Soltýn (Sphyraena) je rod velkých dravých mořských ryb, jediný zástupce čeledi soltýnovití (Sphyraenidae).
Charakteristika vlevo|náhled|Detail čelistí Soltýni jsou velké dravé ryby s protáhlým tělem, povrchně připomínají štiky. Běžně dorůstají délky těla do 180 cm, avšak někteří soltýni mohou být ještě větší. U soltýna obecného (S. sphyraena) se uvádí délka jen asi 100 cm, ale soltýn barakuda (S. barracuda) dorůstá více než 200 cm (jedinec z pobřeží ostrova Trinidad ulovený roku 1910 měřil údajně 258 cm a vážil 67 kg). Řada charakteristických rysů soltýnů se pojí s jejich dravým způsobem života. Tlama je například dosti objemná, s tesákovitými zuby, předsunutou dolní čelistí a akinetickou horní čelistí – její nepohyblivost umožňuje boj s velkou kořistí. Žaberní tyčinky jsou jen zbytkové, anebo došlo k jejich úplné redukci. Na hřbetě jsou patrné dvě poměrně vzdálené hřbetní ploutve, z toho první lze složit do žlábku. Zhruba na úrovni začátku první hřbetní ploutve vyrůstají břišní ploutve, prsní ploutve jsou jim předsazené a nízko položené. První hřbetní ploutev tvoří 5 ostrých trnů, druhou 1 trn a 9 měkkých paprsků.
Soltýni se vyskytují v tropických a subtropických vodách celého světa, mladí jedinci pronikají i do sladkých vod. Žijí v otevřené vodě, kde se také v hejnech třou. Jde o nenasytné predátory, zaznamenány jsou rovněž útoky na člověka (na některých lokalitách jsou soltýni obávanější než žraloci). Zdá se ale, že útočí jen při vyprovokování. Soltýni představují relativně oblíbené konzumní ryby, v 80. letech 20. století činilo množství úlovků 60 tisíc tun. Maso je tmavé, na chuť jemné. Známá je skutečnost, že maso soltýnů v sobě může obsahovat naakumulované biotoxiny, které vyvolávají onemocnění ciguatera (zejména u barakud z Floridy a Karibiku). Před přípravou těchto ryb se proto doporučuje jejich vykrvení.
Systematika Soltýnovití jsou zřejmě nejbližšími příbuznými čeledí latesovití (Latidae), robalovití (Centropomidae) a bělivkovití (Lactariidae); striktně mořskými predátory jsou přičemž z tohoto výčtu jen soltýni a bělivky. Společně utvářejí vývojovou linii, kterou Thacker & Near (2025) klasifikují v řádu kostnatých ryb nazvaném Carangiformes, jenž zahrnuje široké příbuzenstvo kranasovitých (Carangidae). Ve starších systémech byli soltýni řazeni do sběrné skupiny ostnoploutvých ryb (Perciformes). Grzimek's Animal Life Encyclopedia z roku 2003 je například uvádí v příbuzenstvu tkaničnicovitých (Trichiuridae), pamakrelovitých (Gempylidae), makrelovitých (Scombridae), plachetníkovitých (Istiophoridae) a mečounovitých (Xiphiidae), společně utvářeli podřád ostnoploutvých Scombroidei. Zatímco plachetníkovití a mečounovití jsou řazeni rovněž do Carangiformes, ostatní čeledi se ukázaly být jen povrchně příbuzné, řazené do samostatného velkého řádu Scombriformes. Někteří autoři soltýny spolu s plachetníkovitými a mečounovitými sdružovali do samostatného řádu Istiophoriformes, ale jak již bylo uvedeno výše, navzdory relativně blízkému příbuzenskému vztahu nejde o nejbližší příbuzné.
Popisnou autoritou rodu Sphyraena je Peter Artedi (1793, publikováno posmrtně), čeledi Sphyraenidae pak Constantine Samuel Rafinesque (1815). Carl Linné první druh popsal roku 1758 jako Esox sphyraena, tedy do rodu štika. Níže je uveden seznam platných druhů soltýnů na základě World Register of Marine Species (aktuální k červenci 2026), česká jména byla doplněna podle databáze BioLib. Sphyraena acutipinnis Day, 1876 – soltýn ostroploutvý Sphyraena afra Peters, 1844 Sphyraena arabiansis Abdussamad & Retheesh, 2015 Sphyraena argentea Girard, 1854 Sphyraena barracuda (Edwards, 1771) – soltýn barakuda Sphyraena borealis DeKay, 1842 – soltýn jižní Sphyraena chrysotaenia Klunzinger, 1884 Sphyraena ensis Jordan & Gilbert, 1882 – soltýn mexický Sphyraena flavicauda Rüppell, 1838 – soltýn žlutoocasý Sphyraena forsteri Cuvier, 1829 – soltýn Forsterův Sphyraena guachancho Cuvier, 1829 – soltýn pobřežní Sphyraena helleri Jenkins, 1901 Sphyraena iburiensis Doiuchi & Nakabo, 2005 Sphyraena idiastes Heller & Snodgrass, 1903 Sphyraena intermedia Pastore, 2009 Sphyraena japonica Bloch & Schneider, 1801 Sphyraena jello Cuvier, 1829 – soltýn tmavopruhý Sphyraena lucasana Gill, 1863 – soltýn Kortézův Sphyraena novaehollandiae Günther, 1860 – soltýn australský Sphyraena obtusata Cuvier, 1829 – soltýn žlutoocasý Sphyraena picudilla Poey, 1860 Sphyraena pinguis Günther, 1874 – soltýn načervenalý Sphyraena putnamae Jordan & Seale, 1905 – soltýn pilozubý Sphyraena qenie Klunzinger, 1870 – soltýn modropruhý Sphyraena sphyraena (Linnaeus, 1758) – soltýn obecný Sphyraena stellata Morishita & Motomura, 2020 Sphyraena tome Fowler, 1903 Sphyraena viridensis Cuvier, 1829 – soltýn zelenavý Sphyraena waitii Ogilby, 1908
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Carangiformes