Národní házená neboli také česká házená byla založena v roce 1905 jako původní kolektivní míčová hra pro ženy.
Princip hry Principem hry je vhodit míč soupeři do branky. Na hřišti proti sobě hrají 2 týmy. V každém týmu hraje 7 hráčů. V poli tedy jsou 3 útočníci, 2 záložníci, 1 bek neboli obránce a 1 brankář. Hrací plocha je rozdělena na 3 třetiny: obrannou, střední a útočnou. Jak už název vypovídá, hraje se rukama, speciálním míčem. Každý hráč může nést míč 2 vteřiny, poté s ním musí klepnout (dribnout) o zem. To může hráč udělat maximálně dvakrát. Vítězí tým, který nastřílí za hrací dobu 60 minut větší počet gólů.
Útočník náhled|Útočník Útočník se může pohybovat pouze ve své útočné a střední třetině a může vstupovat do brankoviště. Jeho hlavním úkolem je vstřelit gól. Při střelbě nesmí stát nebo naskočit do brankoviště.
Záložník a obránce náhled|Záložník Záložník se smí pohybovat ve střední a obranné třetině, ale nemůže vstoupit do brankoviště. Jeho úkolem je bránit protivníkovi ve střelbě.
Stejnou úlohu má i obránce (lidově nazývaný bek), který se může navíc pohybovat i v brankovišti.
Brankář náhled|Brankář Brankář se může pohybovat ve střední a obranné třetině a v brankovišti. Má za úkol krýt střely soupeře ve vlastní bráně. Může případně zasáhnout míč i nohou, pokud je cílem tohoto dotyku zabránit míči v letu do brány.
Pravidla
1. Hřiště náhled|Hřiště v národní házené Národní házená je venkovní hra. Hřiště má tvar obdélníku o rozměrech 45x30 metrů (povolená tolerance –5 %). Povrch hřiště je dnes už z pravidla z umělých materiálů. Hřiště musí být vyznačeno dobře viditelnými a s barvou jeho povrchu kontrastujícími čarami širokými 6–8 cm. Hřiště je rozděleno třetinovými čarami rovnoběžnými s půlicí čarou na obrannou, střední a útočnou třetinu o stejných velikostech. Obranná třetina jednoho družstva je současně útočnou třetinou soupeře.
2. Branky Branky mají rozměr 2×2,40 metrů, pro mladší žactvo 2×2,20 metrů. Tvoří je dvě čtyřhranné tyče vzdálené 2 m a spojené ve výši 2,40 m příčným břevnem. Nejmenší síla tyčí je 80×80 mm, největší 100×100 mm. Tyče a břevno branky jsou natřeny bílou nebo modrou barvou .
3. Míč Míč je vyroben z kůže nebo z umělého materiálu. Na pohled připomíná zmenšený volejbalový míč, avšak je těžší. Obvod míče nesmí být menší než 580 mm a větší než 605 mm. Na začátku utkání musí být jeho hmotnost nejméně 290 g a nejvíce 420 g (rozhoduje začátek utkání, protože např. za deště se míč může trochu nasáknout a ztěžknout v průběhu hry).
4. Počet hráčů Družstvo může nastoupit maximálně s 15 hráči při čemž hraje vždy max. 7 z nich – 6 hráčů v poli a 1 brankář. Při zahájení hry musí nastoupit na hřiště všichni hráči, kteří jsou zapsáni v zápisu o utkání. Na konci 1. poločasu a na začátku 2. poločasu nastupují pouze aktuálně hrající – většinou 7 z každého týmu (brankář, obránce, dva záložníci a tři útočníci). Na konci utkání nastupují opět všichni hráči.
5. Střídání hráčů Střídat je možno jen na vlastní polovině střední třetiny, kde se nachází vlastní střídačka. Střídající hráči mohou vystřídat kteréhokoliv hráče (kromě vyloučených) kdykoliv v průběhu hry, i brankář brankáře.
6. Výstroj hráčů Celé družstvo musí být jednotně sportovně oblečeno ve stejně barevných dresech a stejně barevných trenýrkách. Jen brankáři musí mít dres barevně odlišný od hráčů v poli. Všichni hráči včetně brankářů musí mít na zádech dresu číslo v barvě odlišné od barvy dresu. Záložníci (nesmí vstupovat do brankoviště) musí mít na pažích pásky, aby byli odlišení od beka.
7. Hrací doba Dospělí a dorost 2×30 minut, žactvo 2×25 minut. Pauza mezi prvním a druhým poločasem je 10 minut. Každé družstvo má právo v každém poločase na oddechový čas v délce trvání max. 1 minutu. Oddechový čas (time) se nadstavuje časovému limitu zápasu. Čas se zpravidla nezastavuje, takže při vyčerpání 1 "tajmu" za poločas, končí poločas v 31. minutě. Čerpání oddechového času na rozhodčím může pouze v přerušené hře požadovat kapitán, vedoucí, trenér nebo hráč zastupující na hřišti kapitána.
8. Rozsah pohybu hráčů Brankář a obránce se mohou pohybovat a hrát ve vlastní obranné třetině včetně brankoviště a ve střední třetině. Záložníci se mohou pohybovat a hrát ve vlastní obranné třetině mimo brankoviště a ve střední třetině. Útočníci se mohou pohybovat a hrát ve střední třetině a útočné třetině (=obranné třetině soupeře) včetně brankoviště, nesmí ale z brankoviště střílet na branku.
9. Postavení mimo hru Jakmile přejde míč ze střední do útočné třetiny (obranné třetiny soupeře), musí bek i záložníci útočícího družstva co nejrychleji opustit vlastní obrannou polovinu a přesunout se do útočné poloviny. To za předpokladu, že se na jejich obranné polovině nezdržuje žádný soupeřův hráč. Do vlastní obranné poloviny se mohou vrátit teprve tehdy, když se míč vrátí do střední třetiny nebo do jejich obranné poloviny přejde soupeřův hráč (toto neplatí v případě tzv. vybíhání, to znamená že se soupeřící hráč nachází v naší obranné polovině a bezprostředně před přesunutí míče do střední třetiny vyběhne do útočné poloviny a obránce zůstane ve své obranné třetině).
Nedodrží-li jakýkoliv obránce toto ustanovení, dostává se do postavení mimo hru a proti jeho družstvu se nařizuje trestný hod. Trestný hod se v tomto případě provádí obránce nebo záložník z útočícího (zvýhodněného) družstva. Stojí při tom na středu hřiště. Hráč, který se provinil nebo rozhodčím označený záložník (v případě provinění obou záložníků; pokud se proviní i bek musí jít vždy on) musí zůstat na středové čáře do písknutí rozhodčího. Zbylí hráči útočícího družstva mohou bránit návratu záložníka (vytvořit stěnu). Na totéž písknutí rozhodčího přihrává zvýhodněný hráč provádějící hod svým útočníkům, kteří čekají na přihrávku v útočné třetině. Při rychlé a přesné rozehrávce jsou tak útočníci v početní výhodě. A to po dobu, než stihne přiběhnout člen soupeřovy obrany, který byl postaven mimo hru.
10. Provádění hodů -Kromě hodu ze zamezí (autu) a hodu od branky
Každý hod musí být proveden do 2 sekund po písknutí rozhodčího. Rozhodčí je povinen umožnit rychlé střídání brankářů před provedením pokutového i trestného hodu. Všechny hody se provádějí z místa. Při provádění hodu musí hráč stát na jedné nebo na obou nohou. Od písknutí rozhodčího k hodu do doby jeho provedení se nesmí hráč s míčem rozběhnout, pokročit, vykročit, ukročit kterýmkoliv směrem. Před provedením hodu musejí být spoluhráči i hráči soupeře vzdáleni od hráče, který hod provádí, nejméně 4 m.
11. Vhazování míče ze zámezí Zahraje-li hráč míč za pomezní čáru (aut), vhazuje do hry míč hráč soupeře. Hází z místa, kde míč přešel do autu. Rozhodčí oznámí písknutím, že k autu došlo, výhoz už píšťalkou nepobízí, hráč hází hned.
12. Hod od branky Brankář provádí hod: zahraje-li hráč míč za soupeřovu brankovou čáru (mimo branku), vyrazí-li brankář při střelbě na branku míč v brankovišti za vlastní branku (nikoliv však až po odrazu od tyče). Ani jeden z těchto hodů není určován písknutím rozhodčího. Rozhodčí ale může písknutím vyzvat k hodu, pokud nazná, že brankář výhoz zdržuje, po takové pobídce musí brankář už okamžitě hod uskutečnit. Stejné pravidlo se používá u průběhu hodu z autu.
13. Hod z rohu Zahraje-li hráč (mimo brankáře při brankářském zákroku) míč za vlastní brankovou čáru (mimo branku), vhazuje míč do hry útočník soupeře. Jeden záložník bránícího týmu se přesouvá mimo obranné pásmo – čili musí stát za třetinovou čárou. Vrací se zpět do své třetiny na písknutí rozhodčího, na které zároveň útočník z rohu přihrává svým spoluhráčům.
14. Hra brankáře Brankář smí v brankovišti míč nohou zarazit, odrazit, vykopnout, ale pouze, když brání ve střelbě na branku. Použije-li brankář těchto výhod úmyslně, včetně odkopnutí při každém jiném zákroku uvnitř brankoviště, nařídí rozhodčí pokutový hod.
15. Hra s míčem Hráč smí držet míč (i ležící na zemi) nebo se s ním pohybovat nejdéle 2 sekundy. Míč může následně vyhodit nad hlavu nebo jej odrazit od země a opět chytit a držet další 2 sekundy. To ale může udělat nejvýše dvakrát. Čili má dohromady maximálně 6 s na držení míče. Není dovoleno jakýmkoliv způsobem vyrážet míč soupeři z ruky. Není dovoleno kopání do míče nebo zarážení míče nohou, tj. částí nohy od kolena dolů, koleno v to počítaje. Je zakázáno házet úmyslně míč soupeři na nohy.
16. Střelba na branku Na branku se smí střílet při nepřerušené hře, dále z hodu z rohu, z trestného a pokutového hodu. Hráč smí hodit míč jednou nebo oběma rukama, nebo srazit míč do branky rukou (rukama) nebo jinou částí těla, kromě nohou, a to z prostoru mimo soupeřovo brankoviště. Pro posuzování správnosti střelby na branku rozhoduje vždy postavení nohou. Při střelbě s výskokem nesmí hráč po provedení hodu dopadnout dovnitř brankoviště.
17. Dosažení branky Branky je dosaženo, projde-li míč po zemi nebo ve vzduchu celým svým objemem přes brankovou čáru mezi brankovými tyčemi a brankovým břevnem (tzn. ocitne-li se celý míč v bráně) a útočící družstvo neporušilo žádné ustanovení pravidel.
18. Volný hod Z volného hodu nemůže být přímo dosaženo branky, ani vlastní. Dostane-li se míč přímo z volného hodu do soupeřovy branky, nařídí rozhodčí hod od branky. Dostane-li se míč přímo do vlastní branky, nařídí rozhodčí hod z rohu.
19. Trestný hod Z trestného hodu může být přímo dosaženo branky, třeba i vlastní. Při provádění trestného hodu v útočné třetině musí zbylí útočníci zaujmout postavení mimo brankoviště. Do brankoviště mohou vstoupit po písknutí rozhodčího k provedení hodu. Všichni hráči musí být minimálně 4 m od útočníka provádějícího trestný hod. Jelikož to pravidla umožňují, při trestném hodu si naprostou většinou obránce (bek) stoupá do branky vedle brankáře, aby mu pomohl zabránit gólu. Ihned po provedení trestného hodu útočníkem (střelbou nebo rozehrou), se bek vrací ke svému běžnému postavení.
20. Pokutový hod Pokutový hod (neboli šestka) se provádí z kteréhokoliv místa na myšlené spojnici středu branky se středem hřiště, nejdále 4 m od brankoviště. Z pokutového hodu může být přímo dosaženo branky. Hráč může pohnout nohou při střelbě do brány. Tzn. útočník střílí ze středu brankoviště na bránu, kterou brání pouze brankář. Útočník se na střelbu může až 4 m rozběhnout. Všichni ostatní hráči musí být po vykonávání hodu od branky dále než střílející útočník, avšak jsou připraveni chytat případný odražený míč. Pokutový hod se nařizuje při tvrdších a nebezpečnějších obranných zákrocích např. bránění zezadu, za krk, chycení ruky při střelbě apod.
21. Hod rozhodčího Hodem rozhodčího se pokračuje ve hře v případech sporných nebo dopustí-li se oba soupeři současně stejného porušení pravidel.
Historie
Vznik V druhé polovině 19. století a počátku 20. století se, zejména mezi studenty, začaly těšit oblibě různé sportovní hry. Studenti často nenalézali u svých profesorů pochopení, všeobecně se uchytil názor, že sport odvádí mládež od studia. Vše změnil výnos rakouského ministerstva školství z roku 1890, ve kterém bylo školám nařízeno věnovat se ve výuce také tělovýchově. Největší oblibě se těšila kopaná, nicméně profesoři ji příliš nepodporovali a snažili se uvést v život různé hry. Není tedy divu, že u kolébky národní házené, jejíž název se několikrát měnil, stáli tři učitelé tělocviku.
První, Václav Karas, profesor na reálce na Smíchově v Praze, ji nazval Vrhaná s přenášením a popsal ji v červnu 1905 v tehdejším brněnském odborném časopisu Výchova tělesná. Hřiště bylo křížem rozděleno na čtyři čtvrtiny a hráči, kterých bylo devět, nesměli ze svých čtvrtin vycházet. Každé družstvo mělo dvě trojice útočníků, dva pomezní obránce a brankáře. Střílelo se do zmenšených branek na kopanou.