Václav Jan Staněk (16. července 1907 Miskovice – 5. října 1983 Praha) byl český vědecký pracovník – zoolog, mykolog, botanik, fotograf, filmař, první autor českých přírodovědných filmů, autor mnoha fotografických knih o zvířatech. Dlouholetý člen zoologického oddělení Národního muzea, asistent ředitele pražské zoologické zahrady, posléze její ředitel (od 26. srpna 1938 do konce října 1939). Ve 30. letech 20. století publikoval v mnoha obrázkových časopisech, např. Pestrém týdnu, Pražském ilustrovaném zpravodaji nebo Světozoru a časopisu Fotografia.

Život a dílo náhled|V bytě v Gorazdově ulici v Praze 2 s manželkou Ludmilou, které se ovšem říkalo Lída, 1963 náhled|Na školní besídce jednoho z vnuků manželky Lídy s ní, její dcerou Evou a jejími syny Akramem a Alešem náhled|Gorazdova ul, Asi rok 1973 náhled|Někdy v roce 1980 náhled|S manželkou a jejím vnukem Akramem, asi v roce 1969

Je známý jako zoolog, mykolog, biolog, fotograf a filmař zvěře, tvůrce prvních českých přírodovědných filmů, autor četných fotografických knih o zvířatech. Působil v zoologickém oddělení Národního muzea, od roku 1936 v pražské zoo jako asistent u ředitele, profesora Jiřího Jandy. Po jeho úmrtí od 26. srpna 1938 do konce října 1939 byl ředitelem zoo. Za druhé světové války natáčel filmy v rámci Českomoravského ústředí filmů, po válce v Krátkém filmu, části Československého státního filmu. Kmenový autor nakladatelství Artia. Nositel Stříbrné plakety G. J. Mendela, kterou mu udělilo prezidium ČSAV za zásluhy o rozvoj biologických věd.

Filmy Natočil více než třicet krátkých a středometrážních filmů. První barevný film byla trilogie Píseň lesa z roku 1950. Podloženo hudbou Josefa Staňka (dirigent a skladatel, bratr Václava), s lyrickým komentářem básníka Františka Halase, který tlumočil herec Václav Voska. Komentáře k mnoha Staňkovým filmům namlouvali známí herci jako Karel Höger, Dana Medřická, Otomar Korbelář, Rudolf Hrušínský. Film Do země ledovců zachytil práci výpravy arktického odboru Čs. přírodovědného klubu na Island v roce 1948. O rok později se Dr. Staněk chtěl vypravit za natáčením cestopisného a přírodovědného filmu s cestovatelem Ladislavem Pařízkem do Afriky. Řadu let na tu výpravu šetřil peníze, ale kvůli změně režimu ji už nemohl uskutečnit. Do Afriky za fotografováním mohl odjet až v roce 1969, soukromě, s Čedokem. Konce komunistické vlády se nakonec nedožil.

Nesnadnou produkci přírodovědných filmů Dr. V. J. Staňka dělala jako své zaměstnání jeho žena Lída (vzali se v roce 1943). Zároveň pečovala o všechny texty jeho fotografických knih s tím, že odborné údaje napsal Dr. Staněk a další text ona (to platí i o knihách, vydaných před jejich sňatkem). Velmi si vážila jeho fotografického umění i odborných znalostí a chtěla přispět ke zdaru díla, aniž by byla ona uváděna jako spolupracovník.

Filmy Dr. V. J. Staněk Kolébky v rákosí Medvědi v Jelením příkopě Díváme se do vody Neviditelný život Z ptačího světa Pták roháč Živé zkameněliny Do země ledovců - Island Tatry Život v lese Píseň lesa Zvěř lužního lesa Nevíme přesně název filmu Kvítí z Čech Svět podivných zvířat Výři Vodníkova zahrada Volavky ve Velkém Tisém Příběh z rákosiny Na bílých křídlech Záběry z natáčení

Fotografie a fotografické knihy Autor začal fotografovat záhy – na gymnáziu a pokračoval během studia na přírodovědné fakultě Univerzity Karlovy a při své práci v Národním muzeu. Počínaje rokem 1930 se mu dařilo publikovat fotografie v časopise Pestrý týden, Fotografia a dalších časopisech. Samostatnou výstavu fotografií měl v roce 1937 ve Veletržním paláci v Praze. Svými fotografiemi zvířat i výzvou v rozhlase udělal Dr. Staněk záslužnou propagaci pražské zoo, která se potýkala s finančními obtížemi. Lidé jí pak posílali peněžité i věcné dary – krmení pro zvířata – na příklad školáci sbírali kaštany a žaludy.

Houby Celoživotním zájmem RNDr. V. J. Staňka bylo studium hvězdovek, stopkovýtrusých hub z třídy břichatek – Geastracae. Systematicky je shromažďoval od roku 1948 až do stáří. Jeho studie vycházely v České mykologii a v roce 1958 v prvním svazku edice Flora ČSR. Sbíral je sám a posílali mu je amatérští přírodovědci z celé republiky. Na výzvu, uveřejňovanou v jeho knihách, přeložených do cizích jazyků a vyvezených do světa, mu chodily balíčky se zachovalými plodnicemi z nejrůznějších dálek, dokonce i z Austrálie.

Knihy S kamerou za zvěří našich lesů (1940) S kamerou za zvěří na našich vodách (1941) Fotografie ze světa zvířat (1947) O lvíčku Simbovi (1943) Krásy přírody: S kamerou za krásami z mořských hlubin (díl I., 1948) Krásy přírody: S kamerou za krásami matky Země (díl II., 1949) Krásy přírody: S kamerou za zvířaty kolem člověka (díl III., 1950) Zvířata a voda (1960) Velký obrazový atlas zvířat (1965) Velký obrazový atlas hmyzu (1970)

Knihy vyšly v různých nakladatelstvích, v mnoha reedicích a cizojazyčných překladech.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Petr Vilgus: České ilustrované časopisy mezi roky 1918–1945 na příkladu Pražského ilustrovaného zpravodaje a Pestrého týdne. Praha 2007. Ředitelé pražské zoo

Kategorie:Čeští zoologové Kategorie:Čeští fotografové Kategorie:Fotografové zvířat Kategorie:Čeští dokumentaristé Kategorie:Čeští mykologové Kategorie:Lidé Národního muzea Kategorie:Ředitelé Zoologické zahrady Praha Kategorie:Narození v roce 1907 Kategorie:Úmrtí v roce 1983 Kategorie:Muži Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Narození v Miskovicích Kategorie:Úmrtí 5. října Kategorie:Čeští popularizátoři vědy Kategorie:Popularizátoři biologie Kategorie:Absolventi Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy