Aramejský Otčenáš: Meditace na Ježíšova slova je kniha amerického religionisty a znalce aramejštiny Neila Douglase-Klotze, poprvé vydaná v angličtině roku 1990 pod názvem Prayers of the Cosmos: Meditations on the Aramaic Words of Jesus nakladatelstvím Harper & Row v San Franciscu. Český překlad vyšel poprvé roku 2001 v nakladatelství DharmaGaia.
Vznik a vydání Kniha Prayers of the Cosmos: Meditations on the Aramaic Words of Jesus vznikala z Douglas-Klotzova zájmu o aramejský jazyk a o možnost nově interpretovat Ježíšova slova s ohledem na jejich předpokládané blízkovýchodní jazykové a kulturní prostředí. Douglas-Klotz později uvedl, že jeho zájem o aramejštinu souvisel také s duchovními podněty, zejména s učením Samuela Lewise, který před svou smrtí vyjádřil přání naučit se modlitbu Páně v aramejštině. Douglas-Klotz následně začal aramejštinu studovat spolu s dalšími starověkými semitskými jazyky a soustředil se na jazykové a duchovní souvislosti Ježíšových výroků.
Významnou součástí tohoto přístupu se stal aramejský Otčenáš, tedy interpretace modlitby Páně vycházející z jejího aramejského znění a založená nejen na doslovném překladu, ale také na hledání širších významových a obrazných souvislostí jednotlivých slov. Douglas-Klotz svůj přístup později spojoval také s tělesným a pohybovým prožitkem modlitby. První výsledky této práce shrnul v knize Aramejský Otčenáš (Prayers of the Cosmos), která obsahuje aramejský text, jeho anglický překlad a komentář a také meditační cvičení. Na vzniku knihy se významně podílela také spolupráce Douglase-Klotze s americkým teologem Matthewem Foxem. Douglas-Klotz uvedl, že s Foxem přibližně deset let spolupracoval v jeho Institutu pro kulturu a spiritualitu stvoření (Institute in Culture and Creation Spirituality) v Oaklandu a že Fox mu umožnil vydat jeho první knihu, Aramejský Otčenáš. Fox následně napsal k prvnímu vydání knihy předmluvu. Kniha vyšla poprvé roku 1990 v San Franciscu nakladatelstvím Harper & Row. První vydání mělo 91 stran.
Dobová recenze uvádí, že kniha obsahovala Otčenáš, blahoslavenství a tři další biblické pasáže v aramejštině, jejich anglické překlady a komentáře. Součástí knihy jsou také meditační postupy označované jako „modlitby těla“ (body prayers), které propojují práci s textem s tělesným a pohybovým prožitkem.
České vydání pod názvem Aramejský Otčenáš: Meditace na Ježíšova slova vyšlo poprvé roku 2001 v nakladatelství DharmaGaia. Na přípravě české verze se podle doslovu Ludmily Chrášťanské podíleli David Štětka, který překládal souvislé texty, a Lenka Hoffmannová, která překládala veršové pasáže. Chrášťanská jejich překlad porovnávala s německou verzí knihy a konzultovala jej s Douglasem-Klotzem, jeho žačkou Gitou Onnenovou a dalšími spolupracovníky. První české vydání mělo 120 stran a ISBN 80-85905-88-4. Druhé české vydání vyšlo roku 2014, rovněž v nakladatelství DharmaGaia, a je nakladatelem označeno jako 2., opravené vydání. V bibliografickém záznamu jsou jako překladatelé uvedeni David Štětka pro souvislý text a Lenka Hoffmannová pro veršové pasáže. Z dostupných pramenů však není patrné, které konkrétní pasáže byly oproti prvnímu vydání opraveny. Nakladatel u druhého vydání uvádí 122 stran a ISBN 978-80-7436-053-4.
Obsah a struktura Otčenáš Významná část knihy je věnována modlitbě Páně, kterou Douglas-Klotz interpretuje na základě jejího aramejského znění a označuje tuto podobu jako Aramejský Otčenáš. Jako výchozí text přitom použil syrsko-aramejskou verzi Bible známou jako Pešita. V Matoušově evangeliu je modlitba součástí Kázání na hoře (Mt 6,5–15), kde ji Ježíš uvádí v rámci svého výkladu o modlitbě. V Lukášově evangeliu je její kratší podoba uvedena v situaci, kdy jeden z učedníků žádá Ježíše, aby je naučil modlit se (Lk 11,1–4). Jednotlivé části modlitby Douglas-Klotz rozebírá prostřednictvím více možných významových a obrazných interpretací a doplňuje je komentářem a meditačními postupy. Jeho vlastní popis knihy uvádí šest různých způsobů, jimiž jsou slova modlitby nově překládána jako možné významové podoby aramejského textu.
Blahoslavenství a další Ježíšovy výroky Další významnou část tvoří blahoslavenství, tedy série výroků začínajících blahoslavením určitých skupin lidí. V Matoušově evangeliu tvoří úvodní část Kázání na hoře (Mt 5,3–12), v němž Ježíš pokračuje rozsáhlejším výkladem svého učení. Obdobný soubor blahoslavenství se nachází také v Lukášově evangeliu (Lk 6,20–23), kde je součástí tzv. Kázání na rovině. Douglas-Klotz je podobně jako Otčenáš interpretuje prostřednictvím vícevrstevných překladů a komentářů. Kniha dále obsahuje tři další biblické pasáže v aramejštině s jejich anglickými překlady a výkladem.
„Modlitby těla“ Součástí knihy nejsou pouze jazykové interpretace a komentáře. Po řadě textových částí následují praktická meditační cvičení označovaná jako „modlitby těla“ (body prayers). Pracují s dechem, hlasem, pozorností a tělesným pohybem a jejich účelem je podle Douglas-Klotzova pojetí propojit význam biblického textu s tělesným a prožitkovým způsobem meditace. Kniha tak propojuje práci s biblickým textem s meditací a pohybovou praxí.
Interpretace aramejských textů Východisko v Pešitě náhled|vpravo|Otčenáš v syrštině, zapsaný syrským písmem. Ilustrační ukázka syrského znění modlitby, nikoli reprodukce textu z knihy Aramejský Otčenáš (Prayers of the Cosmos). Douglas-Klotz při své interpretaci modlitby Páně vychází ze znění dochovaného v Pešitě, tedy v syrsko-aramejské biblické tradici. Ve svém pozdějším zpřístupnění textu výslovně uvádí, že jeho transliterace a překlad vycházejí z textu Matoušova evangelia 6,9–13 a Lukášova evangelia 11,2–4 v Pešitě. Kniha proto nepředstavuje pouze převod běžně známého anglického či českého znění modlitby do aramejštiny, ale vychází z konkrétní syrsko-aramejské textové tradice a jejího písemného systému, jehož historický vývoj souvisí s aramejským písmem. Pešita však představuje pozdější syrský biblický text a nelze ji jednoduše ztotožnit s původním jazykovým zněním Ježíšových výroků. Douglas-Klotzův postup je proto třeba chápat jako interpretaci aramejského textu dochovaného v této tradici, nikoli jako přímý přepis historicky doložených Ježíšových slov.
Vícevrstevný výklad a mnohovýznamovost aramejských slov Douglas-Klotz nepřistupuje k aramejskému textu pouze jako k předloze pro doslovný překlad. Jednotlivá slova a krátké úseky rozebírá z hlediska jejich kořenů, možných významů a obrazných souvislostí a následně z nich vytváří několik různých podob překladu. Významnou roli v tomto přístupu hraje podle Douglas-Klotze mnohovýznamovost aramejských slov a jejich uspořádání kolem slovních kořenů a vzorců. Jedno slovo tak podle jeho výkladu může umožňovat několik významových a obrazných interpretací, které se nemusí shodovat s jediným ustáleným překladem. Tento postup má podle něj zachytit více významových vrstev, které mohou být v aramejském textu obsaženy. Jeho překlady proto často výrazně přesahují podobu známou z tradičních evropských překladů Nového zákona.
V Prayers of the Cosmos proto jednotlivé části modlitby Páně a blahoslavenství nepřekládá pouze jedním způsobem, ale nabízí pro ně více variant. Jeho vlastní popis knihy uvádí šest různých způsobů, jimiž jsou tyto texty nově překládány jako možné významové podoby aramejského textu. Dobová recenze přitom upozorňuje také na práci se zvukovou stránkou aramejských slov a na tzv. „sound-meaning“, tedy významové souvislosti spojované se zvukovou podobou slov. Douglas-Klotz tento způsob práce spojuje také s tradicí midraše, tedy s různými způsoby výkladu biblických textů, které umožňují hledat v jednotlivých slovech a jejich souvislostech další významové roviny. Tento přístup kombinuje s vlastní duchovní interpretací Ježíšových výroků. Jeho metoda tak nesměřuje k vytvoření jediného definitivního překladu, ale k otevírání dalších možných významů textu.
„Modlitby těla“ Součástí knihy nejsou pouze jazykové interpretace a komentáře. Po řadě textových částí následují praktická meditační cvičení označovaná jako „modlitby těla“ (body prayers). Pracují s dechem, hlasem, pozorností a tělesným pohybem a jejich účelem je podle Douglas-Klotzova pojetí propojit význam biblického textu s tělesným a prožitkovým způsobem meditace. Kniha tak propojuje práci s biblickým textem s meditací a pohybovou praxí.
Český ohlas a navazující tvorba České vydání knihy se setkalo také s ohlasem mimo úzce odborné prostředí. Jaroslav Dušek publikoval v roce 2003 v časopise Koktejl recenzi Směšné zázračné bytosti, v níž knihu představil jako pokus o nové čtení modlitby Páně a dalších Ježíšových výroků. Upozornil zejména na mnohovrstevnatost aramejských slov, jejich obrazné a prožitkové významy a na možnost spojovat výklad textu s tělesnou zkušeností.
Na Douglas-Klotzův výklad v českém prostředí navázal Jan Konfršt, který vytvořil vlastní významový překlad aramejského Otčenáše na výzvu, aby se vajádřil k jenomu jeho verši v Douglas-Klotzově knize. Nešlo o filologický překlad z aramejštiny, ale o samostatnou duchovní interpretaci, kterou zveřejnil v knihách Úvahy o životě II: Povídání s Janem a Co když to bylo tak… Přemýšlejme. Později ji dále rozvíjel také v audioknihách Modlitba srdcem (2015) a Modlitba za Ježíše (2017).
Na Douglas-Klotzůvu knihu a jeho fonetický přepis aramejského textu aramejského Otčenáše také Kateřina Pokorná, která ho zhudebnila jako píseň a v roce 2013 zveřejnila svou nahrávku. Hudební skladatel Jaroslav Krček vytvořil skladbu Aramejský Otčenáš, op. 156, z roku 2015, k níž existuje také komorní verze. Toto dílo bylo inspirováno významovým překladem Jana Konfršta a využívá ho celý přímo jako text. Další podobu hudebního zpracování představila Ivana Lesná. V programu Inspirace aramejskou modlitbou pracovala s Douglas-Klotzovým zpracováním aramejské modlitby a současně do něj začlenila český významový překlad Jana Konfršta. Program spojoval hudební vystoupení, sdílení a rozhovor s Konfrštem. Na obdobné téma vystupovali Ivana Lesná, Jan Škrdlík a Miroslav Zámečník také v programu České konference, na nějž navazovalo Konfrštovo vystoupení Aramejský Otčenáš z pohledu dneška.
Odborné přijetí a kritika Dobová recepce Dobová recenze v časopise Quest Magazine z roku 1991 popsala knihu jako spojení aramejských textů modlitby Páně, blahoslavenství a dalších biblických pasáží s jejich anglickými překlady, komentáři a meditačními cvičeními. Upozornila zejména na práci s více významovými vrstvami aramejských slov a na propojení jazykové interpretace s mystickou a tělesnou meditací. Kniha byla později připomínána také v souvislosti s dalšími Douglas-Klotzovými pracemi. Recenze jeho knihy Blessings of the Cosmos na serveru Spirituality & Practice uvádí Prayers of the Cosmos jako počátek projektu, v němž Douglas-Klotz překládal a reinterpretoval modlitbu Páně a blahoslavenství z perspektivy jejich předpokládaného aramejského jazykového prostředí. Samostatná recenze v časopise Awakening rovněž představila knihu jako alternativní výklad modlitby Páně a blahoslavenství založený na aramejském jazyce a zdůraznila Douglas-Klotzovu práci s doslovnými, metaforickými a mystickými významovými rovinami textu.
Odborná kritika Douglas-Klotzův způsob práce s aramejskými texty se setkal také s odbornými výhradami. Nizozemský biblista Tjitze Baarda ve studii věnované Douglas-Klotzově pozdější knize The Hidden Gospel z roku 1999 zpochybnil zejména způsob, jakým autor za pomoci Pešity rekonstruuje aramejské podoby Ježíšových výroků a následně z nich vyvozuje jejich duchovní význam. Baardova kritika se týká především vztahu mezi dochovanou syrsko-aramejskou textovou tradicí a tvrzením, že takto rekonstruované podoby zachycují původní Ježíšovo poselství.