Oleg Svátek (3. února 1888 Domoradice – 1. října 1941 PrahaArchiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých hlavního magistrátu, sign. MAG Z18, s. 86Dne 13. června 1945 zveřejnila rodina inzerát, ve kterém pátrala po svědcích posledních dnů Olega Svátka. Zde bylo uvedeno datum popravy 3. října 1941. (Tisk v roce 1941 uvedl pouze datum rozsudku.)) byl československý generál, legionář za 1. světové války a člen Obrany národa, popravený nacisty.
Život a odbojová činnost Narodil se 3. února 1888 v Domoradicích v okrese Ústí nad Orlicí do rodiny řídícího učitele Františka Svátka a jeho manželky Juliány, rozené Hanzíkové. Pokřtěn byl jako Josef, změnu křestního jména na Oleg mu Ministerstvo vnitra povolilo 31. ledna 1930. V letech 1899–1903 studoval na českém gymnáziu ve Vysokém Mýtě, v letech 1903–1907 na zeměbranecké kadetní škole ve Vídni. Dne 18. srpna 1907 byl jmenován ppor. pěch. a zařazen k c. k. střeleckému pluku č. 17 v Rzeszowě. Zde byl postupně velitelem čety, praporním pobočníkem a pobočníkem velitele pluku. Dne 1. listopadu 1908 byl povýšen na poručíka, 1. listopadu 1913 na nadporučíka. V letech 1910–1911 absolvoval ekvitační školu v Jaroslavi.
Během první světové války upadl do zajetí na ruské frontě jako nadporučík rakousko-uherské armády již 2. září 1914. Byl držen v zajetí na Sibiři, kde 15. srpna 1915 vstoupil do československých legiích. Působil jako střelec záložního praporu a u 5. střeleckého pluku v Kyjevě, poté sloužil u 6. střeleckého pluku v Borispilu. V letech 1917–1918 prošel kurzem velitelů rot a praporů v Pirjatině. Dne 27. srpna 1918 byl povýšen na podplukovníka. Zúčastnil se bojů s německou armádou i krvavých srážek s bolševiky. Dne 1. listopadu 1918 se stal velitelem důstojnické školy československých vojsk. Dne 17. února 1920 opustil Vladivostok a vrátil se do vlasti.
Po návrat zastával různé velitelské funkce v prvorepublikové československé armádě, v roce 1922 byl např. jmenován zástupcem velitele v Hranicích. Absolvoval II. ročník pražské válečné školy. Poté působil postupně v Praze, Kroměříži, Michalovcích, Litoměřicích a Mladé Boleslavi.
V letech 1935–1938 byl velitelem 12. divize v Užhorodě na Podkarpatské Rusi. V březnu 1939 velel obraně Podkarpatské Rusi před maďarskými silami. V březnu 1939, hned na počátku německé okupace, stál u zrodu vojenské ilegální odbojové organizace Obrana národa ve funkci velitele Krajského vojenského velitelství Praha jihozápad.
Dne 4. září 1941 byl Oleg Svátek na zahradě svého domu v ulici Nad Koulkou přepaden a po potyčce zatčen gestapem. V době stanného práva, 1. října, byl odsouzen k trestu smrti a popraven v kasárnách Ruzyně.
Pamětní místa Pomník padlým a popraveným absolventům Vysoké školy válečné před budovou ministerstva obrany ČR Pamětní deska v kostele svatých Fabiána a Šebestiána v Praze 6 Svátkova ulice v Praze 5–Smíchově (od r. 1947)
Galerie
Odkazy
Poznámky
Reference
Literatura Kol. autorů. Vojenské osobnosti československého odboje 1939–1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR – Avis, 2005. ISBN 80-7278-233-9.
Externí odkazy
Struktura Obrany národa Český rozhlas Brno: Ecce Homo - generál Oleg Josef Svátek
Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Českoslovenští generálové Kategorie:Absolventi Vysoké školy válečné Kategorie:Osobnosti Obrany národa Kategorie:Češi odsouzení k trestu smrti Kategorie:Popravení v kasárnách Ruzyně Kategorie:Popravení zastřelením Kategorie:Důstojníci Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Narození 3. února Kategorie:Narození v roce 1888 Kategorie:Narození ve Vysokém Mýtě Kategorie:Úmrtí 1. října Kategorie:Úmrtí v roce 1941 Kategorie:Muži