Žloukovice (2. pád Žloukovic, , ) jsou vesnice, část obce Nižbor v okrese Beroun ve Středočeském kraji. Vesnice je vzdálená zhruba deset kilometrů severozápadně od okresního města Beroun a dvanáct kilometrů jihovýchodně od Rakovníka. Žloukovice se rozkládají na ploše necelých šest kilometrů čtverečních v severovýchodní části Křivoklátské vrchoviny a CHKO Křivoklátsko v nadmořské výšce 235 metrů. Zastavěné území dělí řeka Berounka na dvě části – na pravém břehu leží historické jádro vsi, Žloukovická hájovna a nepravidelná chatová zástavba (včetně osady Červánek s tábořištěm Jitřenka), na levém břehu potom rekreační objekty drtivě převažují. Do katastrálního území Žloukovic spadají lesy kolem Ježkova vrchu (393 metrů) a Křížového potoka. Obcí prochází regionální železniční trať Beroun–Rakovník, která překonává Berounku na příhradovém mostě z roku 1874 (rekonstruován 1965–1968)Topinka (2001), s. 151. Žije zde obyvatel.
Historie
Jméno vesnice je odvozeno od sousedního potoka jménem Žloukava, jehož celý tok se ovšem nachází v katastrálním území obce Račice. Žloukovice jsou poprvé zmiňovány v zakládací listině karlštejnské kapituly z roku 1357.Růžková (2006), s. 92 V roce 1382 je král Václav IV. natrvalo připojil k nižborskému panství, ke kterému patřily až do konce vrchnostenské éry v roce 1848. Tehdejší ves v majetku Karla Egona knížete z Fürstenbergu čítala 309 obyvatel žijících v 41 domech.Palacký (1848), s. 20 V té době stála zvonička i všechny dochované roubené chalupy.
Pro svoji odlehlost od obchodních cest, hornatost katastru i horší kvalitu půdy nepředstavovaly Žloukovice významnější sídelní útvar. V místech dnešní kapličky si postavili chalupy především chalupníci a uhlíři, kteří v okolních lesích pálili dřevěné uhlí pro nižborskou huť. Spojení se světem umožnilo až vybudování železniční trati, jejíž zdejší výstavbu řídil ing. Jan Křitel Urban. V letech 1873–1874 spojil oba břehy řeky příhradový most o třech pilířích. V letech 1965–1968 došlo k jeho rekonstrukci.Topinka (2001), s. 151 Železniční zastávku zřídila obec teprve v roce 1921. Odstřel části čerchovské skály v roce 1935 umožnil vybudování silnice do Nižboru.
Od roku 1863 začala v obci působit knihovna a v témže roce nastoupily místní děti do nové jednotřídní školy. Pro celkový úbytek obyvatel po druhé světové válce došlo roku 1949 k jejímu zrušení a od té doby docházejí žáci do Nižboru. V roce 1898 vznikl zásluhou učitele Dominika Juppy Sbor dobrovolných hasičů. Pro zakoupenou čtyřkolovou stříkačku na koňský potah byla v roce 1908 u žloukovické hospody postavena první hasičská zbrojnice.
V současnosti ve vesnici bydlí zhruba 200 stálých obyvatel. Existence téměř 600 rekreačních objektů však zvláště v letních měsících přivádí do Žloukovic násobně více lidí. Ve vesnici působí Sbor dobrovolných hasičů (od roku 2004 pořádající akci Žloukovické brodění) a Klub přátel Žloukovic. Dříve ve Žloukovicích měly svoje pobočky i Mezinárodní červený kříž, Sokol a další organizace.
Obyvatelstvo
Obecní správa Při sčítání lidu v letech 1850–1979 byly Žloukovice samostatnou obcí, nejprve v okrese Rakovník, od roku 1950 v okrese Beroun. Od 1. ledna 1980 jsou částí obce Nižbor v okrese Beroun.
Starostové Jan Kouba, 1850–1857 Václav Luc, 1857–1861 František Petrbok, 1862 Jan Šretr, 1862–1867 Jan Kouba, 1867 Jan Šretr, 1867–1898 František Petrbok, 1898–1909 František Tarant, 1909–1913 Antonín Petrbok, 1913–1919 František Novák, 1919–1922 Antonín Petrbok, 1922–1945
Předsedové MNV Václav Šťastný, 1945–1951 Karel Horák, 1951–1952 Karel Tesař, 1952–1961 František Lemon, 1961–1964 Karel Horák, 1964 Josef Kos, 1964–1971 František Lemon, 1971–1979
Žloukovice patřily do majetku karlštejnské kapituly, roku 1382 přešly mezi statky panství Nižbor.
Na Lothově mapě z roku 1847 jsou Žloukovice zakresleny v hranicích historického Rakovnického kraje. V době krajského zřízení v letech 1855–1862 se předmětným samosprávným krajem stal kraj pražský. Od roku 1948 příslušela obec do Pražského kraje, od roku 1960 do Středočeského kraje a do stejnojmenného i po roce 2000.
Historicky spadala obec do politického okresu Rakovník a soudního okresu Křivoklát. Pod dosavadní okres Beroun přešla až r. 1950. K 1. lednu 1980 se Žloukovice staly součástí obce Nižbor.
Církevní správu vykonává římskokatolická farnost Beroun, kostel Povýšení sv. Kříže na nižborském zámku je filiální.
Infrastruktura Nacházejí se zde restaurace s tanečním sálem (čp. 20), staré a nové budovy hasičské zbrojnice, dvě půjčovny lodí, tábořiště Jitřenka a Blackfoot.
Žloukovice téměř ze všech stran obepínají lesy, které jsou vhodné pro turistiku. Podél potoka Vůznice a Benešova luhu se rozkládá národní přírodní rezervace se zříceninou hradu Jenčov, výhled na Berounku se turistovi naskytne z vyhlídek na Čerchově a Kabečnici. Berounka nabízí možnosti koupání. Zámky Dřevíč a Leontýn v blízkosti vesnice nejsou veřejnosti přístupné.
Během posledních let bylo opraveno několik vodních zdrojů pro veřejné užívání. U Žloukovické hájovny si mohou návštěvníci napustit vodu z pumpy. V pravobřežní části obce byla roku 2025 dokončena výstavba vodovodu.
Doprava Po pravém břehu řeky vede z Nižboru do Žloukovic silnice III. třídy. Ostatní automobilové trasy včetně obslužnosti celého levého břehu jsou možné pouze po nezpevněných cestách. Z důvodu rekreačního charakteru většiny území žádá obec o jízdu se sníženou rychlostí. Autobusový spoj č. 649 zajišťuje v pracovní dny spojení mezi Žloukovicemi, Nižborem a Stradonicemi. V Nižboru lze přestoupit na Beroun a Králův Dvůr. Přes území obce vede regionální železniční trať Beroun–Rakovník se zastávkou Žloukovice na pravém břehu. Spoje jezdí zhruba v dvouhodinových intervalech. Železniční most nabízí i přechod pro pěší.
Parkování je volné.
Pamětihodnosti Přírodní rezervace Kabečnice – na levém břehu Berounky, v katastru obce Sýkořice Železniční most – příhradový most o třech pilířích s cestou pro pěší, postavený v letech 1873–1874, rekonstruován v letech 1965–1968Topinka (2001), s. 151 Křížová cesta – Čtrnáct zastavení vede od Žloukovické hájovny směrem na Hrachovku do místa zvaného U Obrázku, kde je vztyčen renovovaný litinový kříž z Milevska. Cesta byla vysvěcena 22. srpna 2020 Mikulášem Selvekem, OPRAEM, rektorem baziliky Nanebevzetí Panny Marie na Strahově.OBERMAJER, Jaroslav. Křížová cesta ve Žloukovicích. In: Nižborský list. Nižbor: Obec Nižbor, 2020, roč. 16, č. 3, s. 4. Dne 22. listopadu 2025 byla odhalena nová instalace od akademického malíře Zdeňka Maniny, vytvořená technikou odlévání do barevného betonu.ŠŤOVÍČKOVÁ, Alena – OBERMAJER, Jaroslav. Slavnostní otevření nové instalace křížové cesty ve Žloukovicích. In: Nižborský list. Nižbor: Obec Nižbor, 2025, roč. 21, č. 4, s. 4. Leží v katastru obce Račice. Kaple se zvoničkou – u usedlosti čp. 40, stavba s čtvercovým půdorysem z přelomu 18. a 19. století, zakončená jehlancovitou střechou s dřevěnou lucernou Výklenková kaple – u osady Červánek Pomník padlým v první světové válce – u usedlosti čp. 17, s nápisem „Obětem války ve Žloukovicích. 1914–1918. V. Čermák, B. Koželuh, P. Leiprt, F. Moravec, V. Novák, F. Petrbok čp. 5, F. Petrbok čp. 17.“ Usedlosti čp. 3 a 5 – areál se zděným domem, roubenými hospodářskými objekty a zahradou z přelomu 18. a 19. století Usedlost čp. 16 – roubený přízemní dům z konce 18. století, dlouhodobě chátrající, zapsán na seznamu ohrožených památek Sýpka – u usedlosti če. 514, roubený patrový jednokomorový špýchar z konce 18. století, upravený pro rekreační účely Kříže – u usedlosti čp. 2, na rozcestí polních cest západně od vesnice, dva u cesty východně od Ježkova vrchu Historický mezník fürstenberského panství – u lesní cesty západně od vesnice, v katastru obce Račice
Galerie
Odkazy Reference
Literatura LULÁK, Jan. Obecní kronikářství na Nižborsku do roku 1948 se zaměřením na obec Žloukovice. Praha: FF UK, 2019. Dostupné online PALACKÝ, František. Popis království českého. Brno: PhDr. Ivo Sperát, 2019. ISBN 978-80-87542-29-3. RŮŽKOVÁ, Jiřina (ed.). Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. I. díl. Praha: Český statistický ústav, 2006. ISBN 80-250-1310-3. Dostupné online TOPINKA, Jiří. Toulky minulostí: Nižbor, Stradonice, Žloukovice. Nižbor: Obec Nižbor, 2001. ISBN 80-238-6745-8. Žloukovická kronika
Související články Berounka Železniční trať Beroun–Rakovník
Externí odkazy
Seznam staveb zapsaných v památkovém katalogu Oficiální stránky Sboru dobrovolných hasičů Zakládací listina karlštejnské kapituly
Kategorie:Vesnice v okrese Beroun Kategorie:Sídla v Křivoklátské vrchovině Kategorie:Sídla na Berounce Kategorie:Sídla v CHKO Křivoklátsko Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Nižbor