Jan Příbrský (24. května 1902 Česká Skalice – 13. května 1972 České Budějovice) byl český lékař, primář porodnicko-gynekologického oddělení nemocnice v Českých Budějovicích, stavitel vily v ul. Boženy Němcové 52 v Českých Budějovicích.

Život Jan Příbrský se narodil v České Skalici, kde také vychodil obecnou školu. Během studia na gymnáziu v Hradci Králové mu zemřel otec. Od té doby si na studia vydělával kondicemi a byl podporován na středoškolských i vysokoškolských studiích svým bratrem Josefem, který po otci převzal obchůdek. Pomáhal také na Univerzitě Karlově ve Farmakologickém ústavu jako vědecká pomocná síla. V prosinci 1927 dokončil vysokoškolské studium a byl promován lékařem veškerého lékařství.

V roce 1935 se oženil s Klárou Bienertovou, studentkou právnické fakulty a dcerou viceprezidenta Zemské správy politické v Čechách Richarda Bienerta. Z manželství se narodily dvě dcery, Klára Marie a Máří Magdalena.

Profesní kariéra Po vojenské službě v divizní nemocnici nastoupil na gynekologickou kliniku k profesoru Antonínu Ostrčilovi. Odtud odešel k profesoru Josefu Jerie na 1. gynekologickou kliniku, kde působil jako sekundární lékař, asistent oddělení a klinický asistent do září 1934. V té době již uveřejnil jedenáct odborných prací. Dne 1. října 1934 byl jmenován primářem gynekologického oddělení, které bylo nově založeno v nemocnici v Českých Budějovicích.

Během svého působení v Českých Budějovicích dosáhl postavení nejvýznamnějšího specialisty v oboru gynekologicko-porodnické péče v celém předválečném Československu a vybudoval v českobudějovické nemocnici moderní gynekologicko-porodnické pracoviště.

Nastoupil do oddělení, které mělo na polovině křídla II. patra staré nemocniční budovy 28 lůžek. Vymezený prostor nestačil pro potřeby vzrůstajících porodů a operativních zákroků, ani na rozvoj zdravotní péče tak, jak si nový primář představoval. Již v roce 1936 se mu podařilo ve spolupráci s architektem a specialistou na nemocniční budovy Bedřichem Adámkem připravit projekt nové budovy pro Gynekologicko-porodnické oddělení. Otevření proběhlo 1. prosince 1939. Mnoho let patřilo, díky pojetí a progresivnímu systému řízení ze strany pana primáře, k nejmodernějším a nejúčelněji řízeným gynekologicko-porodnickým zařízením v Československu. Postřehl porodnické komplikace, kterým je možné předcházet, a začal již v 50. letech prosazovat a zavádět preventivní prenatální poradenskou péči. Ta je stále funkční v podobě prenatálních poraden. Po celou dobu svého působení v oboru byl kolegy lékaři i veřejností vnímán jako pokroková a vlídná osobnost. Do posledních chvil udržel ve svém oddělení i řádové sestry boromejky, které musely po roce 1945 nemocnici opouštět.

Mimo své práce v nemocnici se věnoval i zdravotnické politice, přednášel žačkám českobudějovických škol o hygieně dospívajících, spoluzakládal střední odbornou zdravotnickou školu obor porodní asistentka. Aktivně pracoval v Českém červeném kříži, byl jmenován zdravotním radou a předsedal československé pobočce České lékařské společnosti.

Politická persekuce Byl populární jako lékař i jako člověk, měl příbuzenské vztahy s Richardem Bienertem (zatčen 1945, zemřel 1949) a Ferdinandem Peroutkou (jeho dcera Eva byla provdána za Richarda, bratra primářovy ženy Kláry) a také vlastnil nezanedbatelný majetek. To vše mohlo přispět k tomu, že byl krátce zatčen již v roce 1948. V roce 1960 byl po vykonstruovaném obvinění odsouzen Lidovým soudem na tři roky do vězení. Vězněn byl ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří, ve Vinařicích u Kladna a v Minkovicích u Liberce. Po návratu s podlomeným zdravím se do nemocnice v Českých Budějovicích již nemohl vrátit.

Závěr života Od roku 1963 pracoval jako odborný gynekolog v Českém Krumlově, jako praktický lékař v Benešově nad Černou a ve Velešíně. V sanatoriu U Tří lvů v Českých Budějovicích, jehož majitelem v minulosti byl Jindřich Říha, působil jako dětský gynekolog. Plně byl rehabilitován až Krajským soudem 2. června 1992.

V roce 1969 obhájil dizertační práci Budování porodnicko-gynaelogických oddělení s hlediska stavebně technického a provozního a byla mu všemi hlasy členů vědecké rady lékařské fakulty udělena hodnost kandidát lékařských věd.

Zemřel 13. května 1972 v Českých Budějovicích a pohřben je na hřbitově v Mladém.

Dílo Napsal mnoho vědeckých publikací, odborných článků v časopisech a oponentských posudků.

Patenty 15. června 1959 patentní listina č. 90 709 Úřadu pro patenty a vynálezy Praha – Nosič zdravotnických masek 15. prosince 1960 patentní listina č. 97 519 Úřadu pro patenty a vynálezy Praha – Antikoncepční pesar

Odkazy Reference

Literatura WEISS, David a ŠOTOLOVÁ, Marie, ed. Nemocnice České Budějovice, a.s. - dříve a nyní: 31.12.2008. České Budějovice: Nemocnice České Budějovice, 2009. s. ISBN 978-80-254-7936-0

Kategorie:Čeští lékaři 20. století Kategorie:Čeští porodníci Kategorie:Čeští gynekologové Kategorie:Političtí vězni komunistického režimu v Československu Kategorie:Lékaři z Českých Budějovic Kategorie:Absolventi 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kategorie:Narození 24. května Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Narození v České Skalici Kategorie:Úmrtí 13. května Kategorie:Úmrtí v roce 1972 Kategorie:Úmrtí v Českých Budějovicích Kategorie:Pohřbení v Mladém Kategorie:Muži