Fernand Braudel [fernan brodel] (24. srpna 1902 Luméville-en-Ornois (Meuse) – 27. listopadu 1985 Cluses (Haute-Savoie)) byl francouzský historik, přední představitel Školy Annales a člen Francouzské akademie.

Patří k nejvlivnějším postavám historiografie 20. století díky inovativním přístupům jako byl koncept longue durée a mezioborovost.

Život a dílo Braudel se narodil v Lotrinsku, asi 60 km jihozápadně od Metz, studoval historii, klasické jazyky a psal básně. Roku 1923 získal učitelské oprávnění v historii a v letech 1924–1932 učil historii v Alžíru. V letech 1932–1935 učil historii na prestižních pařížských gymnáziích a v letech 1935–1936 zakládal spolu s C. Lévi-Straussem novou univerzitu v São Paulo v Brazílii. Při návratu se setkal se zakladatelem Školy Annales L. Febvrem a pak vedl oddělení na École pratique des hautes études v Paříži. Roku 1938 byl mobilizován a od roku 1940 do konce války žil v zajateckém táboře v Německu. V zajetí bez literatury napsal základ svého nejslavnějšího díla o Středomoří v době Filipa II.

Od roku 1946 redigoval Revue des Annales až do roku 1968, kdy funkci převzal Jacques Le Goff. V letech 1949–1972 přednášel historii na Collège de France a v letech 1956–1972 vedl historickou sekci na École des hautes études en sciences sociales (EHESS) v Paříži. V 50. letech pracoval na třísvazkovém díle „Hmotná civilizace, ekonomie a kapitalismus od 15. do 18. století“, které poprvé vyšlo roku 1960. Jeho poslední velký projekt se týkal francouzské identity (1986, 3 svazky) a roku 1987 vyšla jeho "Gramatika civilizací", velkorysé porovnání řady významných civilizací. Braudelovy knihy vyšly v mnoha jazycích, obdržel množství četných doktorátů a roku 1984 byl zvolen členem Francouzské akademie.

Význam Patřil ke „druhé generaci“ Školy Annales, zajistil jí světovou pověst a prosadil nové přístupy v historii. Braudel ve své nejslavnější práci o Středomoří rozlišil trojí úroveň historického času: Struktury „dlouhého trvání“ – jako jsou faktory dané geografickými podmínkami, které se mění jen velice pomalu, a proto nepozorovaně, ale podstatným způsobem utvářejí historickou realitu. Střední dlouhý horizont, ve kterém se formují společenské skupiny a hospodářské vztahy. Třetí je čas, ve kterém se odehrávají historické události, politika a činy osobností – zatímco tradiční historiografie vychází především z událostí, u Braudela jsou to pomíjivé vlnky na povrchu toho, co je podstatněji utvářeno dlouhodobějšími procesy. Koncept dlouhého trvání dále rozvedl v článku La longue durée z roku 1958.

Další stěžejní dílo se věnuje vývoji společnosti v novověku před průmyslovou revolucí. Popisuje několik staletí v podstatě neměnné materiální skutečnosti každodennosti, vývoj hospodářských vztahů a pronikání kapitalistického myšlení. Snažil se přinášet komplexní, mnohostranné pohledy syntetizující obraz historické epochy a zohledňovat i mimoevropské kultury. Takový přístup uplatnil i v kratších pracích jako je Gramatika civilizací nebo Dynamika kapitalismu.

Braudel se stal vůdčí osobností poválečné francouzské historiografie a díky jeho kontaktům škola Annales získala jméno i celé západní historiografii. Braudel se snažil pěstovat kontatky i za železnou oponou a v Polsku, kde bylo svobodnější akademické prostředí, vycházely některé publikace školy Annales. Ty byly přístupné i pro československé historiky, mezi kterými Braudel inspiroval zejména M. Hrocha a řadu jeho žáků.

Bibliografie Méditerranée et le monde méditerranéen à l´époque de Philippe II (Středozemní moře a středozemní svět v době Filipa II.), 3 svazky. Disertace, první vyd. 1949, druhé revidované 1966. Écrits sur l'histoire (Spisy o historii), I–II, Paris 1969–1990. Civilisation matérielle, économie et capitalisme (XVe-XVIIIe siècles) (Materiální civilizace, ekonomie a kapitalismus, 15.–18. století), 3 sv., Paris 1979. La dynamique du capitalisme. Paris : Arthaud, 1985. 120 p. (česky Dynamika kapitalismu. Praha : Argo, 1999. 81 s. ) – úvodní svazek k "Civilisation matérielle, économie et capitalisme" L'identité de la France, (Identita Francie), 3 sv., Paris 1986. Grammaire des civilisations (Gramatika civilizací), Paris 1987. Původně vydnáno ve spolupráci se Suzanne Baille et Robertem Philippeme jako Le monde actuel (1963). Le modèle italien (Italský model), Paris 1989. Les écrits de Fernand Braudel. I : Autour de la Méditerranée (Spisy Fernanda Braudela I. Okolo Středozemí), Paris, De Fallois, 1996 (česky: Kolem Středomoří. Praha: Academia, 2024. 556 s. ISBN 978-80-200-3554-7) Les écrits de Fernand Braudel. II : Les ambitions de l’histoire (Spisy Fernanda Braudela II. Ambice historie), Paris, De Fallois, 1997. Les mémoires de la Méditerranée (Paměti Středozemního moře), Paris, De Fallois, 1998. Les écrits de Fernand Braudel. III : L’histoire au quotidien (Spisy Fernanda Braudela III. Dějiny v každodennosti), Paris, De Fallois, 2001.

Odkazy

Literatura Nodl, Martin: Fernand Braudel – „Mistr nové historiografie“ in F. Braudel, Dynamika kapitalismu. Praha: Argo, 1999. 81 s. S. 70–80 Scholz, Milan: Fernand Braudel a jeho Středomoří, in F. Braudel, Kolem Středomoří. Praha: Academia, 2024. 556 s. ISBN 978-80-200-3554-7 S. 22-42.

Související články Škola Annales

Externí odkazy

Fernand Braudel: Mediterranean studies: Annales school Fernand Braudel Center Instituto Fernand Braudel de Economia Mundial Fernand Braudel a škola Annales od Davida Moona Škola Annales, životopisy

Braudel na stránkách Académie française

Kategorie:Francouzští historikové Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Varšavské univerzity Kategorie:Držitelé čestných doktorátů Padovské univerzity Kategorie:Členové Francouzské akademie Kategorie:Škola Annales Kategorie:Narození v roce 1902 Kategorie:Narození 24. srpna Kategorie:Úmrtí v roce 1985 Kategorie:Úmrtí 27. listopadu Kategorie:Pohřbení na Père Lachaise Kategorie:Muži Kategorie:Historikové 20. století