Univerzita v Lublani je první a největší univerzitou ve Slovinsku. Studuje zde zhruba šedesát tisíc studentů, což řadí univerzitu mezi největší na světě. Univerzita byla založena v roce 1919. Hlavní budova univerzity a některé další fakulty se nacházejí v samém centru města.
Historie Univerzita v Lublani byla zřízena 1. září 1919, přičemž prvních osm profesorů bylo jmenováno již 31. srpna 1919. Nově založená univerzita sestávala z teologické, filozofické, právnické, technické a lékařské fakulty. Většina z fakult sídlila z počátku ve společné budově.
V listopadu 1927 začaly z Bělehradu přicházet zprávy, že by mohlo dojít ke zrušení lékařské a technické fakulty. Takové úvahy však vyvolaly odpor studentů, profesorů a v konečném důsledku i slovinské veřejnosti. Na konci roku 1927 vyšlo memorandum s názvem Význam Univerzity v Lublani pro Slovince a Stát Srbů, Chorvatů a Slovinců, které podepsala celá řada představitelů slovinských společností, institucí a organizací napříč politickým spektrem. S veřejnou podporou v zádech přesvědčilo vedení fakulty zvláštní komisi ministerstva školství o škodlivosti jakéhokoliv omezení činnosti univerzity.
Z obav před zrušením přijala v roce 1929 při svém desátém výročí univerzita do svého názvu jméno panovníka Alexandra. V lednu 1931 získal čestný doktorát univerzity československý prezident prof. T. G. Masaryk.Ciperle (2009a). s. .
Příchod třicátých let se nesl ve znamení studentských bouří.Ciperle (2009a). s. 26. Poté, co došlo v důsledku rozhazování letáků, k přerušení oslavy dne svátého Sávy 27. ledna 1932, reagovala ústřední místa návrhem nového rozpočtu, který obsahoval návod na zrušení lékařské, teologické, technické a právnické fakulty. Počítalo se jen se zachováním Filozofické fakulty a Ústavu hornictví, geologie a metalurgie. Ministr školství Albert Kramer se nechal slyšet, že po demonstracích nezůstane z univerzity kámen na kameni.
Univerzita se pak po zbytek třicátých let potýkala s tlakem oficiálních míst. Poté, co byl odmítnut návrh na zřízení Akademie věd a umění, odstoupil v lednu 1935 rektor Dr. Fran Ramovš, jenž byl ve funkci od léta 1934.Ciperle (2009a). s. 28. Na vývoj univerzity měla svůj vliv i situace v Československu – po její gradaci na přelomu let 1938 a 1939, reagoval z obav před studentskými bouřemi, a tak získání důvodu pro uzavření univerzity, rektor dr. Rado Kušej na situaci uzavřením hlavní univerzitní budovy.Ciperle (2009a). s. 30.
Po okupaci Slovinska se vedení univerzity podařilo uchránit před zabráním nově dokončenou budovu Univerzitní knihovny i univerzitní knihovní fondy.Ciperle (2009a). s. 27 a 31. Za druhé světové války byl výukový program omezen, univerzita však zrušena nebyla.
Prvním poválečným rektorem byl jediný cizinec v této funkci – Čech prof. Alois Král.Ciperle (2009a). s. 32. Po válce se začala univerzita rozvíjet, zvyšoval se počet fakult. Při oslavách šedesátého výročí založení byla pojmenována po slovinském komunistickém představiteli Edvardu Kardeljovi.Ciperle (2009a). s. 45. Tento název univerzita opustila v roce 1990.Ciperle (2009a). s. 50.
Fakulty Český název Slovinský název Zkratka Založení (vznik) Sídlo Poznámka Reference Hudební akademie Akademija za glasbo UL AG 1945 (1919) Lublaň Akademie pro divadlo, rozhlas, film a televizi Akademija za gledališče, radio, film in televizijo UL AGRFT 1945 Lublaň Ciperle (2009b). s. 128. Akademie výtvarných umění a designu Akademija za likovno umetnost in oblikovanje UL ALUO 1945 Lublaň Ciperle (2009b). s. 144. Biotechnologická fakulta Biotehniška fakulteta BF 1961 (1947) Lublaň Ekonomická fakulta Ekonomska fakulteta EF 1946 Lublaň Fakulta architektury Fakulteta za arhitekturo FA 1947 Lublaň Ciperle (2009b). s. 206. Fakulta sociálních věd Fakulteta za družbene vede FDV 1961 Lublaň Ciperle (2009b). s. 236. Fakulta elektrotechnická Fakulteta za elektrotehniko FE 1919 Lublaň Ciperle (2009b). s. 254. Farmaceutická fakulta Fakulteta za farmacijo FFA 1994 (1960) Lublaň Fakulta stavební a geodézie Fakulteta za gradbeništvo in geodezijo FGG 1945 (1919) Lublaň Fakulta chemie a chemické technologie Fakulteta za kemijo in kemijsko tehnologijo FKKT 1960 (1919) Lublaň Matematicko-fyzikální fakulta Fakulteta za matematiko in fiziko FMF 1995 (1919) Lublaň Fakulta námořních studií a dopravy Fakulteta za pomorstvo in promet FPP 1995 (1960) Portorož Fakulta výpočetní techniky a informatiky Fakulteta za računalništvo in informatiko FRI 1996 (1973) Lublaň Fakulta sociální práce Fakulteta za socialno delo FSD 1955 Lublaň Fakulta strojní Fakulteta za strojništvo FS 1919 Lublaň Fakulta sportovních studií Fakulteta za šport FŠ 1960 (1953) Lublaň Fakulta správy Fakulteta za upravo FU 2003 (1956) Lublaň Filozofická fakulta Filozofska fakulteta FF 1919 Lublaň Lékařská fakulta Medicinska fakulteta MF 1919 Lublaň Přírodovědecká fakulta Naravoslovnotehniška fakulteta NFT 1995 (1960) Lublaň Ciperle (2009b). s. 568. Pedagogická fakulta Pedagoška fakulteta PEF 1991 (1947) Lublaň Ciperle (2009b). s. 594. Právnická fakulta Pravna fakulteta PF 1919 Lublaň Teologická škola Teološka fakulteta TEOF 1992 Lublaň Původně: 1919–1949 Ciperle (2009b). s. 638-639. Veterinární fakulta Veterinarska fakulteta VF 1953 Lublaň Ciperle (2009b). s. 661. Fakulta zdravotní péče Zdravstvena fakulteta ZF 1962 (1954) Lublaň Ciperle (2009b). s. 688.
Odkazy
Reference
Související články Školství ve Slovinsku
Externí odkazy
Oficiální stránky univerzity
Kategorie:Vysoké školy založené ve 20. století Kategorie:Školy založené roku 1919 Kategorie:Nositelé Řádu za mimořádné zásluhy