David Soluňský byl řecký asketa, uctívaný jako svatý. Jeho památka je v pravoslavné církvi připomínána 26. června (podle juliánského kalendáře).
Život David přijal mnišské postřižiny v monastýru svatých mučedníků Theodora a Merkuria. Ve druhé polovině 5. století přišel do města Soluně, kde se usadil v chatrči pod mandloní. David strávil ve své chatrči asi 70 let a věnoval se asketickým cvičením. Dimitrij Rostovský sepsal Davidův životopis, v němž uvádí, že David dokázal bezbolestně zvednout hořící uhlí:
Soluňští obyvatelé Davida uctívali jako divotvůrce. Zemřel kolem roku 540 n. l. v Soluni.
Relikvie Davida Soluňského jsou uloženy v Soluni v monastýru svaté Theodory. Ve městě je mu zasvěcen katolikon kláštera Latomi. Část světcových ostatků byla později darována poustevně Davidova poušť.
Odkazy Reference
Kategorie:Muži Kategorie:Pravoslavní svatí Kategorie:Pravoslavní mniši Kategorie:Řečtí svatí Kategorie:Řečtí poustevníci