Ostanés, starořecky Ὀστάνης, též Osthanés či Osthanes, je legendární perský mág, který se objevuje jako postava v klasických a středověkých pramenech. Nejstarší zmínka pochází od Hermodóra, Platónova žáka, působícího ve 4. století př. n . l. podle kterého bylo Ostanés jedním z běžných jmen v rodové linii mágů táhnoucí se až k Zoroasterovi. Dalším pramenem je Plinius starší, který ve své Naturalis historia z 1. století, se k dané rodové linii vyjadřoval skepticky, a Ostana považoval za účastníka výpravy Xerxa I. do Řecka a autora prvního zachovalého díla zabírajícími se učením a praktikami perských mágů, věštěním a nekromancií. Ostanovi spisy měly u Řeků vyvolat „zuřivou touhu“ po této „zrůdné pavědě“ a Pýthagorás, Empedoklés, Démokritos a Platón se měli vydat do ciziny se této magii učit a po návratu ji velebit. Plinius nejspíše narážel na esoterické texty vzniklé v prostředí alexandrijské školy, které byly připisovány Ostanovi. Od konce 1. století je Ostanés zmiňován častěji jako autorita na nejrůznější druhy věštění, včetně nekromancie, astrologii, výrobu amuletů, tajná jména a na kouzelné vlastnosti přírodnin. V době byzantské říše a ve středověku byl pak považován především za alchymistu.
Jméno nejspíše vychází z praíránského *Huštána či *Uštána, s významem „Dobrého postavení“. Kromě toho jméno Ostanés nesl také jeden ze synů Dareia II. a jeden z účastníků Alexandrovy výpravy do Indie.
Reference
Kategorie:Mágové Kategorie:Legendární lidé