Krnov (, Karniów nebo Krnów, ) je hornoslezské město v okrese Bruntál v Moravskoslezském kraji. Nachází se 22 kilometrů severozápadně od Opavy a osmnáct kilometrů severovýchodně od Bruntálu, v podhůří Nízkého Jeseníku. Leží na soutoku řek Opavy a Opavice, v těsné blízkosti hranic s Polskem. Žije zde obyvatel. Krnov je 51. největším městem České republiky.
Historie města sahá až do 13. století, kdy také Krnov získal městská práva. Oblast je ovšem skoro bez přerušení osídlena již od doby kamenné. Na přelomu 19. a 20. století došlo ve městě k prudkému rozvoji textilní výroby, která však postupně z větší části upadla. Konec druhé světové války přinesl odsun velké části obyvatelstva.
V dnešní době je Krnov sídlem výrobce textilní galanterie Pega nebo nápojů Kofola. Na území města se nachází celá řada pamětihodností a historických objektů, např. Krnovská synagoga, koncertní síň svatého Ducha, kostel svatého Martina, kostel svatého Benedikta, klášter Minoritů, kostel Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně a další. Sídlí zde také okresní archiv a pobočka okresního soudu. Město je členem sdružení Mikroregion Krnovsko.
Název První písemně doložený název Kyrnow pochází z roku 1240 a je odvozen od osobního jména Krn, pomocí přivlastňovací přípony -ov, : Karńůw (Krnov). V překladu tedy název znamenal „Krnův majetek (hrad)“. Německý název Jegerdorf („lovecká ves“) je poprvé zaznamenán v roce 1253, zvolen byl zřejmě pro hláskovou blízkost jménu českému. V roce 1281 se objevil název Jegerndorf, ze kterého se vyvinulo pozdější Jägerndorf. Latinské označení Carnovia, které vzniklo z české předlohy, pochází z roku 1316 jako Karnovia. V druhé polovině 19. století se objevuje tvar Krňov.
Název města Krnov se také vyskytuje i v jiných jazycích: (od 1945) nebo (staropolské označení Krnova, dodnes používané); ; , , Jegerndorf.
Poloha Město Krnov je významným centrem západní části Moravskoslezského kraje. Na severu a východě sousedí se státní hranicí (gmina Głubczyce a Branice), na jihu s Úvalnem a Býkovem-Láryšovem, na západě s Branticemi a na severozápadě s Hošťálkovy a Městem Albrechticemi. Od statutárního města Ostrava je vzdáleno 51 kilometrů a od hlavního města Praha 296 kilometrů.
Historie náhled|Mapa Krnova kolem roku 1730 náhled|Památník řeckým občanům Krnova
První písemná zmínka o Krnovu pochází z roku 1240. Městská práva získal okolo roku 1253. V období let 1377–1849 byl Krnov hlavním městem Krnovského knížectví, jehož nejvlivnějšími představiteli byli Jan Jiří Krnovský a Karel I. z Lichtenštejna. Dne 22. srpna 1626 byl Krnov během bojů třicetileté války obsazen dánským vojskem. Vedení města se dánskému plukovníkovi Wolfu von Baudissinovi vzdalo bez boje. Velitel obrany města nebyl schopen zajistit dostatek vojáku, krnovští měšťané se raději rozhodli kapitulovat a předem vyvěsit bílou vlajku na věž. Představitelé města se domnívali, že zaplatí Dánům výkupné a oni odtáhnou bez újmy na majetku města a jich samotných. Dánové zde nechali menší posádka o velikosti 4 praporů. V následujícím roce se Krnov v důsledku válečných operací Valdštejna a jeho armády ve Slezsku a také císařské armády táhnoucí z Moravy ocitl v sevření vojsk. Dne 27. června 1627 měla dánské posádka pod velením majora Kašpara Protze pouhých 300 vojáku, kteří byli schopni s místními bránit město. Následně se 2. července vzdal major Protz bez boje. Město Krnov bylo nuceno zaplatit výpalné 20 000 zlatých, členové rady města byli vzati do vazby. Po rozdělení Slezska v roce 1742 se Krnov stal pohraničním městem a tím i vojenskou pevností. Nejbouřlivější rozvoj Krnova nastal na konci 19. a na počátku 20. století, kdy ve městě vyrostlo mnoho velkých textilních továren, celý okolní kraj prosperoval, počet obyvatel stoupl až na 30 000. V letech 1938 až 1945 byl Krnov v důsledku uzavření mnichovské dohody přičleněn k nacistickému Německu. V roce 1945 bylo město bombardováno Rudou armádou a osvobozeno 8. května 1945. Krnov bránila 68. pěší divize Wehrmachtu. Její velitel, generálporučík Paul Scheuerpflug, zůstal v bojích do poslední chvíle a byl těžce zraněn 8. května 1945 v poslední přestřelce, která proběhla na Cvilíně. Z toho důvodu již nemohl ustoupit s ostatními a byl zajat Rudou armádou. V dobré pozici nebyl, protože Rusi věděli moc dobře koho zajali. Paul Scheuerpflug se zúčastnil a byl vyznamenán Rytířským křížem Železného kříže za aktivní obranu při bojích na Dukle na straně nacistického Německa. Byl zajat sovětskými jednotkami 8. května 1945 byl poslán do bloku 21. nemocnice v Osvětimi, která byla narychlo vybudována v bývalém nacistickém koncentračním táboře, kde nepanovaly příliš dobré podmínky. V osvětimské nemocnici zemřel. Po válce byli němečtí obyvatelé odsunuti. Místo nich sem přicházeli lidé z různých míst Československa, v padesátých letech se zde usadilo mnoho Řeků, kteří prchali před občanskou válkou (viz Řecká menšina v Česku).
Největší požár Krnova Na Zelený čtvrtek dne 1. dubna 1779 krnovští obyvatelé zpozorovali požár. Ze začátku hořelo na třech místech – střecha minoritského kláštera a vojenského lazaretu v ulici Vodní a jedna stáj. Největším ohniskem byla klášterní budova, ze které přešel plamen na vedlejší kostel, na kterém shořela střecha i s věžemi, zvony se zcela roztavily. Odtud se oheň šířil všude okolo po celém městě. Požár nezasáhl pouze kostel svatého Ducha (nyní koncertní síň). Bylo to o Velikonocích. Oheň poničil majetek obyvatel a také mnoho kulturních a uměleckých památek, které ztratily na svých hodnotách a architektonické čistotě.
Dne 28. srpna téhož roku navštívil Krnov syn Marie Terezie císař Josef II., na kterého zapůsobilo zničené město zdrcujícím dojmem, proto přispěl 300 dukátů. Dále na obnovu města přispěla 40 000 zlatých císařovna, olomoucký arcibiskup i neznámí dobrovolníci. Ale i tak byla městská rada ve špatné finanční situaci. Městu zůstal jen zlomek jeho původního majetku. Nepodařilo se vypátrat, kdo požár způsobil, ačkoliv z jeho založení měšťané podezřívali Prusy, kteří se údajně měli mstít, že Rakušané poškodili a zapálili město Prudník.
Socialistické názvy krnovských ulic + dnešní český názevsocialistický názevněmecký názevCentrální parkhttp://www.krnov.cz/_programs/Article.asp?aid=10164&sid=145 (za bazénem a za hypermarketem Albert), též Městský parkhttp://www.krnov.cz/download.asp?file=/_download/kronika/1990_kronika_Krnova.docpark Lidových milicíChářovský park, též Chařovský parkpark Československo-sovětského přátelstvíČeskoslovenské armádyČeskoslovenské lidové armádyBennischer StrasseMikulášská ulicetřída Sovětské armádyHerzog-NikolausstraßeNádražní uliceLeninova uliceBahnhofstraßenáměstí Hrdinůnáměstí Hrdinů SSSRnáměstí Minoritůnáměstí Karla MarxeMinoritenplatzRevoluční uliceStalinova ulice / třída Generalissima Stalina („Stalinka“)HauptstraßeSeifertova uliceulice Julia FučíkaKasern-GasseSoukenická uliceGottwaldova třídaTempelring / Tuchmacherring ulice Svatého Duchaulice 25. únoraHerrengasseSvatováclavská uliceulice Antonína ZápotockéhoVenediger Straße
Bývalé názvy krnovských ulic + dnešní český názevdřívější český názevněmecký názevulice Československé armádyBenešovská uliceBennischer StrasseDělnická uliceLarischova uliceLarischgasseulice Hlubčická ulice (od zastávky Krnov-Cvilín ve směru z centra)Trmantická uliceTürmitzer Straßeulice E. F. BurianaEvangelická uliceBeudel-Gasseulice I. P. PavlovaNemocniční uliceKrankenhaus StraßePetrovická ulice Peterwitzer Straße / Zietenbuscher StraßeSeifertova uliceKasárenská uliceKasernengasseulice 9. květnaSkřivánčí uliceKlosterhofgasseulice ŠmeralovaSoudní ulice
Přírodní poměry Krajina města náhled|Řeka Opava
Krnov se rozkládá na severovýchodním úpatí Nízkého Jeseníku, v průměrné nadmořské výšce 316 metrů. Nejvýraznějším (ne však nejvyšším) přírodním výškovým bodem je vrch Cvilín, jehož Přední Cvilínský kopec (441 metrů), s kamennou rozhlednou a barokním kostelem Panny Marie Sedmibolestné a Povýšení svatého Kříže, pata rozhledny je ve výšce 436 metrů. Cvilínský vrch se rozkládá jihovýchodně od centra města. Z rozhledny tohoto kopce lze dohlédnout na další dva výškové body města – Bezručův vrch (390 metrů) a vrch Vyhlídka (550 metrů), na kterém se nachází nově postavená dřevěná rozhledna. Nejvyšších poloh dosahuje území města na severozápadě nad Ježníkem (Bednářský vrch na hranici s Branticemi 588 metrů, Tříslový vrch na hranici s Hošťálkovy 566 metrů) Vyhlídka (553/552 metrů) s rozhlednou, výraznými dominantami jsou dále Kostelecký vrch nad Kostelcem (472/473 metrů) a vedle Předního Cvilínského kopce rovněž Zadní Cvilínský kopec (423 metrů).
náhled|Řeka Opavice
Geomorfologicky patří katastr města Krnova ke dvěma různým provinciím a třem celkům: východní okrajová část při Červeném Dvoře k provincii Středoevropská nížina, subprovincii Středopolské nížiny, oblasti Slezská nížina (geomorfologický celek Opavská pahorkatina, podcelek Poopavská nížina), jižní a západní část k provincii Česká vysočina, subprovincii Krkonošsko-jesenické (Sudetské), oblasti Jesenické (Východosudetské) (geomorfologický celek Nízký Jeseník, podcelek Brantická vrchovina, na severozápadě též geomorfologický celek Zlatohorská vrchovina podcelek Jindřichovská pahorkatina). Právě ke Zlatohorské vrchovině náleží vlastní střed města. Dle publikace Vyšší geomorfologické jednotky České republiky je nejvyšším bodem geomorfologického celku Opavská pahorkatina vrstevnice 340 metrů jihovýchodně od vrchu Hradisko/Přední Cvilínský kopec. Vrch Hradisko/Přední Cvilínský kopec má 441 metrů a nachází se 2,5 kilometru jihovýchodně od Krnova.Pavel Boháč, Jaroslav Kolář (1996): Vyšší geomorfologické jednotky České republiky: geografické názvoslovné seznamy OSN-ČR / Major geomorphological units of the Czech Republic: UNO Gazetteers of geographical names-CZ. Český úřad zeměměřický a katastrální, Praha, 1996, 54 s.
Území Krnova patří do povodí Odry, respektive Opavy. Opava přitéká na území města ze západu od Brantic a obtéká centrum města z jihu. V Horním předměstí, cca jeden kilometr od centra, přijímá ze severozápadu od Města Albrechtic přitékající Opavici a poté se obrací k jihu. Opavice a od soutoku s ní Opava tvoří východní hranici města a současně přírodní státní hranici Česka s Polskem; pouze Horní předměstí se nachází na pravé straně těchto toků. Jižní hranici území Krnova oproti Úvalnu tvoří Hájnický potok. Ještě před vstupem do samotného města přijímá řeka Opavice zprava postupně několik drobných, východozápadně směřujících toků: Kobylí potok protékající Krásnými Loučkami, potok Hůrka s rybníky Chomýž I (lidově Rusák) a Chomýž II) ústící do Opavice v Chomýži a Ježnický potok protékající Ježníkem; levým přítokem Opavice je Mohla (polsky Potok Mokry). Levé přítoky Opavy v Krnově jsou Kostelecký potok, Opavice, Trmantický potok (ZVHS užívá název Thirmický potok, slezsky Potok Tiermięcicki) tekoucí od polské vesnice Ciermięcice a Obecní potok tekoucí z Obecního kopce (nebo Czeska Hórka). Pravé přítoky Opavy v Krnově jsou Guntramovický potok, Mlýnský náhon a Hájnický potok. Největší vodní plochou města je Petrův rybník (lidově Balaton) poblíž osady Petrův Důl.
Území města pokrývá z více než třetiny orná půda, z více než čtvrtiny les a z desetiny travnaté plochy (louky a pastviny). Další velká část je pokryta městskou zelení (zahrady a sady zaujímají 5 % katastru). Samotné centrum obsahuje „zelenou“ odpočinkovou zónu s lavičkami a porostem. Blízko centra se také nachází několik parků, např. Smetanovy sady (nachází se zde socha Bedřicha Smetany od Vincence Havla), Dvořákovy sady a Městský park. 22,5 % katastru představují zastavěné a ostatní (např. průmyslové) plochy.
Přírodní zajímavosti