Sifaka bílý (Propithecus candidus) je velký lemur z čeledi indriovití, jenž vyniká dlouhou hedvábnou srstí bílého zbarvení. Vyskytuje se na malém území v severovýchodním Madagaskaru, kde se mu říká simpona, a jde o jednoho z nejvzácnějších savců na světě. Sifaka bílý spolu s dalšími osmi druhy spoluutváří rod Propithecus. Historicky šlo o jeden z poddruhů sifaky velkého (Propithecus diadema), od nultých let 21. století se však respektuje jeho druhový status.
Sifaka bílý žije ve skupinách čítajících dvě až devět zvířat. Většinu dne tráví krmením a odpočinkem, ačkoli značné množství času věnuje také sociálnímu chování (hra, péče o srst), a také přesuny na jiná území. Z pohledu skupinové hierarchie se samice někdy krmí před samci. Jídelníček, podobně jako u příbuzných druhů, tvoří hlavně listy a semena, ale občas i plody, květy, nebo dokonce půda. Rozmnožování probíhá sezónně, období páření je synchronizováno do jednoho dne v roce na začátku období dešťů. Podobně jako u dalších sifaků, o mláďata nepečují jenom vlastní matky, ale i další členové skupiny všech věkových kohort a obou pohlaví; péče zahrnuje hravé aktivity, přenášení, dokonce i kojení. Sifaka bílý je relativně hlučným primátem, byť jeho vokální repertoár je jen středně bohatý (vydává sedm druhů zvuků). Stejně jako ostatní lemuři se spoléhá spíše na pachové signály. Samci často překrývají pachové značky jiných členů skupiny, zejména samic. Charakteristickým samčím chováním je také vydlabávání stromů zubním hřebínkem před samotným pachovým značením. Pachové žlázy dospělým samcům zabarvují hruď do hnědavých odstínů, což slouží jako snadný a jediný způsob, jak je na dálku odlišit od samičích protějšků.
Sifaka bílý se vyskytuje pouze v několika chráněných oblastech v deštných lesích severovýchodního Madagaskaru, přičemž většina zbývajících populací přežívá v Národním parku Marojejy a rezervaci Anjanaharibe-Sud. Několik skupin bylo objeveno také v Národním parku Makira, koridoru Betaolana a v některých nechráněných lesních ploškách. Skrze celý areál výskytu je tento druh pronásledován pro maso, lov nezakazuje ani žádné místní fady (tabu). I v chráněných oblastech tohoto kriticky ohroženého druhu navíc dochází k ničení biotopů v důsledku žďáření, nelegální těžby vzácných dřevin (zejména palisandru) a sběru palivového dříví.
Odkazy Reference
Externí odkazy
Kategorie:Indriovití