náhled|Portrét Jana Pavla II. Římskokatolická církev v Polsku je největší organizovanou náboženskou skupinou v zemi.
Oficiálně se k ní hlásí (je pokřtěno) 37 609 000 obyvatel Polska, což je více než 96 % obyvatel. Vzhledem k tomu hraje církev velmi důležitou roli v mnoha oblastech života, od kultury až po politiku. Tam je spojená především s pravicovými a konzervativními kruhy. Vliv římskokatolické církve v Polsku je v přímém kontrastu s jejím postavením v sousedním Česku.
náhled|Bazilika Matky Boží Bolestné Královny Polska v Licheni byla otevřena v roce 2000
Historický vývoj Již od dob protireformace je Polsko ryze katolickou zemí. Vzhledem k její roli v době okupací (německá a sovětská) v první polovině 20. století se pro mnoho Poláků stala jistým symbolem boje proti cizím silám a za křesťanské morální hodnoty. A nejinak tomu bylo i v druhé polovině 20. století, kdy církev získala postavení bojovníka proti polskému komunistickému režimu. Sama upadla rychle v nelibost tehdejší vlády, komunistické a oficiálně i ateistické.
Na začátku 50. let 20. století bylo mnoho představitelů církve pozatýkáno a odsouzeno v politických procesech (např. arcibiskup Stefan Wyszyński); byla likvidována katolická vydavatelství a periodika, roku 1950 byla přerušena činnost charitativní organizace Caritas; některé významné organizace však komunistickou éru přečkaly, jako např. Katolická univerzita v Lublinu. V roce 1978 povzbudilo mnoho věřících Poláků zvolení Karola Wojtyły za papeže Jana Pavla II., který se do jisté míry zasloužil o urychlení pádu Železné opony v Evropě.
Po roce 1989, kdy byla lidově demokratická republika nahrazena demokratickým státem západního typu, získala církev, do té doby utlačovaná komunistickým režimem, plnou svobodu. Začaly se budovat nové kostely a katedrály, pro křesťanskou mládež se od roku 1997 každoročně pořádá celopolské setkání Lednica 2000. Vznikly politické strany (např. Liga polských rodin), šířící názory nepříliš odlišné od těch církevních, i mnohá katolická média (Radio Maryja). Prostor dostaly i velmi konzervativní a mnohdy kontroverzní názory některých představitelů, buď přímo církve, anebo jejích sympatizantů (antisemitismus, homofobie, nacionalismus) které se hlavně v politice začaly objevovat na začátku 21. století. Mnohá další témata, jako např. interrupce jsou předmětem živých debat.
V roce 2025 církvi důvěřovala pouze asi třetina obyvatel Polska.
Struktura Země je rozdělena na 15 církevních provincií, v jejichž rámci se nachází 14 arcidiecézí a 27 diecézí (v popisu mapky zobrazené vpravo), 15. provincie je provincií ukrajinské řeckokatolické církve a má 1 archieparchii a 2 sufragánní eparchie.
upright=2|náhled|Mapa církevních provincií a diecézí Římskokatolické církve v Polsku
Białystocká církevní provincie Arcidiecéze białystocká (Białystok), Bialostocensis (1) Diecéze drohiczynská (Drohiczyn), Drohiczinensis (2) Diecéze lomžanská (Łomża), Lomzensis (3)
Krakovská církevní provincie Arcidiecéze krakovská (Krakov), Cracoviensis (4) Diecéze bílsko-żywiecká (Bílsko-Bělá – Żywiec), Bielscensis-Zyviecensis (5) Diecéze kielecká (Kielce), Kielcensis (6) Diecéze tarnowská (Tarnów), Tarnoviensis (7)
Čenstochovská církevní provincie Arcidiecéze čenstochovská (Čenstochová), Czestochoviensis (8) Diecéze radomská (Radom), Radomensis (9) Diecéze sosnovecká (Sosnovec), Sosnoviensis (10)
Gdaňská církevní provincie Arcidiecéze gdaňská (Gdaňsk), Gedanensis (11) Diecéze pelplinská (Pelplin), Pelplinensis (12) Diecéze toruňská (Toruň), Thoruniensis (13)
Hnězdenská církevní provincie Arcidiecéze hnězdenská (Hnězdno), Gnesnensis (14) Diecéze bydhošťská (Bydhošť), Bydgostiensis (15) Diecéze włocławecká (Włocławek), Vladislaviensis (16)
Katovická církevní provincie Arcidiecéze katovická (Katovice), Katovicensis (17) Diecéze gliwická (Gliwice), Glivicensis (18) Diecéze opolská (Opolí), Opoliensis (19)
Lodžská církevní provincie Arcidiecéze lodžská (Lodž), Lodziensis (20) Diecéze łowiczská (Łowicz), Lovicensis (21)
Lublinská církevní provincie Arcidiecéze lublinská (Lublin), Lublinensis (22) Diecéze sandoměřská (Sandoměř), Sandomiriensis (23) Diecéze siedlecká (Siedlce), Siedlecensis (24)
Poznaňská církevní provincie Arcidiecéze poznaňská (Poznaň), Posnaniensis (25) Diecéze kališská (Kališ), Calissiensis (26)
Přemyšlská církevní provincie Arcidiecéze přemyšlská (Přemyšl), Premisliensis (27) Diecéze řešovská (Řešov), Rzeszoviensis (28) Diecéze zamośćsko-lubaczowská (Zamość – Lubaczów), Zamosciensis-Lubaczoviensis (29)
Štětínsko-kamieńská církevní provincie Arcidiecéze štětínsko-kamieńská (Štětín – Kamień Pomorski), Sedinensis-Caminensis (30) Diecéze koszalinsko-kolobřežská (Koszalin – Kołobrzeg), Coslinensis-Colubreganus (31) Diecéze zelenohorsko-gorzowská (Zelená Hora – Gorzów Wielkopolski), Viridimontanensis-Gorzoviensis (32)
Varmijská církevní provincie Arcidiecéze varmijská (Olsztyn), Varmiensis (33) Diecéze elbląžská (Elbląg), Elbingensis (34) Diecéze ełcská (Ełk) Liccanensis (35)
Varšavská církevní provincie Arcidiecéze varšavská (Varšava), Varsaviensis (36) Diecéze płocká (Płock), Plocensis (37) Diecéze varšavsko-pražská (Varšava-Praga), Varsaviensis-Pragensis (38)
Vratislavská církevní provincie Arcidiecéze vratislavská (Vratislav), Vratislaviensis (39) Diecéze lehnická (Lehnice), Legnicensis (40) Diecéze svídnická (Svídnice), Suidniciensis (41)
Ukrajinská řeckokatolická církevní provincie Přemyšl-Varšava Archieparchie Přemyšl-Varšava (Přemyšl – Varšava), Archidioecesis Premisliensis-Varsaviensis ritus byzantini ucraini, Перемишльсько-Варшавська архієпархія Eparchie Vratislav-Koszalin (Vratislav – Koszalin), Eparchia Vratislaviensis-Coslinensis Ucrainorum, Вроцлавсько-Кошалінська єпархія Eparchie Olštýn-Gdaňsk (Olštýn – Gdaňsk), Dioecesis Allensteniensis-Gedanensis ritus bysantini ucraini, Ольштинсько-Ґданська єпархія
Mimo diecézní organizaci stojí: Polní ordinariát Polské armády Ordinariát pro věřící východního ritu v Polsku (nyní slouží pouze arménským katolíkům)
Arcibiskupské katedrály
Apoštolský nuncius Svatý stolec je v Polsku zastoupen apoštolským nunciem. Od roku 2016 je jím Salvatore Pennacchio.
Odkazy Reference
Související články Primas Poloniae
Externí odkazy
Polsko