Alexandr z Abonoteuchu, též Alexandr Paflagonijec (cca 107 Abonoteuch – cca 170) byl řecký novopythágorovec, léčitel a divotvůrce, který založil kult hadího boha Asklépia-Glykóna, jehož prostřednictvím vydával věštby. Jediným pramenem o životě a učení Alexandra je Lukiánovo satirické dílo Alexandr nebo-li Lhář. Za nepřátelským obrazem v této práci je snad Alexandrova kritika epikurejské filozofie, jejíž byl naopak Lukián zastáncem. Alexandr je v ní vylíčen jako podvodník, který nabádá své následovníky k násilnostem. Tomáš Vítek připomíná, že postava Alexandra má řadu shodných rysů s dalšími řeckými divotvůrci, jakými byly kromě Apollónia a Pythágory také například Orfeus nebo Empedoklés.
Měl být žákem Apollónia z Tyany. Označoval se za inkarnaci Pýthágora, nosil dlouhé vlasy, bílý plášť a nachové roucho, údajně měl mít zlaté stehno. Tvrdil, že dokáže léčit nemocné a křísit mrtvé, že si pamatuje své minulé životy a v extázi hovoří s bohy. Impulsem pro založení Glykónova kultu mělo být Alexandrovo setkání s několika hady, kteří ho učili tajnému vědění a předpovídání budoucnosti. Ve svých věštbách pak mluvil jak o přicházejících katastrofách, tak o božském zásahu, který zajistí zářivou budoucnost. Jako potulný prorok byl velmi oblíbený a později začal svým věštbám dávat politický kontext a stylizovat se tak do role možného světského vůdce. Po série neúspěšných proroctvích začala Alexanderova popularita slábnout a římské autority ho následně označili za podvodníka. Nakonec zemřel na gangrénu v noze.
Reference
Kategorie:Věštci Kategorie:Proroci Kategorie:Starověcí Řekové Kategorie:Narození ve 2. století Kategorie:Úmrtí ve 2. století Kategorie:Muži