Mahávíra (महावीर, doslova „Velký hrdina“) (599–527 př. n. l.) byl indický učenec, je znám především jako zakladatel džinismu.

Dětství Jeho poměrně bohatí rodiče patřili k sektě, která znovuzrození pokládala za prokletí a sebevraždu nejen za dovolenou, nýbrž dokonce za záslužnou. Svůj život ukončili dobrovolným vyhladověním. Pod dojmem těchto událostí se Mahavíra zřekl všech světských radostí a stal se putujícím asketou.

V džinistické tradici se smrt také využívá k posílení vůle. Mahávíra je jediný člověk na světě, jenž souhlasil s tím, aby ten, kdo hledá poznání, využil smrt k tomuto účelu. Nikdo jiný takové svolení nedal. Pouze Mahávíra řekl, že člověk může využívat smrt jako duchovní cvičení – ale nikoliv ten druh smrti, který se dostaví po požití jedu. Člověk nedokáže posílit vůli v jediném okamžiku, vyžaduje to delší časové období. Udržet touhu po hladovění po celých 90 dní (doba než člověk zemře hlady) je nesmírně těžké. Není to sebevražda zoufalého člověka, ale dobrovolný odchod z tohoto světa hodný Mistra.

Znovuzrození by se dalo nazvat prokletím, ale jen pro toho, kdo zakusil nirvánu.

náhled|150px|vlevo|Tírthankarové, Mahavíra (vpravo), sbírka Britského muzea

Džinismus Mahávíra, žijící v 6. století př. n. l., shromáždil během svého života početnou komunitu následovníků, která v době jeho smrti čítala na 14 tisíc osob. Ačkoliv je vnějším světem často vnímán jako zakladatel džinismu, on sám se za zakladatele nepovažoval. Ve svém učení zdůrazňoval, že je 24. tírthankarem, který v dané epoše zpřístupňuje odvěkou, nadčasovou pravdu. Působil v době, kdy indický duchovní prostor ovládal systém nákladného rituálního obětování a rozmanité formy asketických praktik. Mahávíra nabídl alternativu, která se nezakládala na vnějších obřadech, ale na osobní odpovědnosti, etické kázni a intelektuálním úsilí.

Džinistická tradice jej vnímá jako ztělesnění ideálu překonání nevědomosti (avidjá) a dosažení úplného poznání (kévala-džňána). Jeho jméno „Mahávíra“, tedy „Velký hrdina“, odkazuje k jeho schopnosti ovládnout vlastní vášně a vymanit se z karmických pout. Tento proces není v džinismu chápán jako boj, ale jako postupná transformace vědomí – cesta od nevědomosti k plné realizaci vlastního potenciálu. Mahávírovo učení je v džinismu interpretováno jako věčný návod, který je v různých epochách vesmírného cyklu pravidelně zapomínán a následně znovu zjevován těmi, kteří dosáhli duchovní dokonalosti a vševědoucnosti.

Externí odkazy

Kategorie:Džinisté Kategorie:Džinismus Kategorie:Védská filozofie