Karel Vojíř (19. září 1913 Praha – 23. května 1977) byl český hudební skladatel, trampský písničkář, sbormistr, kytarista, houslista, básník, publicista a kronikář trampských osad. Byl zakladatelem Pražského smíšeného sboru.
Život Narodil se 19. září 1913 v Praze. Jako obyvatel západní části Prahy z oblasti pražských Košíř již v dětství jako zdivočelý skaut tábořil se svými kamarády v místních přírodních lokalitách na levém břehu Vltavy, například na Skalce, na Vidouli či v Prokopském údolí. Vystudoval nižší střední školu. Jako kytarista a houslista působil v junáckém pěveckém kroužku. Na začátku 30. let působil Karel Vojíř s jeho kamarády jako začínající muzikant v trampské kapele pouličních kytaristů, která hrála v pražských zákoutích činžovních domů.
V červnu 1930 se zúčastnil prvního celostátního shromáždění trampů na Jarovské pláni u Jarova, které bylo rozehnáno četnictvem. Trampská slezina u břehu Vltavy protestovala proti plánovaným úředním opatřením, jenž měla omezit táboření či svobodný pohyb trampů v přírodě. Shromáždění organizované s podporou levicového a komunistického tisku vyvolalo ostrý zásah policejních složek. Ačkoliv hlavním svolavatelem byl nezávislý časopis Tramp, podpora komunistického tisku vyvolala tvrdou reakci četnictva, které již v dubnu téhož roku zasahovalo v nedalekém Radotíně proti komunistické demonstraci takzvaných Rudých letnic, kde četníci postřelili několik mladých dívek. Odpor proti zásahu i omezujícím návrhům umožnil krátkodobě sjednotit politické i nepolitické části českého trampingu, v jehož politické části působil například Géza Včelička a v jeho nepolitické části předně působil kupříkladu Bob Hurikán. Obavy trampů se naplnily v dubnu 1931, kdy zemský prezident země české Hugo Kubát vydal policejní vyhlášku omezující svobodné táboření trampů v přírodě na základě ustanovení zákona na ochranu veřejných mravů.
Ve 30. letech působil v národně socialistické straně a v její mládežnické organizaci. Pro mládežnickou organizaci strany na základě soutěže složil hymnu s názvem Mladí Čechoslováci. V roce 1939 se oženil se svou ženou Jindřiškou, rozenou Weisheitovou.
Za druhé světové války pracoval v továrně Pantof v Radotíně, která vyráběla součástky pro německou armádu. Tam Karel Vojíř s partou kamarádů založil pěveckou skupinu Perun, jejíž jádro spolu hrálo již před válkou. Od roku 1944 se skupina pravidelně scházela v restauraci Čechie u Smíchovského nádraží v Praze. Skupina začínala s hraním písní Jaroslava Ježka a do svého repertoáru postupně zařadila i ilegální, takzvanou revoluční píseň. Ke dni 5. výročí okupace Československa dne 15. března 1945 byla slavnostně sepsána zakládající listina souboru. Po osvobození Československa se pěvecký soubor Perun stal součástí Svazu české mládeže. Karel Vojíř vedl soubor jako sbormistr, v popředí souboru působil také Miroslav Hroněk. Po roce 1948 se soubor Perun stal součástí strojírenského podniku ČKD v pražských Vysočanech jako pěvecký soubor ČKD Stalingrad. V roce 1951 skupinu převzal sbormistr Miroslav Košler, který později soubor transformoval na dnešní Pražský smíšený sbor.
Po druhé světové válce působil ve Svazu československých skladatelů. Pohyboval v okruhu trampské organizace Jack London Club, která byla na konci 40. let, coby avantgardní skupina, rozpuštěna. Po uvolnění poměrů v 60. letech stál u vzniku navazující organizace Klub trampů londonovců (KTL), ve které v letech 1966 až 1969 zasedal ve výboru vedení klubu.
V roce 1948 z okolí trampské skupiny Záře založil nový zapsaný spolek Soubor novodobé písně Záře, který se stal místním hudebním souborem Komunistické strany na Smíchově. Po roce 1951 působil v pražském podniku Investa a byl dopisovatelem Rudého práva.
Publikoval v řadě trampských časopisů jako byl časopis plzeňských osad Tulák (1966–1969), v roce 1968 obnovený časopis Tramp či slovenský deník Ľud. Publikoval také pod pseudonymem Jiří Brož či pod svou trampskou přezdívkou Sandy. Působil v řadě trampských osad, například ve sportovní osadě Údolí Hvězd na rozhraní Prahy a brdských Hřebenů či v osadě Údolí slunce na řece Radbuze u Lhoty u Plzně. Celý život působil ve vedení pražského trampského osadního sboru Záře, který vznikl v roce 1925. Sbor trampů, který od roku 1931 působil také jako pěvecký soubor, sídlil v pražských Košířích. Neměl žádnou vlastní osadu, ale stanoval na nejrůznějších místech české krajiny, především v Posázaví.
Zemřel 23. května 1977. Byl pohřben na Motolském hřbitově v Praze. Jeho pozůstalost byla uložena ve fondu trampského hnutí archivu Regionálního muzea v Jílovém u Prahy.
Výběr z díla Záře: k výročí 40 let v Údolí děsu a padesátinám Pedra Muchy (1959) Z cest, táborů a osad (1966) Písně a verše táborových ohňů (1971) Odkazy Reference
Kategorie:Čeští hudební skladatelé Kategorie:Čeští písničkáři Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští sbormistři Kategorie:Čeští kytaristé Kategorie:Čeští houslisté Kategorie:Čeští publicisté Kategorie:Trampové Kategorie:Trampská hudba Kategorie:Čeští kronikáři 20. století Kategorie:Členové České strany národně sociální Kategorie:Narození v Praze Kategorie:Narození 19. září Kategorie:Narození v roce 1913 Kategorie:Úmrtí v roce 1977 Kategorie:Úmrtí 23. května Kategorie:Lidé z Košíř Kategorie:Pohřbení na Motolském hřbitově Kategorie:Muži