Béla Pap de Szill ( Adalbert Pap von Szill, szilli Pap Béla István Dömötör) (26. března 1845 Marcali – 1. října 1916 Waidhofen an der Ybbs) byl rakousko-uherský generál maďarského původu. V c. k. armádě sloužil od roku 1866 u ženistů, uplatnil se též jako pedagog a věnoval se modernizaci opevnění. V letech 1904–1907 byl sekčním šéfem na ministerstvu války ve Vídni, mezitím po dobu jednoho měsíce v roce 1906 krátce vykonával funkci ministra zeměbrany v uherské vládě. V roce 1907 byl penzionován v hodnosti polního podmaršála.
Životopis náhled|vlevo|Fotografie Bély Papa v týdeníku Sport und Salon (1900) Narodil se ve městě Marcali poblíž Balatonu do rodiny lékaře Józsefa Papa a jeho manželky Aloisie, rozené Lindnerové. Studoval na Technické vojenské akademii (Genie-Akademie) ve Vídni a v roce 1866 vstoupil do armády u 2. pluku ženistů.Militär Schematismus des österreichischen Kaiserthumes 1867; Vídeň, 1867; s. 544 dostupné online Ještě v roce 1866 se zúčastnil války s Itálií a další roky pak se svou jednotkou strávil v Rakousku. Po absolvování kurzu pro vyšší důstojníky dělostřelectva získal hodnost nadporučíka (1869) a následujících patnáct let působil u Technického vojenského výboru (1869–1884).Kais. Königl. Militär Schematismus 1871; Vídeň, 1871; s. 91, 695 dostupné online Získal zásluhy mimo jiné modernizací pevnosti Franzensfeste v Tyrolsku.
Mezitím byl v roce 1873 povýšen na kapitána s přidělením k ženijnímu štábu a v letech 1879–1883 působil také jako pedagog na Válečné škole (K.u.K. Kriegsschule) ve Vídni, kde vyučoval pevnostní stavitelství.Die K. Und K. Kriegsschule 1852–1902; Vídeň, 1903; s. 27 dostupné onlineKais. Königl. Militär Schematismus 1883; Vídeň, 1883; s. 88, 694, 761 dostupné online V roce 1885 byl v hodnosti majora přidělen k velení ženistů v Innsbrucku a v letech 1888–1890 byl velitelem praporu u 2. ženijního pluku v Kremži.Kais. Königl. Militär Schematismus 1889; Vídeň, 1888; s. 733, 746 dostupné online Jako podplukovník (1890) se stal přednostou oddělení u Technického vojenského výboruSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1892; Vídeň, 1892; s. 91, 799 dostupné online a v roce 1893 získal hodnost plukovníka.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1895; Vídeň, 1895; s. 82, 139 dostupné online
K datu 1. května 1899 byl povýšen na generálmajora,Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1900; Vídeň, 1899; s. 159 dostupné online přešel k jednotkám uherské zeměbrany a stal se velitelem 75. pěší brigády zeměbrany v Kluži.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1901; Vídeň, 1900; s. 267 dostupné online Již v roce 1900 byl povolán do Budapešti na ministerstvo zeměbrany, kde byl jmenován sekčním šéfem.Biografie Bély Papa in: Sport und Salon, 2. srpna 1900; Vídeň, 1900; s. 7 dostupné onlineSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1903; Vídeň, 1902; s. 155 dostupné online Ke dni 1. května 1904 obdržel hodnost polního podmaršálaSchematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1905; Vídeň, 1904; s. 160 dostupné online a stal se sekčním šéfem na říšském ministerstvu války ve Vídni.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1906; Vídeň, 1905; s. 270 dostupné online Po rezignaci Ference Bihara se na jaře 1906 vrátil do Budapešti a byl jmenován členem uherské vlády jako ministr zeměbrany. Fejérváryho vláda padla ale nedlouho poté a Pap zastával funkci ministra jen jeden měsíc (6. března – 8. dubna 1906).Kolektiv: Československé dějiny v datech; Nakladatelství Svoboda, Praha, 1987; s. 596 Poté se vrátil do Vídně na post sekčního šéfa na ministerstvu války, kde pak strávil poslední rok aktivní služby.Schematismus für das Kaiserliche und Königliche Heer 1907; Vídeň, 1906; s. 105, 163 dostupné online K datu 1. září 1907 byl penzionován.SCHMIDT-BRENTANO, Antonio: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816–1918; Vídeň, 2007; s. 134 dostupné online
Po odchodu do výslužby žil trvale ve Vídni, kde bydlel ve čtvrti Landstraße (Reisnerstraße 13),Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1908; Štýrský Hradec, 1908; s. 32 dostupné online jeho posledním bydlištěm byl dům v Neulinggaße 26.Adolph Lehmann's allgemeiner Wohnungs-Anzeiger: nebst Handels- u. Gewerbe-Adressbuch für d. k.k. Reichshaupt- u. Residenzstadt Wien 1915; Vídeň, 1915; s. 957 dostupné online Zemřel ve Waidhofenu v Dolním Rakousku 1. října 1916 ve věku 71 let.
Tituly a ocenění V roce 1904 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Szill s platností pro Uherské království. Při příležitosti odchodu do penze obdržel v roce 1907 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence.Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1908; Vídeň, 1907; s. 234 dostupné online Během služby v armádě se stal nositelem několika vyznamenání.Ruhestands-Schematismus der Österreichisch-Ungarischen Armee für 1914; Štýrský Hradec, 1914; s. 33 dostupné online
60x60pixelů Válečná medaile (1882) 60x60pixelů Vojenský záslužný kříž (1884) 60x60pixelů Řád železné koruny III. třídy (1898) 60x60pixelů Jubilejní pamětní medaile (1898) 60x60pixelů Služební odznak pro důstojníky II. třídy (1901) 60x60pixelů rytířský kříž Leopoldova řádu (1905) 60x60pixelů Vojenský jubilejní kříž (1908)
Odkazy Reference
Literatura DUSCHNITZ, Alexander: Der Oberste Kriegsherr und sein Stab 1908; Vídeň, 1908; s. 107 dostupné online
Kategorie:Rakousko-uherští generálové Kategorie:Rakousko-uherští politici maďarské národnosti Kategorie:Uherští šlechtici Kategorie:Rakouští šlechtici Kategorie:Tajní radové Kategorie:Nositelé Řádu železné koruny Kategorie:Nositelé Řádu Leopoldova Kategorie:Nositelé Vojenského záslužného kříže (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenské záslužné medaile (Rakousko) Kategorie:Nositelé Vojenského jubilejního kříže Kategorie:Osobnosti prusko-rakouské války Kategorie:Narození 26. března Kategorie:Narození v roce 1845 Kategorie:Úmrtí 1. října Kategorie:Úmrtí v roce 1916