlis, Chateaubrianda, Madame de Staël, Lamartina, Victora Huga, Benjamina Constanta, Lamennaise, Montalemberta a dalších. Puškin byl poté častým hostem paláce, který se zřejmě stal předlohou pro starý palác hraběnky v Puškinově povídce Piková dáma.
V roce 1839 byl její manžel povolán do Vídně, aby se ujal vedení vojenské sekce ministerstva zahraničí. Během zbývajících let svého života žila Dorothea mezi paláci ve Vídni a Benátkách a Teplicemi, kde žila jejich jediná dcera.
V revolučním roce 1848 byl její manžel krátce rakouským ministrem zahraničí a předsedou vlády.Československé dějiny v datech; Praha, 1987; s. 583–584 Jako blízký spojenec Ruska byl však obviněn z podpory ruských represí a v květnu téhož roku z obou funkcí odstoupil a odešel do ústraní. Hraběnka Dorothea, která se v té době nacházela v benátském paláciBenátsko bylo v té době součástí Rakouského císařství, byla dvakrát zatčena benátskou civilní gardou a nakonec musela se svou dcerou, zetěm a vnoučaty město opustit na palubě anglické lodi. Její manžel hrabě Ficquelmont po odchodu do soukromí často pobýval v Teplicích.Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Severní Čechy; Praha, 1984
Po skončení nepokojů se rodina vrátila do Benátek, kde hrabě z Ficquelmontu v roce 1855 koupil palác, kde o dva roky později zemřel a díky vazbě na tamní rod Clary-Aldringenů byl po smrti pohřben v jejich rodové hrobce v Dubí u Teplic.
Dorothea i po smrti manžela pokračovala v korespondenci a psaní převážně filozofických a politických myšlenek a postupně je uspořádala pro vydání tiskem. Vedla si také deník ve francouzštině, který byl v roce 1950 vyšel v italštině a ruštině.
Hraběnka Dorothea z Ficquelmontu zemřela 10. dubna 1863 v Benátkách. Její tělo bylo převezeno do Dubí u Teplic a pohřbena v rodinné hrobce Clary-Aldringenů.
Manželství a potomstvo 3. června 1821 se Dorothea provdala za o 27 let staršího hraběte Karla Ludvíka z Ficquelmontu, rakouského velvyslance v habsburském Toskánsku. Z jejich manželství se narodila jediná dcera Alžběta Alexandra (1825–1878),Rodina Ficquelmontů in: Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1865, Gotha, 1864; s. 287–288 dostupné online která se později stala c.k. palácovou dámou a dámou Řádu hvězdového kříže. V roce 1841 se provdala za knížete Edmunda z Clary-Aldringenu (1813–1894),Rodokmen Clary-Aldringenů majitele Teplického panství.
Odkazy
Reference
Externí odkazy Фикельмон, Дарья Федоровна M. I. Gillelson. Пушкин в итальянском издании дневника Д. F. Fikelmon
Kategorie:Ruští spisovatelé Kategorie:Ruské šlechtičny Kategorie:Rakouské šlechtičny Kategorie:Baltští Němci Kategorie:Nositelé Řádu svaté Kateřiny Kategorie:Narození v roce 1804 Kategorie:Úmrtí v roce 1863 Kategorie:Narození v Petrohradu Kategorie:Úmrtí v Benátkách Kategorie:Úmrtí 10. dubna Kategorie:Narození 7. listopadu Kategorie:Ženy Kategorie:Pohřbení v Dubí