Bruntál () je město v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji, v Nízkém Jeseníku, jehož území se rozkládá na obou stranách historické zemské hranice Moravy a Slezska, přičemž zástavba vlastního Bruntálu leží ve Slezsku, zatímco na Moravě leží téměř celé katastrální území Karlovec a jižní okraj k. ú. Bruntál-město. Leží 55 kilometrů od Olomouce na Černém potoce. Žije zde obyvatel. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.
Území města se skládá ze dvou nesousedících částí katastrálních území.
Název Česky Bruntál, německy Freudenthal (1325 Vreudenthal, 1397 Frewdenthal, 1405 Fraydintal, 1560–1945 Freudenthal, 1771 Freydenthal), polsky Bruntal, , latinsky Vallis Gaudiorum, Vrudental (1220 Freudenthal, 1238–1263 Vreudendal, 1263 Vrudental, 1290 Wreudenthal, Freudentala, Vreudenthal, Vrudenthal).
Název města Bruntálu vznikl zřejmě fonetickým počeštěním německého „Freudenthal“, volně přeloženo jako „Údolí radosti“. Dřívější způsoby psaní tohoto názvu, zejména v latinských listinách, zněly Vreudendal (1238), Vrudental (1263), Wrowdintal (1306). Český název Bruntál je doložen až v listině z roku 1456.
Historie Středověk První písemná zmínka o Bruntále pochází z roku 1223 v privilegiu pro Uničov. V něm král Přemysl Otakar I. potvrdil „městečku“ Uničovu práva, která mu o 10 let dříve udělil jeho bratr, markrabě Vladislav Jindřich; zároveň mu povoluje, aby se řídilo magdeburským městským právem, quas habent cives nostri de Froudenthal („které mají naši měšťané z Bruntálu“). Z toho se usuzuje, že Bruntál samotný musel být založen o několik let dříve před Uničovem, nejspíše kolem roku 1210. Bruntál tedy je nejstarším institucionálním městem na území dnešního Česka. Z jeho zeměpanského založení vyplýval v prvních staletích existence i svobodný charakter města, jež navíc později obdrželo důležité horní výsady.
Hlavním zdrojem prosperity města byla po dlouhou dobu těžba kovů (zlato, stříbro, měď, olovo, železo). Již nejstarší vyobrazení městského znaku na listině z roku 1287 obsahuje postavu horníka. Město bylo východiskem pro další kolonizaci širokého okolí, stalo se i centrem cechovní řemeslné výroby a významným tržním centrem. Poloha na důležité spojnici severní Moravy se Slezskem vedla ke zřízení mýtní stanice, doložené k roku 1296. Bruntál měl i hrdelní soudní pravomoc. Po roce 1318 spadalo město do opavského knížectví a po jeho rozdělení v roce 1377 do knížectví krnovského. náhled|Zámek
Husitské války a reformace Roku 1474 získal město do zástavy původem slezský rod pánů z Vrbna, konkrétně Jan z Vrbna, šlechtic, který se rozhodl získat bruntálské majetky pro svou rodinu. Ve sporech Jiřího z Poděbrad s katolickou vzpurnou šlechtou a uherským králem Matyášem Korvínem stál zprvu na Jiříkově straně, ale později několikrát změnil stranu a nakonec proti němu Korvín uspořádal trestnou výpravu (1474), během níž byl Bruntál i s okolím zpustošen. Jan se podřídil a mohl si Bruntálsko v držbě ponechat. Založil zde městský hrad a začal plánovitě budovat Bruntál jako své sídelní město, v čemž pokračovali i jeho synové. Krnovsko-opavská kněžna Barbora Krnovská nebyla jakožto zeměpaní schopna bruntálské panství vyplatit ze zástavy a tak jej nakonec roku 1506 se souhlasem svého spoluvladaře, Jiřího ze Šelenberka, definitivně předala pánům z Vrbna do dědičného vlastnictví. Ti dosáhli vymazání panství z krnovských zemských desk a přešli pod vládu knížat opavských (1523). Bruntál se tak opět navrátil do Opavska.
Bruntálští z Vrbna dosáhli postupně významných postů na Opavsku i Moravě a zasloužili se o architektonický a hospodářský rozvoj panství. Pro město samotné však jejich vláda znamenala postupně ztrátu privilegií, omezování svobod a zvyšování poddanských povinností. Nespokojenost měšťanů vyústila roku 1556 ve vzpouru a soudní žalobu na vrchnost u opavského zemského soudu, jež pro měšťany skončila špatně: byli potrestáni a Bruntál ztratil většinu výsad svobodného horního města.
Za Bernarta z Vrbna se během 60. let 16. století město stalo úplně protestantským (luteránským), byla tu zřízena mj. i tiskárna, kde se vydávala náboženská literatura, a to v češtině. Poslední vrbenský pán Bruntálska, Jan mladší Bruntálský z Vrbna, se tu mezi lety 1617–1620 neúspěšně pokusil zavést kalvinismus.
Úpadek (17.–18. století) thumb|Ulice Karoliny Světlé a bruntálská sladovna
Od konce 16. století město postihl postupný úpadek způsobený poklesem významu okolních dolů a následnými válečnými událostmi. V roce 1621 bylo Bruntálským z Vrbna město odebráno pro účast v Českém povstání a konfiskované panství připadlo Řádu německých rytířů, jenž tu okamžitě zahájil rekatolizaci. Pohromy třicetileté války, morové epidemie a požáry znamenaly katastrofu, z níž se Bruntál už nikdy úplně nevzpamatoval. Během třicetileté války bylo město čtyřikrát Švédy vydrancováno (1642, 1643, 1645 a 1648), dále ho jednou obsadili Sasové (1622) a jednou Dánové (1626). Navíc roku 1643 vyhořelo a v letech 1633 a 1647 více než polovina měšťanů zemřela na epidemii moru.
Katastrofální hospodářské a lidské poměry nakonec donutily německé rytíře, aby poddaným ulevili z robot a odpustili válečné dluhy. V rámci snah o pozvednutí byla udílena nová privilegia a od roku 1639 bylo Bruntálsko vyjmuto z podřízenosti Opavsku, takže se v rámci Slezska stalo svobodným stavovským panstvím (status minor), podřízeným přímo ústředním zemským orgánům ve Vratislavi. Na chvíli (1682–1684) bruntálské panství dokonce bylo samostatným knížectvím. Ani takováto opatření nepomohla vrátit ztracenou prosperitu, zvlášť když na město přišla nová vlna morových ran (1714, 1739) a požárů (1748, 1764).
Habsburskou monarchií prohrané slezské války (1740 až 1763) pak znamenaly pro Bruntál šok: během krátké doby přišel o velké hospodářské odbytiště ve Slezsku a cesty na sever byly zablokovány; musely se začít hledat nové vztahy směrem na jih a jihozápad, což se neobešlo bez těžkostí.
Industrializace a rozmach v 19. století Postupný rozmach města nastal ke konci 18. století v souvislosti s rozvojem průmyslové, hlavně textilní výroby (plátenictví), kdy se navázaly nové obchodní vazby na opačnou světovou stranu – s Moravou a Dolními Rakousy. Okolo roku 1850 byl již Bruntál nejvýznamnějším střediskem lnářského průmyslu v českém Slezsku. Největší textilní firma Gustav Marburg & Söhne zaměstnávala již roku 1913 kolem 1400 pracovníků.
První republika a druhá světová válka Vznik Československa byl českými i moravskými Němci pochopen jako násilné rozhodnutí, o jehož vzniku se mnozí občané dozvěděli se zpožděním, bez možnosti se k příslušnosti k nové vzniklému státu vyjádřit. Většina obyvatel se v roce 1918 pokládala za Rakušany a podporovala spíš připojení k Německému Rakousku. Odpor proti státnímu zřízení byl zlomen vojensky.
V meziválečné době bylo město oficiálním sídlem Řádu německých rytířů. Vzájemná nevraživost mezi českými Němci a přezíravostí Prahy vůči této národnosti, která byla v novém státě najednou menšinou, přerostl ve 30. letech 20. století do konfliktu. V roce 1936 byl ve městě dislokován prapor Stráže obrany státu pod velením podplukovníka Miroslava Šitiny. Tento prapor měl ke dni 24. září 1938 828 mužů. Při bojovém nasazení padlo 7 mužů tohoto praporu a 41 mužů bylo zajato.
náhled|Mapa říšské župy Sudety s vládními obvody a okresy (1944)
V říjnu 1938, po podepsání Mnichovské dohody byl Bruntál přičleněn k nacistickému Německu a byl obsazen Wehrmachtem, jehož příchod tu byl nadšeně uvítán. Téhož roku navštívil město Adolf Hitler. Bruntál (Freudenthal) byl v rámci Říšské župy Sudety jedním z venkovských okresů vládního obvodu Opava (Troppau).
Během války tu vzniklo několik zajateckých a pracovních táborů; dokonce tu na přelomu let 1944/1945 byl jeden z pobočných táborů Osvětimi. Město bylo osvobozeno Rudou armádou 7. května 1945.
Po druhé světové válce thumb|Centrum Bruntálu po asanaci
Po válce bylo německé obyvatelstvo nuceně odsunuto (včetně doprovodných násilností v první „divoké“ fázi) a v letech 1945–1946 bylo město dosídleno českým obyvatelstvem.
Byly vybudovány nové závody: automobilové opravny ČSAO, Lisovny nových hmot, Dřevosloh a hydrometalurgický závod Bruntál spadající pod RD Jeseník.
V roce 1960 se Bruntál stal centrem stejnojmenného okresu. Toto rozhodnutí zajistilo rozvoj politického, správního, ekonomického, vzdělávacího i kulturního života. Původně podhorský charakter města řadou urbanistických zásahů změnil v duchu pojetí socialistického realismu, včetně rozsáhlé panelové výstavby. Jen při realizaci silničního průtahu městem byla zničena 1/3 původní městské zástavby.
Po invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa zde měla v letech 1968 až 1990 sídlo sovětská 31. tanková divize, začleněná do Střední skupiny vojsk Sovětské armády.
21. století Na začátku 20. let 21. století byl Bruntál, spolu s ostatními okresy Sudet, hodnocen nízkým indexem kupní síly, nezaměstnanost ve městě se pohybovala kolem 8 %. Historicky závažné okolnosti, jako vysídlování a přesídlování obyvatelstva, byly velmi pozvolně nahrazovány dalšími generacemi, který měly jiný vztah k městu i okolí.
Vylidňování mělo vliv na stárnutí populace. Mladší lidé, rodiny s dětmi odcházeli do míst, kde byly podmínky k životu lepší. Úbytek mladých rodin s dětmi se projevoval v tom, že v této oblasti byla nadprůměrně vysoká kapacita mateřských škol. Jenže tu není práce.
Relativně rostoucím problémem, který je záležitostí několika předchozích let, je rostoucí příliv sociálně nepřizpůsobivého obyvatelstva. Dle Map sociálního vyloučení se jedná v některých vyloučených lokalitách až o 30 % obyvatel.
Geografie Sopky v okolí V okolí města Bruntálu se nachází několik vyhaslých čtvrtohorních sopek. Většina z nich náleží do skupiny sopek smíšených (stratovulkánů), což znamená, že činnost sopek byla střídavě explozivní a výlevná. Během explozí byla z kráteru na větší vzdálenosti vyvrhována láva, která po utuhnutí dopadla na povrch v podobě nesouvislých sopečných vyvrženin (pyroklastik). Naopak při výlevech láva z kráterů volně vytékala a tvořila lávové proudy. Sopečné vyvrženiny tvoří většinou sopečný kužel. Na území Bruntálu se z těchto sopek nachází Uhlířský vrch.
Vodní nádrže a toky náhled|Vodní nádrž Slezská Harta
u Bruntálu končí vzdutí vodní nádrže Slezská Harta nádrže odkaliště HMZ Bruntál, nástupce RD Jeseník Bukový rybník „Balaton“ Má rozlohu 5 hektarů a nachází se cca 800 metrů za tratí směr Malá Morávka; v péči rybářů je jako mimopstruhový. Je evidován Výborem územního svazu pro Sev. Moravu a Slezsko pod označením BUKOVÝ RYBNÍK 1 A. Napájí ho voda z Dubového a Bukového potoka, na kterém se cca dva kilometry proti proudu nachází další menší rybník. Rybník Bukový má žulou dlážděnou hráz s přepadem. V létě je hojně využíván jako rekreační vodní plocha. Vyskytuje se zde vodní ptactvo, v minulosti býval využíván místními zemědělci k plavení skotu. Kobylí rybník „u Žabáku“ Kobylí rybník je pozůstatek středověké fortifikace. Je napájen Papírenským potokem přitékajícím z východního směru a voda z přepadu odtéká do místní vodoteče Černý potok. Uprostřed jeho vodní plochy je malý ostrůvek (cca 20–30 metrů v průměru), jehož břehy byly nedávno vyztuženy betonem. Tvar rybníka je nepravidelný kosodélník, nejkratší strana měří cca 80 metrů, nejdelší strana cca 155 metrů. Před několika lety byl na jižním břehu vytesán z kmene stromu vodník. Na tomto rybníku se konají také různé akce, například cvičení na záchranu tonoucích ze zamrzlé vodní plochy za účasti místních hasičů spolu s vodními záchranáři v únoru 2009. Pravidelně se konají akce otužilců, např. Bruntálský krystalek 2008 nebo pokus otužilce z Přerova v prosinci 2007 o rekord v délce pobytu ve studené vodě. horní rybník na Bukovém potoku koupaliště v parku Černý potok
Hory