Obléhání Lipnice probíhalo v rámci pozdní fáze třicetileté války. Od 13. května roku 1646 probíhalo obléhání Lipnice císařskou armádou pod velením hraběte Contiho, které bylo zakončeno švédskou kapitulací 4. nebo 14. června téhož roku. Akce byla součástí snah císařského vojska vytlačit z území monarchie švédská vojska.

Samotnému obléhání v roce 1646 předcházela série střetnutí mezi císařskými a švédskými vojsky v Lipnici nad Sázavou v předchozích letech. Nejprve bylo Švédy dobyto a vypleněno samotné město 13. listopadu roku 1639. Následně Švédi odtáhli po neúspěšném pokusu dobýt hrad. Po bitvě u Jankova bylo 8. března roku 1645 obsazeno švédskými oddíly město i hrad, který císařská strana vydala bez boje. Z hradu si Švédi vytvořili opěrný bod pro své výpady v jihovýchodních Čechách. Předcházející události vlevo|náhled|Pozůstatek lipnických městských hradeb, torzo západní brány. náhled|Robert Douglas Dne 25. února byl v Chebu společně s Albrechtem z Valdštejna zavražděn majitel Lipnického panství Adam Erdman Trčka z Lípy. Následně pak 29. září zemřel v Německém Brodě i jeho otec Jan Rudolf Trčka z Lípy. Rodový majetek byl zkonfiskován císařským dvorem. Císař Ferdinand II. pak přidělil mimo jiné Lipnické panství 21. července 1636 Matouši Vernieriérovi,jako náhradu za vynaložené náklady při vojenské službě v císařské armádě. Nový majitel 6. prosince 1637 při potvrzování práv a povinností v Lipnici kromě jiného nařídil opravit a v dobrém stavu udržovat hradby kolem města i hradu.

Dne 13. listopadu roku 1639 přitáhlo k městu 16 švédských trop pod vedením Johana Banéra. Město obklíčili, následně dobyli a vydrancovali. Mimo jiné došlo ke krádeži 12 kalichů a 2 paten z kostela a radnice. Hrad se jim dobýt nepodařilo. Dne 6. března 1645 proběhla bitva u Jankova, ve které císařská armáda utrpěla od Švédů porážku. Švédská armáda pod vedením Lennarta Torstensona po té postupovala k Jihlavě a dále na Moravu. Torstenson část vojska poslal k Lipnici. Dne 8. března tam švédské oddíly pod vedením generálmajora Roberta Douglase dorazily. Lipnice byla císařskými oddíly vydána bez boje výměnou za jejich volný odchod. Douglas po té na hradě zanechal posádku a sám pokračoval do Jihlavy. Švédové se na hradě dobře opevnili a na cestách v okolních lesích provedli záseky. Z Lipnice si Švédi vytvořili opěrný bod pro další výpady v jihovýchodních Čechách. Vyráželi plenit okolí a nařizovali a vybírali kontribuce (v materiální i peněžní formě) a výpalné. Rovněž vybírali výkupné za zajatce vězněné v lipnických sklepích. Často se jednalo o písaře, správce, purkmistry nebo radní z měst, která nedokázala plnit nařízené kontribuce. Švédská posádka na Lipnici rovněž pomáhala zásobovat jihlavskou posádku. Oblast, ve které Švédi z Lipnice drancovali a vybírali kontribuce sahala až k Čáslavi, Kutné Hoře a Kolínu na západě a k Soběslavi a Třeboni na jihu. Během roku 1645 vybrali Švédi v Čáslavském kraji kromě naturálií i 147 tisíc říšských tolarů v hotovosti.vlevo|náhled|Innocentio ContiDne 14. února 1646 se švédský oddíl z Lipnice a Jihlavy pohyboval u Jindřichova Hradce. Následně došlo u Popelína ke střetu s císařským průzkumným oddílem. Švédi z potyčky vyšli vítězně a zajali velitele oddílu barona Kapouna ze Svojkova s několika důstojníky a asi 40 jezdci. Při návratu byli dostiženi poblíž Batelova císařskými oddíly z Lomnice pod vedením hraběte Contiho. Císařští Švédy překvapili a ti se jim po krátké potyčce vzdali a část se rozutekla. Byl osvobozen velitel Kapoun a zajat velitel lipnického hradu a tři důstojníci. Mezi zajatci byl i český exulant Hrdlička.

Koncem dubna 1646 přijelo k Želivu 18 švédských jezdců z Lipnice s úmyslem vypálit pelhřimovské předměstí. Želivský hostinský Jiří Roland stihl informovat císařskou posádku v Pelhřimově. Velitel Kolovrat vyslal tři kompanie jezdců, kteří Švédy překvapili mezi Svépravicemi a Rožkovským rybníkem a 8 Švédů zajali a zbytek se rozutekl pěšky.

Obléhání náhled|Torzo Bílé věže Začátkem května 1646 přitáhl od Českých Budějovic s dělostřelectvem s dvěma menšími děly hrabě Conti na Želivské panství, kde měl operační základnu a chystal se oblehnout Lipnici. Dále povolal 400 pěších a několik stovek jezdců z Německého Brodu a Pelhřimova. Vlastní dobývání začalo 13. května u předsunutého opevnění tzv. Bílé věže, kterou Švédi nazývali Trutz-kaiser. Byla to válcová věž, která byla postavena na skalnatém vršku jižně od hradu, propojena s městským opevněním. Věž byla vysoká 16 metrů a měla průměr 9 metrů. Okolo byla opevněná náspem a příkopem. Nejvhodnější cestu k věži měl Contiho oddílům ukázat želivský hostinský Jiří Roland. Protože se obléhání nedařilo a střelba neměla na Bílou věž dostatečný destruktivní účinek, nechal Conti povolat z Kutné Hory 10 havířů, aby věž podkopali. Pro ochranu proti švédské střelbě při podkopových pracích bylo nutné zřídit ochranou střechu. Hrabě Conti slíbil dukát za každé přibité prkno na konstrukci. Několik vojáků při tom padlo, ale podařilo se střechu dokončit. Podkopové práce trvaly 10 dní. Dne 25. května císařští do podkopů umístili sudy se střelným prachem, který zapálili sami Švédové, když předsunuté opevnění opouštěli a stahovali se do hradu. Následně došlo k explozi a zničení Bílé věže. Císařští na místo přivezli dvě velká děla a čtyři vozy koulí o velikosti lidské hlavy. Dělostřelectvo zaujalo pozice na stráni pod Bílou věží. A začalo ostřelovat hrad, především velkou věž a bránu. Střelba trvala osm dní vždy od 5 hodin ráno do 7 večer. Došlo ke zničení první brány, kde Švédi vybudovali provizorní opevnění. Císařští provedli dva neúspěšné útoky. Teprve, když císařským vojskům dorazily nové posily a Conti zahájil nové útoky se Švédové 4. nebo 14. června konečně vzdali. Zajatí Švédi pak byli odvezeni do Moravských Budějovic.

Důsledky Dobytím Lipnice se zkomplikovala situace švédské posádky v Jihlavě. Především její zásobování, kvůli čemuž začal jihlavský velitel Samuel Österling postupovat tvrdším způsobem při vymáhání kontribucí v nově zúženém okruhu. Samotná Jihlava byla císařskými oddíly dobyta v následujícím roce 1647.

Hrad, město i panství Lipnice byly během třicetileté války velmi poničené a začal jejich postupný úpadek. Hrad se postupně měnil z vojenské pevnosti na centrum velkostatku.

Pověsti Zajatý poraněný švédský důstojník v horečkách mluvil o pokladu ze švédské kořisti, který měl být ukrytý na lipnickém hradě. Údajný poklad nebyl nikdy nalezen i přes četné pokusy bývalých majitelů panství.

Podle jiné pověsti na hrázi rybníka Kamenná trouba Švédové při nehodě převrátili vůz a náklad vysypali do rybníka, na kterém vezli ukradené zvony a cennosti z kostela v Řečici.

Odkazy Poznámky

Reference

Kategorie:Obléhání třicetileté války Kategorie:Bitvy roku 1646 Kategorie:Bitvy Švédska Kategorie:Bitvy Habsburků Kategorie:Lipnice nad Sázavou