náhled|Dvouoká zrcadlovka 6x6 Flexaret Standard; rok výroby 1963
Meopta je česko-americká nadnárodní společnost působící v oblasti výroby optiky pro zobrazovací a osvětlovací systémy. Firma poskytuje komplexní řešení od návrhu, vývoje, konstrukce, výroby až po montáž optických, optomechanických a optoelektronických systémů. Společnost se specializuje na spotřební, průmyslové a vojenské trhy. Společnost Meopta – optika, s.r.o. má sídlo v Přerově v České republice, americká pobočka Meopta U.S.A., Inc. sídlí ve Spojených státech v New Yorku.
V roce 2010 pracovalo v obou společnostech okolo 2500 zaměstnanců. V roce 2025 pracuje v přerovské Meoptě 1290 zaměstnanců.
Společnost se v minulosti proslavila hlavně výrobou optické, fotografické a filmové techniky pro profesionální i amatérské užití – dalekohledy, fotoaparáty, zvětšovací přístroje, filmové kamery, filmové projektory, diaprojektory, snímací i projekční objektivy atd.
Historie společnosti
Předchůdci Meopty do roku 1945 náhled|vlevo|Reklama firmy Optikotechna Přerov (1937) Srb & Štys, Praha 1919: továrna na optiku, která se zprvu věnovala broušení jednoduchých čoček, později začala vyrábět vlastní optické přístroje pro zeměměřičství, meteorologii a laboratoře.Publikace Historie čs. optického průmyslu - Historie značky MEOPTA (pamětní tisk k výročí 35 let firmy, Meopta 1968)
Optikotechna, Přerov 1933: Tuto společnost založil dr. Alois Mazurek, vyučující místní průmyslové školy. Intenzivně se zajímal o optiku, věnoval se samostudiu a usiloval o zavedení výuky optického oboru na průmyslové škole. Jeho úsilí došlo naplnění a v roce 1933 se jeho přání a sny realizovaly v nově vzniklé firmě se sedmi zaměstnanci, do které vložil počáteční kapitál přerovský stavitel Ing. Alois Beneš. Společnost se věnovala jak výrobě základních součástek (čoček aj.), záhy však dr. Mazurek vyvinul první československý zvětšovací objektiv Benar, a tím určil další zaměření firmy: zvětšovací přístroje (zprvu v licenci pana Kalusche Ideal a Unicum, později vlastní konstrukce Multifax, Herkules a Magnifax), hvězdářské a armádní dalekohledy, trichynoskopy, laboratorní mikroskopy aj. Roku 1935 ji zakoupila Zbrojovka Brno, která vzápětí převzala i opuštěnou bývalou textilku v Hybešově ulici a začala stavět nový závod naproti městské nemocnici. Došlo k prudkému rozvoji a modernizaci konstrukce, vývoje a výroby základních komponentů i celých přístrojů – na trh byly uvedeny nové prohlížečky filmu, triedry, puškohledy, v roce 1938 i první zvětšovák Axomat se šikmým posuvem komory a automatickým ostřením, o rok později doplněný chudším typem Opemus. Roku 1939 vznikly i první fotoaparáty Flexaret.
Jindřich Suchánek, Brno, 1931: Tato společnost se věnovala od počátku výrobě přístrojů pro kinoamatéry (kamery Admira 8, 9,5, i 16 mm univerzální projektor Popular pro formáty 8, 9,5 i 16 mm, vč. kopírky, projektory Atom a Jubilar, montážní stoly a další příslušenství), ale také zvětšovací přístroj Colombo a diaprojektor Diax.MILOŠ, Henkrich. Jindřich Suchánek: 1. československá továrna na úzký film v Brně. , 2014, Masarykova univerzita, Filozofická fakulta. Dostupné online.
V období druhé světové války podléhaly všechny továrny velení německé armády, tudíž se vyráběly zejména optické součástky a přístroje pro potřeby německého zbrojního průmyslu. Civilní výroba se realizovala jen okrajově, vývoj nových výrobků byl omezen, ale neustal. V průběhu války bylo popraveno nebo umučeno celkem 17 zaměstnanců firmy, jimž je věnován památník Matka vlast sochaře Bajáka před hlavní budovou. Krátce po skončení války byly všechny firmy zestátněny.
Po válce náhled|Projektor Meo 5X-B - filmová dráha
Zestátněním a reorganizací československého průmyslu se Optikotechna Přerov kapitálově i manažersky osamostatnila od brněnské zbrojovky. V roce 1946 pak vznikl nový národní podnik MEOPTA (MEchanická a OPTická výrobA), do kterého byly začleněny i do té doby samostatné firmy Suchánek a Srb&Štys.
Firma výrazně rozšířila produkci civilní výroby a nastává "Zlatý věk Meopty": pokračovala a značně se rozšířila jak výroba zvětšovacích přístrojů (Axomat, Opemus, Magnifax) včetně příslušenství a objektivů (Meogon, Benar), tak i fotoaparátů (Flexaret, Mikroma), filmových snímacích kamer (Admira) a také filmových projektorů, kde se kromě dosavadních přenosných projektorů pro 8 mm a 16 mm (Meoclub) začaly intenzivně vyvíjet i stabilní profesionální kinoprojektory pro formáty 16 mm, 35 mm i 70 mm (Meopton) včetně příslušenství a objektivů (Anagon, Dalnar, Meostigmat). Tyto projektory výrazně pomohly při zřizování nových kinosálů po celém Československu. Roku 1958 byl vyroben již desetitisící projektor a na výstavě EXPO '58 získal projektor Meopton IIIa nejvyšší ocenění – Velkou cenu. V roce 1961 byla zahájena výroba pojízdných kin (Cine-Car) a roku 1962 byla zkonstruována světově unikátní stavebnicová promítací kabina pro filmy s prostorovým ozvučením (VJM 424).
Samozřejmě kromě toho byly vyvíjeny a vyráběny i méně viditelné skupiny výrobků – refraktometry, důlní refraktometry, dalekohledy, puškohledy, teodolity, „Meoskopy“ (pro prohlížení obrázkových kotoučků – suvenýrů) apod.. Již od 60. let byly zavedeny do výroby i přístroje s laserovými komponenty. Pro výrobní přetížení přerovského areálu byly postupem času některé výrobkové skupiny znovu opouštěny nebo přesouvány do pobočných závodů (Meopta Hynčice, Brno, Praha, Bratislava).
V době československé normalizace v 70. a 80. letech pak ovládla vojenská výroba více než 75% produkce v hlavním závodě v Přerově, kde z civilní výroby zůstala jen sofistikovaná výroba zvětšovacích přístrojů a projektorů. Snímací filmová a fotografická technika byla zcela opuštěna ve prospěch produkce z NDR (Praktica, Pentacon) a Sovětského svazu (Zenit). Ve druhé půli 80. let se začíná projevovat úbytek vojenských zakázek a část výrobních kapacit se postupně uvolňuje pro civilní a sportovní výrobky (například v roce 1988 byla obnovena výroba puškohledů).
Po roce 1990 Minimalizovaná civilní výroba se stala firmě osudnou v letech devadesátých, zvláště v období zvýrazněné vojenské konverze, a úbytek zakázek se projevil i v úbytku zaměstnanců. Díky osobnosti RNDr. Vladimíra Chlupa prodělala společnost celkem úspěšnou restrukturalizaci, došlo k zakládání dceřiných společností a hledání nových výrob a odbytišť, včetně dodavatelských služeb pro světové výrobce optiky.
V rámci kuponové privatizace pak roku 1992 odkoupil plný podíl v tehdejší dceřiné společnosti Meopta – optika, a.s. americký podnikatel židovského původu, jablonecký rodák Paul Rausnitz. Téhož roku byla navázána spolupráce s newyorskou společností Tyrolit Company, Inc., která měla obdobné zaměření jako Meopta (byla založena roku 1960 coby distributor brusných kotoučů, později se věnovala i průmyslovému zpracování skla a oblasti mechaniky, optiky a vrstvení. V roce 1996 přesídlila do průmyslové zóny Hauppauge a vzápětí rozšířila výrobu na základní díly sférické i rovinné optiky pro letecký průmysl a sportovní potřeby).
Restrukturalizace mateřské Meopty, se stabilizovaným počtem cca 900 zaměstnanců, však byla zdlouhavá a koncem 90. let reálně hrozil úpadek. Paul Rausnitz proto v roce 2000 tyto investiční a provozní dluhy společnosti umořil svou stomilionovou investicí a v roce 2004 všechny dosud spřízněné společnosti zfúzovaly pod Meopta – optika a.s.. V roce 2005 změnila Meopta svou právní formu z akciové společnosti na společnost s ručením omezeným a společnost TCI New York se stala její dceřinou společností pod názvem Meopta U.S.A., Inc.. V roce 2006 se Paul Rausnitz stal jediným vlastníkem celé Meopty.
V prosinci 2009 vydalo Ministerstvo průmyslu a obchodu rozhodnutí o poskytnutí dotace z OPPI na projekt Modernizace výzkumu a vývoje Meopta, takže hned v následujícím roce mohla být rekonstruována budova vývoje a došlo k výraznému rozšíření výzkumných a vývojových kapacit.Novinky Meopta 14. 10. 2010: Modernizace výzkumu a vývoje . Dnešní Meopta tak patří ke špičkovým výrobcům optických přístrojů v oblasti pozorovací a sportovní optiky, optoelektronických systémů, laserových aplikací i vojenských přístrojů.
V roce 2013 měla společnost 2200 zaměstnanců v Přerově a 150 v USA. Tento úspěch majitele (spolu s historickým podílem jeho rodiny na osvobozování Československa na konci II. světové války) vedl také k tomu, že pan Rausnitz převzal 28. října 2013 z rukou prezidenta republiky Miloše Zemana Medaili za zásluhy o stát v oblasti hospodářské.Novinky Meopta 30. 10. 2013:Medaile Za zásluhy pro pana Paula Rausnitze
Po úmrtí Paula Rausnitze v roce 2018 prodali jeho dědicové Gerald a David Rausnitzovi v roce 2023 většinový podíl ve firmě Meopta globální investiční společnosti Carlyle.
Fotoaparáty
Dvouoké zrcadlovky náhled|Flexaret VII Optiflex (1938): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový i snímací objektiv tříčočkový triplet Mirar T3 (2,9/75 mm), frontální zaostřování od 1 m. Centrální závěrka Compur (1 až 1/250 s, se samospouští). Posuv filmu přetáčecím knoflíkem. Jde o původní přístroj z konstrukce bratří Bradáčů. Autoflex (1939): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový i snímací objektivy Trinar (2,9/75 mm ), frontální zaostřování. Centrální závěrka Compur (1 až 1/250 s). Posuv filmu točítkem. Jde o původní přístroj z konstrukce bratří Bradáčů. Flexaret (1939): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový i snímací objektivy Mirar (4,5/80 mm) nebo Meyer-Optik Görlitz Trioplan (2,9/75 mm), frontální zaostřování. Centrální závěrka Compur (1 až 1/250 s). Posuv filmu točítkem. Jde o původní přístroj z konstrukce bratří Bradáčů, který byl krátce předtím vyvinut pod obchodním označením Flexette. Flexaret II (1940 - 1965): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový objektiv Anastigmat (3,0/80 mm), snímací objektiv tříčočkový Mirar (4,5/80 mm), později čtyřčočkový Belar (3,5/80 mm), zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka Prontor (1 až 1/400 s), později Compur nebo Metax (typ Flexaret IIa). Posuv filmu točítkem. Flexaret III (1941 - 1955): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový objektiv Anastigmat (3,0/80 mm), snímací objektiv Mirar (3,8/80 mm), centrální zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka Prontor (1 až 1/400 s). Posuv filmu pákou. Flexaret IV (1955 - 1957): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků), případně i na kinofilm 35 mm (typ Flexaret IVa). Zjednodušený světlík, hledáčkový objektiv Anastigmat (3,0/80 mm), snímací objektiv Belar (3,5/80 mm), centrální zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka Prontor (1 až 1/400 s), přídavná spoušť. Posuv filmu točítkem, automatické počitadlo pro 12 snímků. Flexaret V (1958 - 1966): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků). Hledáčkový objektiv Anastigmat (3,0/80 mm), snímací objektiv Belar (3,5/80 mm), centrální zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka Metax (1 až 1/400 s), nová tlačítková spoušť. Posuv filmu točítkem se současným natažením závěrky, automatické počitadlo pro 12 snímků. Přídavná tlačítka pro snazší zpětné převíjení filmu a pro snadné uvolnění cívky s filmem. Flexaret VI (1961 - 1967): dvouoká zrcadlovka pro svitkový film 6×6 cm (12 snímků) nebo kinofilm 35 mm (35 snímků). Hledáčkový i snímací objektivy Belar (3,5/80 mm) s bajonety pro přídavné filtry, předsádky a clony, centrální zaostřování současným posuvem obou objektivů. Centrální závěrka se současným natažením závěrky Prontor nebo Metax (1 až 1/400 s + "B"). Posuv filmu točítkem se současným natažením závěrky, automatické počitadlo pro 12 snímků.