náhled|Dvoubarevná, někdy také nazývaná mramorová, bábovka obvyklá v Česku
náhled|Formy na bábovku
Bábovka je český okrouhlý moučník pečený ve formě s naznačenými dílky, typicky připravovaný z kynutého, třeného nebo piškotového těsta. Méně časté jsou varianty z tvarohového, perníkového nebo kefírového těsta, při příprava může být užita bezlepková nebo celozrnná mouka, nebo může být doplněno mrkví. Dále pak bývají ochuceny vanilkou, rumem, rozinkami nebo plněné mákem či ořechy. Bábovka může být poprášena cukrem či politá čokoládou, někdy je použito kakao k efektu mramorování.
Bábovka, respektive baba či babka, je známá i v dalších slovanských zemích: v Polsku, Rusku a na Ukrajině; především jako velikonoční pečivo. V německy mluvících zemích je znám obdobný moučník pod názvem Kugelhopf či Gugelhupf. V angličtině se používá výraz bundt cake, ve francouzštině kouglof, v Izraeli se o pečení v bábovkové formě hovoří jako o sír péle. Zvláštní formou bábovky, ochucenou sirupem s alkoholem je francouzská baba au rhum a savarin, určitou podobnost vykazuje také italská ciambella a panettone. Podle některých tvrzení jsou formy na pečivo ve tvaru bábovky doloženy archeologickými nálezy už z doby starověkého Říma.
Etymologie a původ
Bábovka byla v původním významu, doloženém například u Josefa Jungmanna nebo Josefa Štefana Kubína, znamenala okrouhlý hliněný pekáč na „bábu“. Název formy se tak přenesl na pečivo, které se v něm peklo, čemuž přispělo rozšíření nové formy, spojované specificky s „bábovkou“: okrouhlé a navíc vlnovitě zdobené. V téže době, tedy v 19. století, podle lingvisty Václava Machka, vznikl také novodobý recept na bábovku, odlišný od starší „báby“. Tato bába byla pečivo připravované jednotně na pekáči, zpravidla z litého těsta. Nemělo tak známý tvar prstence, ten byl naopak tradičním pro koláč. V tomto staršímu významu, doloženém už od 15. století, leží původ výrazů jako zemlbába nebo bramborová babka.
Výraz baba ve smyslu pečiva se objevuje i v dalších slovanských jazycích a kromě toho i v němčině (Babe nebo Bäbe). Slovanské výrazy, stejně jako ten německý,ve střední horní němčině znamená bâbe „stařena, babička“ vedly k rozšířenému přesvědčení, že pojmenování odkazuje na starou ženu. Jacob Grimm se například domníval, že toto slov bylo zvoleno. protože báby zpodobňovaly člověka, podobně jako bylo známo pečivo například ve tvaru Mikuláše či čerta. Václav Machek ovšem namítl, že báby měly podobu odpovídající pekáči a pochybuje o jejich svátečním charakteru. Odmítá, taktéž u Grimma se objevující, názor, že slovo znamená, že je to pokrm „pro baby, pro ženy“, s ohledem na to, že lidové vrstvy v minulosti takové rozdíly v rozdělování jídel na ženská a mužská nedělaly. Hermann Hirt a Friedrich Weigant navrhli také hypotézu, podle které má pojmenování původ v dětském slově pro jídlo, v zásadě by pak šlo o obdobu výrazu „papu“. To považuje Machek za možné, ovšem pouze v němčině, a výraz bába jako označení pečiva pak považuje v češtině za germanismus. Tomu napovídá i že v minulosti byla bába chápána jako jídla cizí či panské. Friedrich Kluge a Alfred Götze se ale naopak domnívali, že do němčiny bylo slovo převzato ze slovanských jazyků.
Objevují se také pokusy vysledovat ve slovanských zemích původ tohoto pečiva do dávnějších dob. Gastronom Alan Davidson spekuloval o souvislost mezi babou a okrouhlým medovým koláčem téměř dosahujícím výšky člověka, který figuroval ve Svantovítově obřadu popsaném Saxonem Grammaticem, a se staroslovanskými falickými modlami. Spisovatelka Savella Stechishin se domnívala, že baba pochází z Ukrajiny a její původ leží v pravěké matriarchální společnosti, kdy byla užívána při jarních obřadech. Původ pojmenování hledala v tom, že připomíná sošnou matronu, klasický tvar bábovky s otvorem uprostřed pak přirovnala k sukni rolnické ženy. Novinářka Lesley Chamberlain se domnívá, že baba má italský původ a že se jedná o variaci na panettone, které se dostalo do Polska v 16. století souvislosti s manželstvím Zikmunda I. s Bonou Sforza.
Baba au rhum prý pojmenoval Stanislav Leszczyński, který zrovna četl Tisíc a jednu noc, po Ali Babovi.
Varianty
Česko
Recepty na moučníky podobné bábovce se objevují už v Domácí kuchařce Magdaleny Dobromily Rettigové, ovšem pod názvy jako dobrá buchta, levná buchta nebo císařská buchta. Ve 20. století se bábovka stala typickým nedělním moučníkem ke kávě či čaji. Anuše Kejřová ve své Úsporné kuchařce ve vydání z roku 1928 uvádí například recept na bábovku piškotovou, třenou, kynutou, s práškem do pečiva nebo čokoládovou. Doporučuje v rámci úspor na místo másla či sádla jako tuku využít margarín. Několik receptů na bábovku uvedla Marie Janků-Sandtnerová ve své Knize rozpočtů a kuchařských předpisů ve vydání z roku 1941: například z kynutého těsta, třenou, mramorovou, s použitím prášku do pečiva, šlehanou, piškotovou, se šlehanou smetanou a z bramborové mouky. Bábovky obou autorek zpravidla obsahují mandle a citronovou kůru, někdy i rozinky nebo citronát.
Slovanské země
Jako bába nebo babkapolsky baba a babka, rusky Баба a Бабка, ukrajinsky Баба a Бабка se označují určité druhy sladkého pečiva v Polsku, Rusku a na Ukrajině. Ty můžou tvarem odpovídat české bábovce, jindy jako v případě ruského a ukrajinského pečiva, které je také známo jako kulič, respektive jako paska, se jedná o pečivo ve tvaru kuželu. Baba je v těchto zemích tradičním velikonočním pečivem. Polská nejluxusnější verze, mušelínová baba, má obsahovat až 96 žloutků na kilogram mouky. Známa je i citrónová baba nebo slaná bramborová babka, oblíbená především v Podlesí.
Výraz babka přejali také aškenázští Židé žijící v Polsku a na západním Ukrajině, ale pro poněkud odlišný druh sladkého pečiva, které je podlouhlé a ochucené skořicí, čokoládou či mákem.
Západní Evropa
V německy mluvících zemích se bábovka nazývá Kugelhopf na západě areálu a Gugelhupf na jeho východě. Připravuje se z bohatého a jemného kynutého těsta obsahujícího mouku, vejce, máslo a cukr a bývá ochucena rozinkami, někdy také citronovou kůrou nebo plátky mandlí. Před podáváním bývá posypána moučkovým cukrem. Je rozšířena od francouzského Alsaska, kde se v městečku Ribeauvillé slaví každý rok zvláštní bábovkový svátek přes Schwarzwald a Rakousko až k polským hranicím. Tradičně se podávala k nedělní snídani, v Rakousku jako součást svačiny zvané Jause.
Odkazy
Poznámky
Reference
Externí odkazy
Kategorie:Sladké pečivo Kategorie:České dezerty Kategorie:Německá kuchyně Kategorie:Rakouská kuchyně Kategorie:Vídeňská kuchyně Kategorie:Polská kuchyně