Rezistivita (též měrný elektrický odpor nebo také specifický elektrický odpor) je fyzikální veličina charakterizující lokální (diferenciální) vodivostní či odporové vlastnosti látek vedoucích elektrický proud. Jde o materiálovou konstantu. Rezistivita je převrácená hodnota konduktivity (měrné vodivosti). Čím větší je rezistivita, tím menší je lokální vodivost dané látky a tím větší je lokální elektrický odpor.
Rezistivita látek závisí na teplotě. U kovových vodičů s teplotou roste, u polovodičů klesá.
Definice, značení a jednotky Rezistivita je číselně rovna velikosti elektrického odporu homogenního vodiče s jednotkovým obsahem kolmého průřezu na jednotku délky.
Značka veličiny: ρ (doporučena normouČSN EN 80000:2008 (Veličiny a jednotky - Část 6: Elektromagnetismus), Český normalizační institut, Praha 2008) nebo ζ Jednotka SI: ohm metr, značka Ω·m Technická jednotka: ohm milimetr čtvereční / metr, Ω·mm2·m−1, uváděná jako mikroohmmetr, μΩ·m 1 Ω·mm2·m−1 = 10−6 Ω·m2·m−1 = 10−6 Ω·m = 1 μΩ·m
Základní vztahy Měrný odpor homogenního vodiče stálého průřezu lze určit ze vztahu
kde R je odpor vodiče, S je obsah kolmého průřezu a l je délka vodiče.
Vztah ke konduktivitě je
kde σ je konduktivita. Plyne z něj diferenciální forma Ohmova zákona (pro izotropní látky):
kde je hustota elektrického proudu a intenzita elektrického pole.
Závislost na teplotě
Kovy Závislost rezistivity na teplotě lze v technicky běžném rozsahu teplot přibližně vyjádřit lineární závislostí:
kde ρ0 je počáteční rezistivita, Δt je rozdíl teplot a α je teplotní součinitel elektrického odporu.
U některých látek při poklesu teploty do blízkosti absolutní nuly rezistivita prudce klesá k nulové hodnotě, nastává supravodivost.
Polovodiče Rezistivita polovodičů klesá s teplotou přibližně podle exponenciální závislosti:
Použití Měrný odpor lze použít pro výpočet odporu R vodiče z látky o rezistivitě ρ, délky l a obsahu průřezu S.
Používá se také pro výpočet charakteristické hloubky vniku δ proudu do vodiče protékaného střídavým proudem o frekvenci f (vizte článek Skin efekt), kde ρ je rezistivita, je permitivita a μ je permeabilita materiálu: pro nižší frekvence, kdy :
pro vyšší frekvence (nebo špatné vodiče), kdy :
Příklady hodnot Hodnoty rezistivity (při teplotě 20 °C). Údaje v různých tabulkách se mohou mírně lišit – záleží na konkrétním zpracování měřeného vzorku materiálu. +LátkaSloženíρ [nΩ·m] (při 20 °C)StříbroAg17MěďCu18ZlatoAu23,5HliníkAl28WolframW50Mosaz50 – 99 % Cu, Zn75ŽelezoFe98PlatinaPt110CínSn115TantalTa155OlovoPb207Nikelin67 % Cu, 30 % Ni, 3 % Mn400Konstantan54 % Cu, 45 % Ni, 1 % Mn490Nichrom78 % Ni, 20 % Cr, 2 % Mn1080Uhlík (grafit)C330 – 1850
Odkazy
Reference
Literatura Elektrotechnické tabulky pro průmyslové školy, SPN, Praha 1959 Štěpán Berka; Elektrotechnická schémata a zapojení 2; BEN - technická literatura, Praha 2010, , str. 228 (Měrný odpor kovů – Rezistivita)
Související články Elektřina Elektrický odpor Elektrický izolant
Externí odkazy
Kategorie:Elektromagnetismus Kategorie:Fyzikální veličiny Kategorie:Materiálové konstanty