Myšlení je nejvyšší forma poznávací činnosti, poruchy myšlení se vyskytují zejména u schizofrenie a dělí se na poruchy formy a poruchy obsahu myšlení. Poruchy obsahu myšlení jsou bludy.
Poruchy formy myšlení se dělí na:
Poruchy dynamiky myšlení Útlum myšlení – zpomalení myšlenkových procesů, extrémní formou je záraz myšlení Zrychlené myšlení Překotná řeč – Odpovídá rychle, je těžké ho přerušit, některé věty zůstávají nedokončené. Řeč je hlasitá.
Poruchy struktury myšlení Ulpívavé myšlení (perseverace) – setrvávání na jedné myšlence, představě
Zabíhavé myšlení – Hlavní myšlenka či to, co daný člověk chce říci, je přerušována a doplňována vedlejšími nepodstatnými myšlenkami.
Paralogické myšlení – jednotlivé myšlenky na sebe navazují podle povrchních podobností a náhodných asociací.
Tangenciální myšlení – Odpovědi se k otázce vůbec nevztahují či s ní souvisí pouze nepřímo (jeden o voze, druhý o koze).
Inkoherentní myšlení – Myšlení je zcela nesrozumitelné.
Symbolické myšlení – dáno osobní symbolikou pro ostatní nesrozumitelnou
Katatymní myšlení – myšlení zkreslené emotivitou
Autisticko dereistické – Snížený kontakt mezi subjektivním světem nemocného a objektivní realitou. Vnitřním myšlenkám, představám připisuje charakter objektivní reality.
Nelogické myšlení – Daný člověk dospívá k názorům, které nejsou logické. (Např. rodiče jsou lidé, kteří vás vychovali, tedy co vás vychovává může být rodiči – tedy i např. zelenina, ovoce – vše vás něco naučí)
Roztržitost řečového projevu – V průběhu rozhovoru přeruší výpověď i třeba uprostřed věty nebo myšlenky a změní téma na podkladě podnětu z okolí. (Např. …potom jsem odešel ze San Franciska a přestěhoval jsem se do…kde jste koupil tu kravatu, vypadá jako…)
Zvukové asociace – výběr slov závisí spíše na zvukové než významové podobnosti.
Rezonérství – Neplodné úvahy o evidentních skutečnostech
Kategorie:Psychiatrie Kategorie:Abnormální psychologie