Marie Anna Karolína Pia Savojská (19. září 1803, Řím – 4. květen 1884, Praha) byla savojská princezna, královna uherská, česká, slavonská, chorvatská, dalmatská, lombardská, benátská a císařovna rakouská. Byla jedinou manželkou Ferdinanda I. Dobrotivého. Angažovala se v dobročinnosti.
Život náhled|vlevo|Korunovace Marie Anny ve svatovítské katedrále v roce 1836 Marie Anna se narodila v Římě v Palazzo Colonna jako dcera Viktora Emanuela I. a jeho manželky arcivévodkyně Marie Terezie, vnučky uherské a české královny Marie Terezie. Měla také sestru dvojče, rovněž Marii Terezii, která se později provdala za parmského vévodu Karla II. Obě sestry pokřtil papež Pius VII. V Palazzo Braschi je stále k vidění obraz tohoto křtu. Marie Anna zůstala po celý život velmi zbožná.
Mládí prožila na Sardinii, kam se přestěhoval královský dvůr jejího otce před vojsky císaře Napoleona. Dne 12. února 1831 (per prokuratio) se v Turíně provdala za uherského krále (spoluvládce s otcem) a následníka rakouského trůnu Ferdinanda I. Dne 27. února téhož roku byl pár oddán již osobně ve Vídni, v kapli olomouckého arcibiskupa arcivévodyRudolfa Jana.
Marie Anna ovšem spíše než skutečnou manželkou a rakouskou císařovnou byla Ferdinandovou ošetřovatelkou. Z jejich manželství se nenarodily žádné děti. Papež Řehoř XVI., kterému byl životní úděl mladé císařovny dobře znám, jí hned následujícího roku udělil nejvyšší ženské papežské vyznamenání v podobě Zlaté růže. Tento dar z roku 1832 císařovna odevzdala do Svatovítské pokladnice na Pražském hradě (kde je dosud uložen v depozitáři) a po celou dobu svého manželství, jak v Praze, tak na venkově, se přicházela modlit do kostelů i kaplí a přispívala jim četnými peněžními či věcnými dary.
Roku 1835, nástupem Ferdinanda na pozici svého otce, se stala rakouskou císařovnou. Dne 12. září 1836 byla v Praze korunována českou královnou, jako poslední korunovaná česká královna. Některá svá díla věnovali císařovně Joseph Lanner, Johann Strauss starší a Johann Strauss mladší.
Stala se také nejvyšší ochránkyní a vrchní ředitelkou světského Ústavu šlechtičen v Brně, nejvyšší ochránkyní Ústavu šlechtičen v Innsbrucku a dámou Řádu hvězdového kříže.
Po abdikaci manžela Ačkoliv pobývala po zbytek života v rakouských korunních zemích a po manželově abdikaci v roce 1848 žili v Praze, nikdy se nenaučila německy ani česky. Marie byla stále titulována jako císařovna. Zimy trávila s manželem na Pražském hradě, léta na zámcích v Zákupech a Ploskovicích.
Maria Anna Savojská zemřela v Praze 4. květen 1884 ve věku 80 let. Pohřbena je vedle manžela, kterého přežila o 9 let, v hrobu č. 63 v císařské kryptě kapucínského kláštera ve Vídni.
Vývod z předků
Odkazy
Reference
Literatura Friedrich Weissensteiner, Die österreichischen Kaiserinnen, Piper 2005
Externí odkazy
Noel S. McFerran, Museo di Roma (A Jacobite Gazetteer, Rome)
Marie Anna Savojská Marie Anna Savojská Kategorie:Savojské princezny Kategorie:Rakouské císařovny Kategorie:Uherské královny Kategorie:České královny Kategorie:Chorvatské královny Kategorie:Nositelé Řádu hvězdového kříže Kategorie:Lidé ze Zákup Kategorie:Narození v roce 1803 Kategorie:Narození 19. září Kategorie:Narození v Římě Kategorie:Úmrtí v roce 1884 Kategorie:Úmrtí 4. května Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Pohřbení v císařské hrobce ve Vídni Kategorie:Ženy