Grand Prix San Marina 1994 byl závod Formule 1, který se uskutečnil 1. května 1994 na Autodromo Enzo e Dino Ferrari v Imole v Itálii. Šlo o třetí závod sezóny 1994 a první závod sezóny, který se uskutečnil v Evropě. Závodní víkend byl poznamenán smrtí rakouského jezdce Rolanda Ratzenbergera, trojnásobného mistra světa Ayrtona Senny a několika dalšími vážnými nehodami a zraněními. Britský komentátor Murray Walker popsal závod jako „nejčernější den závodů Formule 1, jaký pamatuje“.

Závod nakonec vyhrál Michael Schumacher, Nicola Larini získal první body své kariéry druhým místem. Třetí skončil Mika Häkkinen. Senna se dočkal státního pohřbu v domovské Brazílii, kde přibližně 500 000 lidí lemovalo ulice, kterými projížděla rakev s jeho tělem. Italští žalobci obvinili šest lidí z neúmyslného zabití v souvislosti s jeho smrtí, ale všichni byli později osvobozeni. Případ se vlekl více než 11 let v důsledku odvolání a obnovy řízení po původním osvobozujícím rozsudku.

Následky závodu vedly ke zdůraznění prvku bezpečnosti ve sportu. Dalšími důsledky závodu bylo obnovení jezdecké asociace a úpravy mnoha tratí a designu vozů. Byla přijata řada technických pravidel, které měly vozy Formule 1 zpomalit a nově vybudované okruhy jako Bahrain International Circuit obsahují velké únikové zóny, které mají zpomalit vůz předtím, než narazí do zdi. Zařízení zvané HANS, které chrání hlavu a krk v případě nehody, se od roku 2003 stalo povinným.

Popis závodu

Kvalifikace

Páteční kvalifikace

V pátek 29. dubna se odehrála první část kvalifikace na závod. Jordan pilotovaný Rubensem Barrichellem najel na obrubník v zatáčce Variante Bassa v rychlosti 225 km/h a byl vystřelen do vzduchu.Hamilton, Maurice. Frank Williams. Macmillan, 232. Narazil do vrchu bariéry z pneumatik a Barichello ztratil vědomí. Vůz se několikrát převrátil a nakonec zůstal ležet na zemi koly vzhůru. Záchranářské týmy Barichella na místě nehody ošetřily a ten byl posléze převezen do nemocnice. Další den se objevil na setkání jezdců, ale zlomený nos a ruka v sádře jej vyřadily ze zbytku závodního víkendu. Deset let poté Damon Hill, který v té době jezdil za Williams-Renault, popsal své pocity po nehodě: „Všichni jsme se otřepali a pokračovali v kvalifikaci ujištěni, že naše vozy jsou pevné jako tanky a můžeme v nich být otřeseni, ale ne zraněni.“

Sobotní kvalifikace náhled|Roland Ratzenberger v boxech v Imole před nehodou. Dvacet minut po začátku poslední části kvalifikace ztratil Roland Ratzenberger kontrolu nad svým vozem Simtek, když se blížil do zatáčky Villeneuve. Narazil do betonové zdi, a ačkoliv kokpit vozu zůstal takřka nepoškozen, síla nárazu zlomila Ratzenbergerovi vaz. Ratzenberger, nováček ve Formuli 1, jel rychlostí 306 km/h ve chvíli, kdy se mu ulomilo přední křídlo, které poškodil nárazem na obrubník v předchozím kole. náhled|vlevo|Villeneuve Curva, kde při kvalifikaci tragicky zahynul Roland Ratzenberger Kvalifikace byla zastavena a zbývajících 40 minut bylo nakonec zrušeno. Později bylo oznámeno, že Ratzenberger podlehl mnohačetným zraněním. Šlo o první smrt při závodním víkendu Formule 1 od Grand Prix Kanady 1982, kde zahynul Riccardo Paletti. Bylo to také osm let od úmrtí Elio de Angelise, který nepřežil nehodu při testování svého Brabhamu na okruhu Paul Ricard. Profesor Sid Watkins, šéf lékařského týmu Formule 1, ve svých pamětech vzpomíná na reakci Ayrtona Senny na Ratzenbergerovu smrt následovně: „Ayrton se zhroutil a brečel na mém rameni.“ Watkins se snažil přesvědčit Sennu, aby následující den nezávodil slovy: „Co ještě potřebuješ dokázat? Jsi trojnásobný mistr světa a jsi očividně nejrychlejší jezdec. Vykašli se na to a pojďme rybařit.“ Senna byl ale neústupný a řekl: „Side, jsou určité věci, nad kterými nemáme kontrolu. Nemůžu odejít, musím pokračovat.“

Senna získal pole position před Michaelem Schumacherem. Gerhard Berger se kvalifikoval jako třetí a za ním stál na roštu Sennův týmový kolega Damon Hill. Dle tehdejších pravidel se do závodu kvalifikovalo 26 nejrychlejších jezdců z kvalifikace. Vzhledem k tomu, že 26. nejrychlejší čas zajel Roland Ratzenberger, na start se postavilo jen 25 pilotů.

Závod

První start

náhled|Ayrton Senna, který zahynul při Grand Prix San Marina 1994 Po odstartování zůstal na roštu stát Benetton, který pilotoval JJ Lehto. Pedro Lamy, který startoval z konce roštu, měl výhled zablokovaný dalšími vozy, a narazil tudíž do Lehtova vozu. Trosky vozů a pneumatiky se rozletěly po trati, část z nich překonala bezpečnostní plot chránící diváky a devět jich lehce zranila. Kvůli nehodě na trať vyjel safety car, který po potřebnou dobu zpomaluje vozy a ty se navzájem nesmějí předjíždět. Při pomalé jízdě za safety carem došlo k poklesu teploty pneumatik. Při setkání jezdců před závodem vyjádřili Ayrton Senna a Gerhard Berger znepokojení nad tím, že safety car jezdí příliš pomalu, a není tudíž možno udržet pneumatiky dostatečně horké. Když byly trosky odklizeny, safety car zajel do boxů a závod byl restartován letmým startem. Dvě kola po restartu vyjel vůz pilotovaný Ayrtonem Sennou v zatáčce Tamburello v rychlosti 306 km/h z trati a po zpomalení na 211 km/h narazil do betonové zdi. náhled|vlevo|Zatáčka Tamburello, kde tragicky zahynul Ayrton Senna Ve 14:17 byly vyvěšeny červené vlajky a závod byl zastaven. Sid Watkins a jeho tým se okamžitě vydal na pomoc Sennovi. Když jsou vyvěšeny červené vlajky, vozy musejí zpomalit a zajet do boxů. Tímto opatření jsou chráněni traťoví komisaři a lékaři zasahující na místě nehody. Tým Larrousse omylemAutosport, 5. 5. 1994 povolil svému jezdci Ériku Comasovi vyjet z boxů, ačkoliv byly vyvěšeny červené vlajky. Traťoví komisaři na něj zuřivě mávali, aby jej donutili zpomalit, protože se k místu nehody přibližoval takřka v plné rychlosti.Watson, John (Komentátor). (1994). Eurosport Live Grand Prix [TV]. Eurosport. Komentátor Eurosportu John Watson popsal incident jako „nejabsurdnější věc, kterou v životě viděl.“ Comas se vyhnul všem vozům a osobám zasahujícím na místě nehody a posléze odstoupil ze závodu. Naturalistické záběry záchranářů ošetřujících Sennu byly vysílány živě televizí Rai, takže BBC přepnula na vlastní kameru umístěnou v boxové uličce. Senna byl vyproštěn z vozu a letecky transportován do nemocnice Maggiore poblíž Bologni. Lékařské týmy pokračovaly v jeho ošetřování i za letu. Ve 14:55 místního času, 37 minut po nehodě, byl závod restartován.

Druhý start Výsledky restartovaného závodu byly určeny součtem časů z prvního a druhého závodu. Po restartu vedl na trati Gerhard Berger, ale v součtu časů vedl Michael Schumacher díky náskoku, který si na Bergera vypracoval před zastavením závodu. Schumacher na trati předjel Bergera ve 12. kole a ten o čtyři kola později ze závodu pro technické potíže odstoupil. Larini se na chvíli ujal vedení, když Schumacher zajel do boxů, ale jen do okamžiku vlastní zastávky.

Deset kol před koncem závodu upadlo pravé zadní kolo z Minardi Michele Alboreta, který zrovna vyjížděl z boxů a kolo zasáhlo dva mechaniky Ferrari a dva mechaniky Lotusu, kteří museli být převezeni do nemocnice.Rider, Steve (Komentátor). (1994). San Marino Grand Prix [TV]. Londýn, Spojené království: BBC.

Michael Schumacher vyhrál závod před Nicolou Larinim a Mikou Häkkinenem, a měl tak po prvních třech závodech sezóny maximální možný počet 30 bodů. Jde o jediný závod, kde se Larini umístil na stupních vítězů, a jeden ze dvou závodů, ve kterých bodoval. K uctění památky Ronalda Ratzenbergera a Ayrtona Senny se na stupních vítězů nestříkalo šampaňským.

Po závodě

Dvě hodiny a dvacet minut po skončení závodu, v 18:40 místního času, Dr. Maria Theresa Fiandri oznámila, že Ayrton Senna zemřel. Jako oficiální čas úmrtí bylo uvedeno 14:17 místního času, což znamená, že Senna zemřel okamžitě."Secrets of Senna's black box." Senna Files. www.ayrton-senna.com (18. 3. 1997) Pitva odhalila, že příčnou smrti byla část zavěšení kola, která se při nehodě ulomila a prorazila jeho helmu a lebku.Thomsen, Ian. "Williams Says Italy May Cite Steering In Senna's Death", International Herald Tribune, 1995-02-11 náhled|vlevo|Změny na trati v Imole po Velké ceně 1994 - šedě je původní trať, červeně trať po změnách. Okruh v Imole, který byl do tehdejšího stavu uveden v roce 1981,"Autodromo Enzo e Dino Ferrari - Imola. " www.gpracing.net192.com byl následně značně přestavěn, včetně úpravy zatáčky Tamburello, kde došlo již dříve k vážným nehodám Gerharda Bergera (1989) a Nelsona Piqueta (1987), z vysokorychlostní na mnohem pomalejší šikanu. FIA také změnila technické regulace tím způsobem, že vozy z roku 1994 na ně nemohly být upraveny a týmy musely vyrobit zcela nové vozy.Wright, Peter. "Preview of 1995 Formula1 Cars ", www.grandprix.com, 1995 pořízeném z originálu dne 2006-10-30 Kvůli obavám, které pronesli Senna a Berger před závodem, byla při dalším závodě, Grand Prix Monaka 1994, znovuobnovena jezdecká asociace (Grand Prix Drivers' Association). Ta byla původně založena již v roce 1961, ale v roce 1982 byla rozpuštěna. Primárním cílem jejího obnovení byla snaha povolit jezdcům diskutovat bezpečnostní změny zaváděné po závodě v Imole. První dvě místa na startovním roštu Grand Prix Monaka 1994 byla prázdná a byly do nich namalovány rakouská a brazilská vlajka na počest dvou jezdců, kteří při předchozím závodě zahynuli. Před závodem se také držela minuta ticha.

Senna se dočkal státního pohřbu v São Paulu dne 5. května 1994. Přibližně 500 000 lidí lemovalo ulice, kterými projížděla rakev se Sennovým tělem. Sennův rival Alain Prost byl jedním z lidí, kteří nesli rakev."Open Warfare. " www.gpracing.net192.com Sennův pohřeb navštívila většina komunity sdružené okolo Formule 1. Výjimkou byl prezident FIA Max Mosley, který se místo toho zúčastnil 7. května 1994 v Salcburku pohřbu Rolanda Ratzenbergera.David Tremayne, Mark Skewis, Stuart Williams, Paul Fearnley. „Track Topics“, Motoring News, News Publications Ltd. Mosley řekl deset let poté na tiskové konferenci: „Šel jsem na jeho pohřeb, protože všichni ostatní šli na Sennův. Myslel jsem, že je důležité, aby někdo šel i na jeho.“„Max went to Roland's funeral“, www.f1racing.net, 23. 4. 2004

Italští žalobci zahájili stíhání šesti osob v souvislosti se Sennovou smrtí, konkrétně to byli Frank Williams, Patrick Head a Adrian Newey z Williamsu, Fedrico Bendinelli jako zástupce vlastníků Autodromo Enzo e Dino Ferrari, Giorgio Poggi jako ředitel okruhu a Roland Bruynserarde jako ředitel závodu a člověk, který okruh schválil.Hamilton, Maurice. Frank Williams. Macmillan, 276. . Verdikt byl vynesen 16. prosince 1997 a všichni obžalovaní z neúmyslného zabití byli prohlášeni za nevinné."All six cleared in Senna trial. " Senna Files. www.ayrton-senna.com (16. 12. 1997) Soud zjistil, že příčinou Sennovy nehody byla zlomená řídicí tyč."Faulty Steering Caused Crash! " Senna Files. www.ayrton-senna.com Ta byla zkrácena a navařena zpět do vozu na Sennovu žádost, kterou chtěl docílit většího pohodlí ve voze.

Po vynesení rozsudku bylo podáno státním zástupcem odvolání proti osvobození Patricka Heada a Adriana Neweyho. Dne 22. listopadu 1999 zprostil odvolací soud Heada a Neweyho všech obvinění s odůvodněním, že se neobjevily žádné nové důkazy (kvůli poškození vozu chybí některá data z černé skříňky vozu a 1,6 sekundy záběrů ze Sennova vozu není dostupných, neboť italská režie přepnula těsně před nehodou na kameru umístěnou v jiném voze), a tudíž dle článku 530 italského trestního řádu musela být obžaloba prohlášena „za neexistující, neboť není podepřena fakty“."Appeal absolves Head and Newey." Senna Files. www.ayrton-senna.com. Tento rozsudek byl anulován v lednu 2003, protože soud měl za to, že byl článek 530 špatně vyložen."Senna death case back in court", BBC Sport, 28. 1. 2003 Na 27. května 2005 byl nařízen nový proces, ve kterém byli Head i Newey osvobozeni."Top designers acquitted on Senna", BBC Sport, 27. 5. 2005