náhled|Logo obnoveného Závodu míru náhled|Účastníci závodu přejíždějí státní hranici s ČSSR - poblíž Karlových Varů (1961) náhled|Účastníci Závodu míru na Podolském mostě během 215 km dlouhé etapy z Tábora do Karlových Varů (1955) náhled|Start 6. etapy 58. ročníku 18. května 2006 v Dippoldiswalde Závod míru (slovensky Preteky mieru, rusky Велогонка Мира, polsky Wyścig Pokoju, německy Friedensfahrt, francouzsky Course de la Paix) je cyklistický závod, který se původně konal jako největší amatérský podnik ve východní Evropě po druhé světové válce. Od sezony 2013 se jezdí jako jeden z nejprestižnějších etapových závodů pro národní týmy jezdců do 23 let.
Historie První ročník Závodu míru se uskutečnil v roce 1948. Tehdy s ohledem na politickou situaci jako amatérský, tudíž byl vyloučen start „kapitalistických“ cyklistických hvězd té doby. Pořadatelé nicméně dokázali vtisknout podniku mezinárodní charakter díky startu závodníků ze socialistického tábora a své reprezentanty vyslaly i dělnické organizace z Itálie, Francie či Finska. V Praze tak mohlo pětačtyřicet let po pionýrském ročníku Tour de France vyrazit směrem do Polska sedm družstev, z Varšavy dokonce deset.
Závod organizovaly listy Rudé právo a Głos Ludu. Závod se jmenoval Praha-Varšava-Praha, Varšava-Praha-Varšava či mediálně Slavjantour a jelo se mezi Prahou a Varšavou. Ve skutečnosti šlo o závody dva současně odstartované 1.5.1948. Sedmietapový se startem v Praze (Prašná brána) a pětidílný z Varšavy. Z Prahy tehdy vyrazilo vstříc 1106 kilometrům 53 závodníků, přes Slovensko do Varšavy jich po sedmi etapách dojelo 39. V opačném směru měřila trať 880 km a zdolat se ji v pěti dílech snažilo 65 jezdců, do Prahy však dorazilo 52. Žlutý trikot pro vítěze po vzoru Tour de France v obou cílových městech navlékli Jugoslávci: ve Varšavě Aleksandar Zorić (35:53,16 hodin a průměrná rychlost 30,7 km/h), v Praze Augustin Prosenik (26:52,25 h, 32,4 km/h). Jan Veselý vyhrál 3 z 5 etap, ale díky nehodě se psem nevyhrál celkově. V Československu se závodní kola nevyráběla, takže československým závodníkům byla přislíbena kola ze západu. Před vlastním závodem českoslovenští jezdci absolvovali cvičný závod v Piešťanech.
Roku 1949 závod zvaný Praha-Varšava odstartoval v Praze na Václavském náměstí. Probíhal od 1. do 9.5.1949 a měl být oslavou osvobození Československa. Počet závodníků převyšoval počet závodníků Tour de France.
Až v roce 1950 se soutěžilo pod názvem Závod Míru. Poláci tehdy závod nazvali Závod míru a pokroku a v Těšíně byla uspořádána mírová manifestace.
Postupně závod získal na popularitě a významu, přestože zůstal vypsán jen pro amatéry. Od roku 1952 se mezi pořadatelské země přidala tehdejší Východní Německo a závodilo se mezi Prahou, Berlínem a Varšavou. Místa startu úvodní etapy a cíle závěrečného dějství se střídala. Českoslovenští cyklisté měli kola Favorit, galusky Svit a tretry Obuna.
V osmdesátých letech dvacátého století se pak do výčtu pořadatelských zemí zařadil i tehdejší Sovětský svaz.
Po rozpadu československé federace se na jaře 1993 jelo poprvé téměř výhradně na území České republiky. O třináct let později se pak uskutečnil poslední ročník Závodu míru. Ekonomické problémy zapříčinily krach organizace.
Historicky nejvíce vítězství získal Němec Steffen Wesemann. Jeho pět triumfů se však datuje až do doby po roce 1989, kdy v Československu proběhla sametová revoluce. Čtyři vítězství ze Závodu míru má Polák Ryszard Szurkowski a Němec Uwe Ampler.
Mezi spurtery byl absolutním králem Němec Olaf Ludwig, který bodovací soutěž ovládl osmkrát. Tři celková prvenství získal Ryszard Szurkowski. V soutěži vrchařů jsou s třemi prvenstvími nejlepší Sergej Suchoručenkov z tehdejšího Sovětského svazu, Uwe Ampler a český závodník Jaroslav Bílek.
Do historie se nesmazatelně zapsali i čeští, respektive českoslovenští cyklisté. Vítězství slavil Jan Veselý (1949), Jan Smolík (1964), Vlastimil Moravec (1972), Ján Svorada (1990), Jaroslav Bílek (1993), Pavel Padrnos (1995) a Ondřej Sosenka (2002).
Individuální výsledky Rok Trasa Délka Etapy Vítěz1948Varšava – Praha842 km5 Augustin Prosenik (Jugoslávie)1948Praha – Varšava1104 km7 Aleksandar Zorić (Jugoslávie)1949Praha – Varšava1259 km8 Jan Veselý (Československo)1950Varšava – Praha1539 km9 Willi Emborg (Dánsko)1951Praha – Varšava1544 km9 Kaj Allan Olsen (Dánsko)1952Varšava – Berlín – Praha2135 km12 Ian Steel (Velká Británie)1953Bratislava – Berlín – Varšava2231 km12 Christian Pedersen (Dánsko)1954Varšava – Berlín – Praha2051 km13 Eluf Dalgaard (Dánsko)1955Praha – Berlín – Varšava2214 km13 Gustav-Adolf Schur (NDR)1956Varšava – Berlín – Praha2212 km12 Stanisław Królak (Polsko)1957Praha – Berlín – Varšava2220 km12 Nenčo Christov (Bulharsko)1958Varšava – Berlín – Praha2210 km12 Piet Damen (Nizozemsko)1959Berlín – Praha – Varšava2057 km13 Gustav-Adolf Schur (NDR)1960Praha – Varšava – Berlín2290 km13 Erich Hagen (NDR)1961Varšava – Berlín – Praha2435 km13 Jurij Melichov (SSSR)1962Berlín – Praha – Varšava2407 km14 Gajnan Sajdchužin (SSSR)1963Praha – Varšava – Berlín2568 km15 Klaus Ampler (NDR)1964Varšava – Berlín – Praha2246 km14 Jan Smolík (Československo)1965Berlín – Praha – Varšava2318 km15 Gennadij Lebeděv (SSSR)1966Praha – Varšava – Berlín2340 km15 Bernard Guyot (Francie)1967Varšava – Berlín – Praha2307 km16 Marcel Maes (Belgie)1968Berlín – Praha – Varšava2352 km14 Axel Peschel (NDR)1969Varšava – Berlín2036 km15 Jean-Pierre Danguillaume (Francie)1970Praha – Varšava – Berlín1976 km15 Ryszard Szurkowski (Polsko)1971Varšava – Berlín – Praha1895 km14 Ryszard Szurkowski (Polsko)1972Berlín – Praha – Varšava2025 km14 Vlastimil Moravec (Československo)1973Praha – Varšava – Berlín2076 kmP, 16, E Ryszard Szurkowski (Polsko)1974Varšava – Berlín – Praha1806 km14 Stanisław Szozda (Polsko)1975Berlín – Praha – Varšava1915 kmP, 13 Ryszard Szurkowski (Polsko)1976Praha – Varšava – Berlín1974 kmP, 14 Hans-Joachim Hartnick (NDR)1977Varšava – Berlín – Praha1648 km13 Aavo Pikkuus (SSSR)1978Berlín – Praha – Varšava1796 kmP, 12 Alexandr Averin (SSSR)1979Praha – Varšava – Berlín1942 kmP, 14 Sergej Suchoručenkov (SSSR)1980Varšava – Berlín – Praha2095 kmP, 14 Jurij Barinov (SSSR)1981Berlín – Praha – Varšava1887 kmP, 14 Šachid Zagretdinov (SSSR)1982Praha – Varšava – Berlín1941 kmP, 12 Olaf Ludwig (NDR)1983Varšava – Berlín – Praha1899 kmP, 12 Falk Boden (NDR)1984Berlín – Praha – Varšava1689 kmP, 11 Sergej Suchoručenkov (SSSR)1985Praha – Moskva – Varšava – Berlín1712 kmP, 12 Lech Piasecki (Polsko)1986Kyjev – Varšava – Berlín – Praha2138 kmP, 15 Olaf Ludwig (NDR)1987Berlín – Praha – Varšava1987 kmP, 14 Uwe Ampler (NDR)1988Bratislava – Katowice – Berlín2008 kmP, 13 Uwe Ampler (NDR)1989Varšava – Berlín – Praha1927 km12 Uwe Ampler (NDR)1990Berlín – Slušovice – Bílsko-Bělá1595 kmP, 11 Ján Svorada (Československo)1991Praha – Varšava1261 kmP, 9 Viktor Rjaksinskij (SNS)1992Berlín – Karpacz – Mladá Boleslav1348 kmP, 9 Steffen Wesemann (Německo)1993Tábor – Nový Bor1342 kmP, 9 Jaroslav Bílek (Česko)1994Tábor – Trutnov1354 kmP, 9 Jens Voigt (Německo)1995České Budějovice – Oberwiesenthal – Brno1379 kmP, 10 Pavel Padrnos (Česko)1996Brno – Żywiec – Lipsko1703 kmP, 10 Steffen Wesemann (Německo)1997Postupim – Żywiec – Brno1629 kmP, 10 Steffen Wesemann (Německo)1998Poznaň – Karlovy Vary – Erfurt1591 km10 Uwe Ampler (Německo)1999Znojmo – Polkowice – Magdeburk1613 km10 Steffen Wesemann (Německo)2000Hannover – Kudowa-Zdrój – Praha1608 km10 Piotr Wadecki (Polsko)2001Lodž – Pilzno – Postupim1611 km10 Jakob Piil (Dánsko)2002České Budějovice – Saská Kamenice – Varšava1470 km10 Ondřej Sosenka (Česko)2003Olomouc – Valbřich – Erfurt1552 km9 Steffen Wesemann (Německo)2004Brusel – Vratislav – Praha1580 km9 Michele Scarponi (Itálie)2005 nekonal se2006Linec – Hannover1297 km8 Giampaolo Cheula (Itálie)
Legenda:
P = Prolog E = Epilog
Soutěž družstev
Statistiky
Nejvíce vítězství Celkově 5 Steffen Wesemann 4 Ryszard Szurkowski, Uwe Ampler Soutěž spurtérů 8 Olaf Ludwig 3 Ryszard Szurkowski Soutěž vrchařů 3 Sergej Suchoručenkov, Uwe Ampler, Jaroslav Bílek Soutěž družstev 20 SSSR 10 NDR 9 Polsko 5 Československo 3 Team Mroz
Vítězové podle zemí 12 NDR 10 SSSR 7 Polsko, Německo 5 Dánsko 4 Československo 3 Česko 2 Jugoslávie, Francie, Itálie 1 Velká Británie, Bulharsko, Nizozemí
Závod míru v kultuře Povídka „Když ti to nejede“ z knihy Oty Pavla Plná bedna šampaňského popisuje závodníka Jana Veselého v 10. ročníku Závodu míru. Podle námětu Oty Pavla vznikl roku 1962 film Poslední etapa
Závod míru U23 V roce 2013 došlo k obnovení Závodu míru U23, avšak se zcela jiným záměrem. Jde o závod národních týmů cyklistů do 23 let, přičemž od sezony 2015 jde o jeden ze tří dílů prestižního seriálu Nations Cup.
Zpočátku byly v programu závodu jen tři etapy, už během čtvrtého ročníku došlo k rozšíření na čtyři etapy. Na start závodu se v minulosti postavily hvězdy současného světového pelotonu jako Tadej Pogačar, Tao Geoghegan Hart, Julian Alaphilippe nebo Marc Hirschi.
Závod míru U23 se jezdí na mimořádně náročných tratích v Jeseníkách, tudíž je perfektní prověrkou kvality pro adepty World Tour.
„Každý rok vidíme, že na Závod míru jezdí silní kluci, které záhy najdete na soupiskách týmů z elitní divize. Jednotlivé reprezentace na Závod míru posílají nejlepší cyklisty. A všichni si pravidelně pochvalují, že naše etapy ukazují sílu všech kluků. Bez nadsázky můžeme říct, že jde o závod srovnatelný s těmi, které jsou někde v Pyrenejích či Alpách,“ říká Leopold König, ředitel Závodu míru do 23 let.
Juniorská soutěž Několikadenní etapový závod určený pro juniory se každoročně konal v severočeském městě Terezíně a jeho okolí pod názvem Závod míru mládeže. Tento závod se koná dodnes pod mírně pozměněným názvem Závod míru juniorů.
Odkazy Reference
Literatura K. Małcużyński, Zygmund Weiss : Kronika wielkiego wyścigu, Ksiażka i wiedza, Warszawa, 1952.02. Adolf Klimanschewsky: Warschau-Berlin-Prag. Ein Erlebnisbericht von der Friedensfahrt 1952. Sportverlag, Berlin, 1953. Brigitte Roszak/Klaus Kickbusch (Redaktion): Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1954. VII. Internationale Friedensfahrt. Volkskunstverlag Reichenbach, 1955. VIII. Wyscig Pokoju, Zavod Miru, Friedensfahrt. Verlag: Sport i Turystika, Warszawa 1955. Horst Schubert: Etappengefüster. Sportverlag, Berlin, 1956. Horst Schubert u.a.:Jedes Jahr im Mai. Sportverlag, Berlin, 1957. Herbert Kronfeld: Zwischen Start und Ziel. Sportverlag, Berlin, 1957. Egon Lemke: Giganten der Pedale. Verlag Junge Welt, Berlin, 1958. Autorenkollektiv: Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1962. Klaus Ullrich: Kluge Köpfe - schnelle Beine. Sportverlag, Berlin, 1963. Alles über alle Friedensfahrer. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1964. Täves Friedensfahrtlexikon. Verlag Neues Deutschland, Berlin, 1965. Klaus Ullrich (Hrsg.): Fahrt der Millionen. Sportverlag, Berlin, 1967. Trzdziesci lat Wyscigu Pokoju. Krajowa Agencja Wydawnicza, Warszawa, 1977. Klaus Ullrich: Die große Fahrt. Sportverlag, Berlin, 1977. Günter Teske: Das gelbe Trikot. Verlag Neues Leben, Berlin, 1981. Klaus Ullrich: Jedes Mal im Mai, Sportverlag, Berlin, 1986, . Ulf Harms: Der verschwundene Friedensfahrer. Militärverlag der DDR, Berlin, 1987, . Gustav-Adolf Schur (Hrsg.): Friedensfahrt, Spotless-Verlag, Berlin, 1995, . Tilo Köhler: Der Favorit fuhr Kowalit: Täve Schur und die Friedensfahrt. Gustav Kiepenheuer Verlag, 1997, . Manfred Hönel/Olaf Ludwig: 100 Highlights Friedensfahrt. Sportverlag, Berlin, 1997, . Maik Märtin: 50 Jahre Course de la Paix, Agentur Construct, Leipzig, 1998. Klaus Ullrich Huhn: Die Geschichte der Friedensfahrt. Spotless-Verlag, Berlin, 2001, . Bogdan Tuszynski/ Daniel Marszalek: Wyscik Pokoju 1948-2001, Verlag FDK Warszawa, Warszawa, 2002, Andreas Ciesielski: Das Wunder von Warschau, Scheunen-Verlag, Kückenshagen, 2005,