náhled|Hrob F. Hrubína na Vyšehradském hřbitově František Hrubín (17. září 1910 Královské Vinohrady – 1. března 1971 České Budějovice) byl český spisovatel, básník (autor přírodní a milostné lyriky, později básník obav), dramatik, scenárista, překladatel (především z francouzštiny).
Životopis Narodil se na Královských Vinohradech v Balbínově uliciRozhovor s paní Jitkou Minaříkovou čp. 486 (dům již neexistuje) v rodině stavitelského asistenta Františka Hrubína z Břežan (* 1880) a Anny, rozené Novotné z Lešan (* 1887).Matrika narozených Královské Vinohrady, sv. Ludmila 1909-1911, snímek 313 Rodina žila na Královských Vinohradech,Policejní přihlášky Praha, rodina Františka Hrubína Pozn.: Rodný dům, původní čp. 486, stál v ulici Balbínově a ustoupil stavbě budovy Československého rozhlasu; číslo bylo znovu obsazeno. po vypuknutí první světové války ale otec narukoval. Matka se proto v roce 1914 přestěhovala s Františkem i jeho jednoročním bratrem Josefem ke svému otci, chalupníku Josefu Novotnému, do Lešan.
V Lešanech v Posázaví prožil František Hrubín dětství a v letech 1916–1922 zde chodil do školy. Posázaví, které zobrazil například v dílech Romance pro křídlovku, Zlatá reneta či Lešanské jesličky, zůstalo jeho celoživotní inspirací.
Studoval na několika gymnáziích v Praze, po maturitě v roce 1932 se neúspěšně pokoušel vystudovat filozofii a práva na Karlově univerzitě. Od roku 1934 byl zaměstnán v Městské knihovně v Praze a později na ministerstvu informací. V roce 1946 se stal spisovatelem z povolání.
Dne 2. prosince 1939 se oženil s Jarmilou Holou, s níž měl dceru Jitku (1940–2020, provd. Minaříková, překladatelka) a syna Víta (1945–1995, filmový a televizní režisér).
Výrazně se podílel na založení dětského časopisu Mateřídouška, v letech 1945–1948 ho redigoval.
Na II. sjezdu Svazu československých spisovatelů (1956) spolu s Jaroslavem Seifertem odvážně kritizoval spojení literatury a politiky. Zastal se zde nejen perzekvovaných, ale i zavřených básníků (Jiřího Koláře). Emotivně odmítl odsuzující názory Ladislava Štolla na poezii Františka Halase.Diskusní příspěvek Františka Hrubína na II. sjezdu Svazu čs. spisovatelů 24. dubna 1956. 03. červen 2013 [cit. 30. 1. 2025]. Na sjezdu byl též zvolen do ústředního výboru svazu. Jeho vystoupení vedlo nejprve k zákazu literární činnosti, velice brzy mu bylo povoleno překládat a psát literaturu pro děti, jeho samostatná tvorba procházela různými obdobími zákazů a vydávání.
Od roku 1945 žil v Praze-Holešovicích a v Lešanech. Často též pobýval v Chlumu u Třeboně, kde později vlastnil dům.
Je pochován na pražském Vyšehradském hřbitově.
Dílo F. X. Šalda o Hrubínovi řekl: Tichý extatik a mámivý melodik.
Básnické sbírky Zpíváno z dálky – 1933 – písňová melodická poezie, blízká Seifertově Krásná po chudobě – 1935 – motivy zrození a smrti, země a vesmíru, objevuje se touha po harmonii, příklon k pozitivním hodnotám. Země po polednách – 1937 Včelí plást – 1940 – meditativní Země sudička – 1941 – příklon k tradičním poetickým hodnotám. V období okupace; říká, že země je jedinou jistotou. Mávnutí křídel – 1944 Cikády – 1944 poéma Jobova noc – 1945 – JOB = BOJ, vyjadřování pocitu ohrožení rodné země, pětidílná poéma, patetický obraz českého národa Chléb s ocelí – 1945 – reakce na válku Hirošima – 1948 – lyrickoepická skladba, příklon k volnému verši. Marxistická kritika toto dílo nepřijala. Pojednává o osudech lidí před výbuchem. Milenci, nemocní, pak přijde výbuch. Proměna – 1957 Přilby a šeříky; Stalingrad; Chléb s ocelí; Jobova noc; Pražský máj – 1960 Až do konce lásky – 1961 Romance pro křídlovku – 1962; dílo v roce 1966 zfilmoval režisér Otakar Vávra pod stejným názvem. Černá denice – 1968 poéma Lešanské jesličky – 1970
Próza U stolu – 1958 Zlatá reneta – 1964
Drama Srpnová neděle – 1958 – zde se odvrací od pracovního prostředí a volí prostředí jihočeského rybníka; o jeho postavách nelze jednoznačně říci, zda jsou kladné, či záporné. Tím se toto drama značně liší od tehdejších československých her a lze říci, že bylo určitým signálem k pomalé reakci na světovou tvorbu. Jsou zde rozebírány vztahy jednotlivých rekreantů a rozdíly generační. Hra byla v roce 1960 zfilmována v režii Otakara Vávry. Křišťálová noc – 1961 Oldřich a Božena – hra byla v roce 1984 zfilmována v režii Otakara Vávry.
Pro děti Pro děti psal říkanky, hádanky, rozpočítadla, písničky a básničky (Říkejte si se mnou, 1943; Jak se chytá sluníčko, 1948; Hrajeme si celý den, 1955; Běží ovce, běží: hádanky, 1957, ilustrovala Dagmar Berková; Sviť, sluníčko, sviť, 1961), větší lyrickoepické básně, pohádky veršem i prózou (Pohádky z Tisíce a jedné noci, 1956; Dvakrát sedm pohádek, 1958; obě ilustroval Jiří Trnka). Průřez tvorbou pro děti vyšel v roce 1960 pod titulem Špalíček veršů a pohádek s Trnkovými ilustracemi. Říkejte si se mnou – moderní poezie pro děti využívající lidové slovesnosti (říkadel, pohádek) Nesu, nesu kvítí – volné listy s obrázky a verši, které seznamují děti s šestnácti květinami, 1951
Překlady Překládal z francouzštiny (např. Charles Baudelaire, Stéphane Mallarmé, Arthur Rimbaud, Paul Verlaine), němčiny a za jazykové spolupráce přebásňoval z řady dalších jazyků (např. z čínštiny, indických jazyků, ruštiny, srbocharvátštiny).Hrubín František. In: Obec překladatelů [online]. ©2016–2025 [cit. 30. 1. 2025]. Dostupné z: http://databaze.obecprekladatelu.cz/databaze/H/HrubinFrantisek.htm
Ostatní Kráska a zvíře – hra upravena do češtiny podle původní francouzské předlohy pro otáčivé hlediště v Českém Krumlově scénář k filmu Vánoční sen režiséra Bořivoje Zemana scénář k filmu Romance pro křídlovku režiséra Otakara Vávry námět k filmu Oldřich a Božena z roku 1984.
Televize 1962 „U řeky“ z cyklu Malá noční povídka; Hrubín uváděl pořad spolu s Otakarem Brouskem, který přednesl jeho povídku.
Zajímavosti Zatímco Literární noviny vydané ještě během II. sjezdu Svazu československých spisovatelů zveřejnily Hrubínův a Seifertův diskusní příspěvek v plném znění, Literární noviny z 20. května 1956, které shrnují obsah celého II. sjezdu, již Hrubínovo a Seifertovo vystoupení neotiskly; otiskují vystoupení ostatních diskutujících.Ve jménu pravdy, života a krásy. Literární noviny. 1956, roč. 5, č. 20, s. 1–14. (20. 5. 1956) Václav Černý uvádí ve svých pamětech: … Čep toužil hlavně po rodné hroudě a teplém vzduchu nad ní, chyběla mu sladká družnost přátelská, nyl po domově. … situace byla u nás roku 1966 natolik politicky pokročilá, že bylo do několika roků možné předpovídat uvolnění interdiktu nad Čepem vysloveného, a v Praze už byli lidé, kteří by pečovali o čin. Co nebylo možné v Čepově nemocném srdci ničím přikrýt, byla vzpomínka: před čáskem byla v Paříži v Hoffmeisterově režii delegace československé obce spisovatelské, na jejím čele Hrubín, byl jsem rád, že jsem svou pomocí verlainovsko-mallarméovskou expříteli, který francouzsky ústa otevřít nedovedl, k té cestě a cti přidopomohl; na zprávu o příjezdu delegace Čep poslal Hrubínovi do hotelu dopis, dopis příteli z nejstarších, byl by ho rád uvítal u sebe, ve své domácnosti. A Hrubín, básník režimu, ten dopis před očima svědků – potřeboval jich do Prahy – roztrhal a spláchl v abortu [záchodu], ať všichni vidí, že nemá, nechce mít nic společného se zrádcem.ČERNÝ, Václav. Paměti: 1945–1972. 3. díl. 2. rozš. vyd. Brno: Atlantis, 1992, s. 502. ISBN 80-7108-036-5.
Ocenění Státní ceny:Ústav pro literaturu AV ČR: František Hrubín: ceny 1942 Státní cena za literaturu Země sudička 1954 Státní cena za literaturu, poezie Mánesův orloj, Kuřátko v obilí, Hrajte si s námi 1958 Státní cena za literaturu Můj zpěv. Proměna 1964 Cena Marie Majerové (za nejlepší díla dětské literatury) 1966 titul národní umělec 1968 Cena Marie Majerové 1968 Státní cena za literaturu, film. Romance pro křídlovku V roce 1969 byl oceněn při příležitosti setkání ke 40 letům od smrti Otokara Březiny, kdy obdržel pamětní medaili ke 100. výročí narození Otokara Březiny.
Veřejná prostranství: Ulice Hrubínova je v Praze 4, Benešově, Hradci Králové, Neratovicích a Jirnech Ulice Františka Hrubína je v Českých Budějovicích, Teplicích, Třebíči, Svitavách a Havířově Busta Františka Hrubína je umístěna v Havířově a Chlumu u Třeboně V roce 2015 projednávala Praha 7 zakoupení a umístění pamětní desky Františka Hrubína
Pamětní síň: Pamětní síň Františka Hrubína je v Lešanech čp. 23 (v okrese Benešov).
Odkazy
Reference
Literatura ČERNÝ, Václav. Paměti: 1945–1972. 3. díl. 2. rozš. vyd. Brno: Atlantis, 1992. 670 s. ISBN 80-7108-036-5. FORST, Vladimír, ed. a kol. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. 2, H–L. Svazek I, H–J. 1. vyd. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0345-2.
MÁLKOVÁ, Iva a ŘEHÁK, Daniel. Tvůrčí osobnost Františka Hrubína: bibliografie. 1. vyd. Brno: Host, 2009. 333 s. ISBN 978-80-7368-740-3. PETŘÍČEK, Miroslav. Glosy k současné české poesii. 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1957. 117 s. STRNADEL, Josef. František Hrubín. 1. vyd. V Praze: Československý spisovatel, 1980. 207 s., 8 nečísl. s. obr. příloh. Portréty spisovatelů. ZAHRADNÍČEK, Jan et al. Ve znamení „jadis“…: vzájemná korespondence Jana Zahradníčka a Františka Hrubína z let 1937–1950. 1. vyd. Příbram: Pistorius & Olšanská, 2018. 204 s. Scholares, sv. 57. ISBN 978-80-7579-029-3.
Související články Česká literatura v letech 1945–1990 Seznam českých spisovatelů
Externí odkazy
Svaz československých spisovatelů (1) ve Slovníku české literatury po r. 1945 Dílo F. Hrubína v Archivu Českého rozhlasu
Ukázky básní Romance pro křídlovku – recenze
Křídla lásek mých; nejnovější básnický výbor ČRo, Miloš Doležal: Ta řeka dětství, mládí mého
Kategorie:Čeští spisovatelé 20. století Kategorie:Čeští básníci Kategorie:Čeští spisovatelé knížek pro děti Kategorie:Čeští scenáristé Kategorie:Čeští dramatici Kategorie:Čeští překladatelé Kategorie:Českoslovenští národní umělci Kategorie:Čeští překladatelé z francouzštiny Kategorie:Čeští překladatelé z němčiny Kategorie:Básníci tvořící česky Kategorie:Překladatelé do češtiny Kategorie:Českojazyční textaři Kategorie:Překladatelé ze sanskrtu Kategorie:Narození v roce 1910 Kategorie:Narození 17. září Kategorie:Narození na Vinohradech (Praha 2) Kategorie:Úmrtí v roce 1971 Kategorie:Úmrtí 1. března Kategorie:Úmrtí v Českých Budějovicích Kategorie:Pohřbení na Vyšehradě Kategorie:Muži