Thomas Alan Waits (* 7. prosince 1949 Pomona, Kalifornie, USA) je americký písničkář, šansoniér, autor písní a herec. O jeho hlase americký kritik Daniel Durchholz napsal: Na charakteristickém hlase a hudbě, která kombinuje šanson, blues, jazz a experimentální prvky, které někdy hraničící skoro až s industriální hudbou, si Waits vybudoval pověst výrazné hudební osobnosti.
Waits většinou skládá temné balady, které se nejčastěji zabývají bizarními lidskými osudy a charaktery. Waitsova hudba se stala kultovní, a to nejen ve Spojených státech, ovlivnil také celou řadu autorů. Coververze jeho písní mají ve svém repertoáru například: Bruce Springsteen („Jersey Girl“), Rod Stewart („Downtown Train“), nebo The Eagles („Ol' '55“).
Ačkoli se jeho desky setkávají ve Spojených státech se smíšenou odezvou, většinou se stanou zlatými v jiných zemích. Mnohokrát byl navržen na cenu Grammy, nominace v získání ale proměnil jen u dvou alb. V roce 2011 byl uveden do Rock and Roll Hall of Fame. V žebříčku 100 nejlepších zpěváků všech dob časopisu Rolling Stone se umístil na 82. místě.
Biografie
Dětství a počátky kariéry (1949–1972) Tom Waits se narodil v kalifornské Pomoně dne 7. prosince 1949 jako Thomas Alan Waits. Jeho otec Jesse Frank Waits měl skotské a irské předky, jeho matka Alma Waits měla kořeny v Norsku. Otec pracoval jako učitel, matka byla v domácnosti. Rozvedli se v roce 1959, když mu bylo deset let.Hoskyns s. 37 V té době se s matkou a dvěma sestrami přestěhoval do San Diega.Hoskyns s. 38 Jeho otec stále žil v Los Angeles. První koncert navštívil v roce 1962, kdy přestříhal dráty v plotu a šel tam bez placení.Hoskyns s. 42 Hlavní hvězdou koncertu byl James Brown se svou doprovodnou skupinou The Famous Flames. Tento koncert ho ovlivnil natolik, že se následně stal členem školní skupiny s názvem The Systems, která hrála coververze instrumentálních skladeb od interpretů jako byli The Ventures nebo Link Wray. Stejně tak jako koncert Jamese Browna ho ovlivnil i koncert Boba Dylana v prosinci 1964.Hoskyns s. 43 Zhruba v té době si jeho matka našla nového přítele jménem Jim, který se rovněž zajímal o hudbu.Hoskyns s. 44 Waitsovými vzory byli mimo Dylana někteří beatníci, jako byli Jack Kerouac a Allen Ginsberg. Od svých čtrnácti let prostřídal spousty zaměstnání.Hoskyns s. 49 Pracoval například jako zmrzlinář, taxikář, barman, prodavač pizzy, dále myl nádobí a auta, živil se jako vyhazovač a pracoval i v nakladatelství encyklopedií. Pracoval například v Napoleone's Pizza House, kde částečně pracoval řadu let. V roce 1965 navštívil koncert Lightnin' Hopkinse v kavárně Heritage.Hoskyns s. 58
náhled|upright=0.9|Tom Waits, fotografie ze středoškolské ročenky, 1968
V roce 1968 se rozhodl ukončit vzdělávání na střední škole.Hoskyns s. 52 V roce 1969 začal pracovat v Heritage jako dveřník.Hoskyns s. 60 Po nějakém čase stráveném jako dveřník se odhodlal a zeptal se, zda by mohl v kavárně občas zahrát.Hoskyns s. 62 Hrál převážně coververze známých hudebníků, jakými byli Bob Dylan, Elvis Presley nebo Ray Charles. Při koncertech hrál na kytaru a zpíval, později si tam přivezl i klavír.Hoskyns s. 68 Mezi písněmi vyprávěl různé historky a vtipy. Mladý Waits se chtěl stát více slavným, a proto se chtěl přestěhoval do Los Angeles. Město několikrát navštívil a dostal šanci hrát v klubu Troubadour. Psal se rok 1971 a Waits začal shánět manažera. Jeden z jeho koncertů navštívil Herb Cohen, který v té době dělal manažera Franku Zappovi a jeho skupině The Mothers of Invention. Po koncertě se spolu Waits a Cohen setkali a Cohen mu nabídl, že by mohl být jeho manažerem. Za koncerty dostával již o něco více peněz, a tak mohl přestat pracovat v Napoleone's.Hoskyns s. 79
První a druhé album (1972–1974) Počátkem roku 1972 se Waits rozhodl, že se natrvalo přestěhuje do Los Angeles.Hoskyns s. 81 Usadil se v malém bytě ve čtvrti Silver Lake. Jeho otec Frank v té době učil na belmontské střední škole a bydleli kousek od sebe, proto spolu udržovali kontakt.Hoskyns s. 82 V první polovině roku 1972 Waitse kontaktoval David Geffen, ředitel vydavatelství Asylum Records.Hoskyns s. 87 Poté, co koncert skončil, Geffen se s Waitsem setkal a nabídl mu smlouvu.Hoskyns s. 88 Waits Geffenovi řekl, že je jeho manažerem Herb Cohen. Protože byl Cohen Geffenův kamarád, nechtěl mu Geffen kazit jeho práci. Druhý den se Cohen s Geffenem spojil a řekl mu, že pokud chce, může s Waitsem natočit desku. Na jaře 1972 začal Waits nahrávat své první album. Nahrávání probíhalo v sestavě John Seiter (bicí), Tony Terran (trubka), Shep Cooke (kytara) a Bill Plummer (kontrabas) ve studiu Sunset Sound Recorders.Hoskyns s. 93 Poslední skladbou, kterou skupina nahrála, byla instrumentální „Closing Time“. Na kontrabas zde hraje Arni Egilsson a na violoncello Jesse Ehrlich, doplňuje je Waits s pianinem a Terran na trubku.Hoskyns s. 96 Producentem alba byl Jerry Yester. Album Closing Time vyšlo v březnu 1973.Hoskyns s. 98
náhled|vlevo|upright=0.9|Tom Waits v roce 1973
Po vydání alba přišel nápad, že by Waits mohl udělat turné na jeho podporu. Cohen mu zajistil několik koncertů ve východní části Spojených států. Na turné měl menší doprovodnou skupinu, ve které hráli trumpetista Rich Phelps a kytarista John „Funky Fingers“ Forscha.Hoskyns s. 99 Problém se vyskytl, když potřebovali najít kontrabasistu. Basisté, kteří se podíleli na nahrávání alba, neměli čas. Role kontrabasisty se tedy ujal Waitsův starý přítel Bob Webb. Na prvním koncertě ve Washingtonu dělal předskokana Tomu Rushovi. Následně hráli v Massachusetts, tentokrát jako předkapela pro Dannyho O'Keefea.Hoskyns s. 100 Následoval New York, kde hlavní hvězdou koncertu byl Charlie Rich, hrálo se v klubu Max's Kansas City, který často navštěvovali obdivovatelé Andyho Warhola. Později předskakovali například „Buffalo Bob“ Smithovi, Martě Reeves a její skupině The Vandellas nebo Johnu Hammondovi III.Hoskyns s. 102 V květnu 1973 vydal Tim Buckley album Sefronia, na kterém nahrál vlastní verzi skladby „Martha“. Jednalo se o vůbec první coververzi Waitsem napsané skladby. Ve stejném roce ji však nahrál i Lee Hazlewood na album Poet, Fool or Bum, kde byla pojmenována jako „Those Were Days of Roses (Martha)“.
Koncem roku 1973 byl Waits připraven na nahrávání druhého alba. Cohen mu však místo toho nabídl, že by mohl předskakovat Franku Zappovi.Hoskyns s. 108 Waits se zděsil, protože během koncertu Zappovy skupiny před několika lety opustil sál, kde se koncert odehrával. Turné nakonec proběhlo v sestavě Waits–Webb. Odehráli několik koncertů v menších klubech ještě bez Zappy. Poté odletěli do Kanady, kde se k Zappovi připojili, první společný koncert však odehráli až v Buffalu ve státě New York. Turné skončilo v prosinci a Waits řekl, že už nikdy nechce hrát před Zappovou skupinou a jeho fanoušky. Počátkem roku 1974 odehrál několik samostatných koncertů, při jednom z nich potkal Chucka E. Weisse.Hoskyns s. 113 David Geffen Waitsovi nabídl, že by jeho další album mohl produkovat Bones Howe.Hoskyns s. 114 Howe sehnal nahrávací studio Studio 3 Wally Heidera, ve kterém se nakonec i album nahrávalo.Hoskyns s. 115 Nahrávání probíhalo v dubnu 1974.Hoskyns s. 122 Po dokončení nahrávání a následných úprav alba se rozhodl znovu předskakovat Zappovi, tentokrát byl na pódiu sám, bez doprovodné skupiny.Hoskyns s. 123 Album The Heart of Saturday Night vyšlo v říjnu 1974 a v té době zahájil vlastní turné, které pokračovalo až do prosince. Poté znovu odehrál několik koncertů v roli předskokana, jako hlavní účinkující zde byla skupina Little Feat.Hoskyns s. 129 Album se později umístilo na 339. pozici v žebříčku Rolling Stone: 500 nejlepších alb všech dob.
První „koncertní“ a třetí studiové album (1975–1976) Počátkem roku 1975 začal psát materiál pro své třetí album.Hoskyns s. 130 Následně znovu koncertoval, tentokrát zase jako předskokan hudebníkům, jakými jsou Melissa Manchester, Bonnie Raitt, The Flying Burrito Brothers nebo Gene Clark.Hoskyns s. 133 V březnu 1975 nabídl Herb Cohen Watsovi, že by mohl nahrát koncertní album.Hoskyns s. 134 Nemělo se jednat o klasické koncertní album, nahrávané při běžném koncertě, ale o speciální koncertní album. Nahrávání probíhalo poslední dva červencové dny v jedné ze zadních místností Record Plant Studios. Místnost byla kvůli nahrávání přestavěna tak, aby mohli přijít i diváci. Jednalo se o malý koncert, převážně pro pozvané lidi, několik málo vstupenek bylo možno sehnat i v klubu Troubadour.Hoskyns s. 135 V srpnu odehrál dalších několik sólových koncertů.Hoskyns s. 143 Následovalo krátké turné po New Yorku.Hoskyns s. 144 Vydání se „koncertní“ album Nighthawks at the Diner dočkalo v říjnu 1975.Hoskyns s. 142 Na podzim 1975 vyjel na turné jako předskokan pro Bonnie Raitt.Hoskyns s. 145 Se zpěvačkou v roce 1975 také spolupracoval na jejím albu Home Plate. Turné skončilo počátkem prosince.Hoskyns s. 146 V březnu 1976 Waits postavil „bebopové“ trio, ve kterém hráli tenorsaxofonista Frank Vicari, bubeník Alan „Chip“ White a basista Fitzgerald Huntington Jenkins III.Hoskyns s. 147 Trio se pojmenovalo Nocturnal Emissions. Se skupinou začal koncertoval, což trvalo až do dubna.Hoskyns s. 148 7. dubna při koncertě na newyorské universitě mu dělal osvětlovače Hal Willner.Hoskyns s. 149 Tomu tehdy Waits vynadal kvůli špatně namířenému světlu. S Willnerem se v pozdějších letech Waits spřátelil.Hoskyns s. 290
19. května 1975 Waits s triem odletěli na své první evropské turné.Hoskyns s. 150 V Londýně také napsal několik písní na své následující album.Hoskyns s. 156 Z Londýna odletěl do New Yorku, odkud potom do Los Angeles. V té době se Waits přestěhoval do motelu Tropicana, kde bydlel i Chuck E. Weiss.Hoskyns s. 157 Následovaly první schůzky kvůli novému albu.Hoskyns s. 160 Při jedné například Waits Howeovi řekl, že by chtěl hrát na klavír on.Hoskyns s. 161 Ze sestavy z alba Nighthawks at the Diner se na nahrávání alba Small Change podílel pouze Jim Hughart. Nahrávání začalo 15. července ve čtvrtém studiu u Heidera.Hoskyns s. 162 Nahrávání probíhalo během pouhých pěti dní v rozmezí dvou týdnů. Album znovu produkoval Bones Howe a Waits zde opět spolupracoval s Jerry Yesterem, který pro něj složil smyčcové aranže. Album Small Change vyšlo v říjnu 1976 a mělo úspěch u kritiků.Hoskyns s. 167 Rovněž se, jako první Waitsovo album, dostalo na seznam nejprodávanějších alb časopisu Billboard. Hned počátkem října začal znovu koncertovat, a to opět s triem Nocturnal Emissions, jehož členové se v té době cítili dotčeni, že neměli možnost se zúčastnit i nahrávání alba.Hoskyns s. 168 Na turné hrál buď jako hlavní hvězda koncertu, nebo jako předskokan jiných umělců, jakými byli Flaco Jiménez a Ry Cooder. Turné na podporu alba Small Change skončilo v prosinci 1976.Hoskyns s. 170
Páté album a první filmová role (1977–1978) V roce 1977 Waits absolvoval své první turné po Japonsku.Hoskyns s. 175 Hrál například v Tokiu nebo Ósace a dalších městech. Pro Waitse znamenalo japonské publikum úplnou změnu, oproti Američanům bylo o poznání uctivější a tišší. Po ukončení turné začal pracovat na novém materiálu pro své, v pořadí již páté, album.Hoskyns s. 177 Producentských prací se měl opět ujmout Bones Howe a album mělo vyjít opět na značce Asylum. Howe oslovil Boba Alcivara (se kterým již dříve spolupracoval), aby složil aranže pro album.Hoskyns s. 178 Pracovní názvy pro album byly Ten Dollars a Stolen Cars.Hoskyns s. 179 Nahrávání začalo ve Filmway/Heider Recording koncem července 1977. Nahrávání skončilo v polovině srpna. Ve skladbě „I Never Talk to Strangers“ spolu s Waitsem zpívala duet jeho tehdejší přítelkyně Bette Midler.Hoskyns s. 181 Autorem fotografie na obalu alba je George Hurrell.Hoskyns s. 185 Konečný název alba zněl Foreign Affairs a bylo o poznání méně úspěšné než předchozí. Album vyšlo v září 1977. Na obalu je Waits spolu s zaměstnankyní Troubadouru jménem Marchiela.Hoskyns s. 187