Alois Vicherek (20. června 1892, PetřvaldMatriční záznam o narození a křtu – 15. ledna 1956, Praha) byl český vojenský letec, důstojník, účastník první a druhé světové války.
Mládí Byl páté dítě z 12 dětí havířské rodiny Jana a Aloisie Vicherkových. Když v páté třídě obecné školy splnil povinnou školní docházku, dostal již v březnu 1906 tzv. úlevu z důvodu vynikajícího prospěchu. Po dobu 8 měsíců pracoval u zedníků, poté 5 měsíců vyvážel rubaninu jako tzv. táčkař na dole Alpinka v Porubě, dnešní Orlové. Následně pracoval v zámečnické firmě jako učeň strojního zámečnictví. Při učení v letech 1907–1910 absolvoval s vynikajícím prospěchem večerní pokračovací školu v Orlové. Na důl Alpinka se vrátil jako strojní zámečník, kde měl na starosti údržbu důlních strojů. Od 13. září 1911 studoval na dvouroční státní průmyslové škole mistrovské v Brně, obor strojnický a elektrotechnický, ale přes prázdniny pracoval na svém původním pracovišti. Po úspěšném ukončení průmyslové školy už na důl Alpinka nenastoupil, protože si našel místo konstruktéra ve firmě Orlovská strojírně a slévárna v Porubě. Strojírna však zastavila výrobu a Alois Vicherek přešel do firmy Elektromotor – Erich Roučka Blansko, kde pracoval jako konstruktér na konstrukcích elektrických měřicích přístrojů a transformátorů.
V roce 1915 byl odveden do rakouské armády a odešel na východní frontu. Dne 21. července 1916 se dostal do ruského zajetí a dne 1. srpna 1917 vstoupil do Československého vojska na Rusi. Jako příslušník legií v rámci 5. pěšího pluku střeleckého T. G. Masaryka se zúčastnil bojů proti bolševikům na Sibiři.
Kariéra V roce 1919 se stal leteckým důstojníkem a prováděl přesun letecké školy z Omska do Nikolsk Usurijska. Po návratu do vlasti působil v leteckém útvaru v Chebu. V roce 1922 působil s hodností kapitána u velitelství ústřední školy pro vzduchoplavbu. V letech 1924–1927 studoval na prestižní École Supérieure d’Aeronautique (Vysoká škola letecká) v Paříži, jediné svého druhu v Evropě, na které získal titul inženýra letectví a strojní mechaniky.
Jako sportovní letec získal v roce 1925 pět československých rekordů. V říjnu 1925 vykonal prezident ČSR, T. G. Masaryk oficiální návštěvu ve Francii. Tento let pilotoval škpt. Alois Vicherek a v Paříži byl francouzským prezidentem Doumerguem dekorován vyznamenáním "Chevalier de la Légion d’honneur“ (rytíř Řádu čestné legie).
Ve dnech 6.–7. června 1928 ustanovil světový rekord na uzavřené trati, kdy uletěl 2 500 km za 19:53 hod na letadle Avia BH-11b s motorem Walter 60HP. Na stejném letadle vystartoval 5. října 1928, aby se pokusil překonat světový rekord na přímé trati. Trasa vedla přes Polsko a pobaltské státy do Sovětského svazu a cílem mělo být město Omsk. Let skončil havárií ve sněhové bouři nedaleko města Bědnoděmjanovsk (Spassk), při které byl Vicherek zraněn. Přesto byl let s délkou 2011 km uznán jako platný světový rekord.Bulletin Walter, ročník 1929, číslo 4, strana 1
Dne 15. července 1933 byl povýšen na plukovníka. 1933 přešel na Ministerstvo národní obrany ČSR a v r. 1937 byl povýšen na brigádního generála.
V roce 1938 se zapojil do Slezského odboje a podílel se na odchodu českých vojenských letců do zahraničí přes Těšínsko do Polska a pak přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Itálii do Francie a Anglie. Hrozilo mu bezprostřední zatčení Gestapem, a proto 15. ledna 1940 odešel do zahraničí. Stal se velitelem československého letectva ve Francii a poté ve Spojeném království. Začal používat krycí jméno Josef Slezák.https://www.vuapraha.cz/cechoslovaci-v-zahranici/83744 V Anglii ho ve velení letectva nahradil gen. K. Janoušek, protože britské ministerstvo letectví mělo k osobě Aloise Vicherka výhrady. A. Vicherek žádal, aby byl jako prostý dobrovolník – pilot zařazen do bombardovací perutě, ale nebylo mu vyhověno. V roce 1941 onemocněl těžkou trombózou, ale po třech měsících nemoc překonal.
V ČSR zůstala jeho žena Božena Vicherková, která byla v sedmém měsíci těhotenství, a dvouletá dcera. Po odchodu svého manžela pokračovala v ilegální činnosti, mimo jiné byla činná v odbojové skupině pplk. J. Mašína a kpt. V. Morávka. Dne 3. 7. 1942 byla zatčena a již 24. 10. 1942 zastřelena v koncentračním táboře Mauthausen. Děti se podařilo příbuzným zachránit.
V roce 1943 byl A. Vicherek pověřen výkonem funkce předsedy Československého Červeného kříže. Na jaře 1945 přešel na první osvobozená území Československa a v Košicích byl jmenován velitelem letectva a povýšen na divisního a poté na sborového generála. Za účast v I. i II. světové válce a v odboji obdržel mnohá vyznamenání. Po upevnění moci komunistů po únoru 1948 se stal faktickým velitelem letectva plk. J. Hanuš, člen KSČ.
Selhání Vicherek nebyl politicky angažován, avšak 15. ledna 1949 napsal dopis, ve kterém upozorňuje Bedřicha Reicina na zavilé nepřátelství západních letců proti Sovětskému svazu a jejich víru v obnovení kapitalistického řádu. Tato vstřícnost mu umožnila setrvat ve funkci další rok a půl. Na konci roku 1949 se účastnil spolu s Václavem Kopeckým, Ludvíkem Svobodou, Bedřichem Reicinem a sovětským velvyslancem M. A. Silinem slavnostního otevření Výstavy darů generalissimu Stalinovi k jeho 70. narozeninám. O necelé dva měsíce později se za účasti stejných osob účastnil slavnostního zahájení výstavy „Svět sovětů - okno do SSSR". Ve svých 58 letech byl penzionován se zachováním generálské hodnosti.
Zbyněk Miloš Duda ve své knize Agonie svědomí popisuje Aloise Vicherka jako kladného intelektuála, vojáka a vlastence, který až na samém vrcholu své moci a až v samém závěru života zradil své lidství, demokracii, svobodu i osobní ideály.
Měl problém sehnat zaměstnání a z existenčních důvodů byl nucen nastoupit jako laborant do pražského podniku Regula Nusle (původně 1918-50 ETA Nusle, 1950–64 Regula Nusle, potom ZPA Nusle v dnešní Bartoškově ulici, do roku 1948 ulice Dr. Engla v Praze XIV- Nuslích). Zemřel v Praze 15. ledna 1956 a byl pohřben bez vojenských poct.náhled|Památník Aloisu Vicherkovi|upright=1
Pocta Dne 24. května 1947 přijal z rukou předsedy MNV Aloise Blacha diplom stvrzující čestné občanství Petřvaldu.
Na poctu generálovi Vicherkovi nechalo město Petřvald pojmenovat náměstí u radnice – náměstí Gen. Vicherka a zhotovit pomník.
Vyznamenání 75px|alt=Československý válečný kříž 1914–1918Československý válečný kříž 1914–191875px|alt=Medaile vítězstvíČeskoslovenská medaile Vítězství (1919)75px|alt=Československá revoluční medaileČeskoslovenská revoluční medaile75px|alt=Řád čestné legie, V. třídy – kavalírŘád čestné legie, V. třídy – kavalír75px|alt=Řád Polonia Restituta, III. třídy – VelitelŘád znovuzrozeného Polska, III. třídy – Velitel75pxŘád jugoslávské koruny, III. třídy 75px|alt=Croix de guerre 1939–1945Croix de guerre 1939–194575px|alt=Československý válečný kříž 1939–1945 s lipovou ratolestíČeskoslovenský válečný kříž 1939–1945 s lipovou ratolestí75px|alt=Řád britského impéria, V. třídy – členŘád britského impéria, V. třídy – člen75px|alt=Československá vojenská medaile "Za zásluhy", I. stupněČeskoslovenská medaile za zásluhy, I. stupně75px|alt=Československá vojenská pamětní medaile za službu v československé armádě v zahraničí se štítky Francie, Velká Británie a Sovětský svazČeskoslovenská vojenská pamětní medaile za službu v československé armádě v zahraničí se štítky Francie, Velká Británie a Sovětský svaz75px|alt=Britská hvězda 1939–1945Hvězda 1939–194575px|alt=Britská medaile Za obranuBritská medaile Za obranu75px|alt=Britská válečná medaile 1939–1945Britská válečná medaile 1939-194575px|alt=Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–1945Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce 1941–194575px|alt=Řád čestné legie, III. třídy – komandérŘád čestné legie, III. třídy – komandér75px|alt=Československá medaile Za chrabrost před nepřítelemČeskoslovenská medaile Za chrabrost před nepřítelem75px|alt=Jugoslávský řád bratrství a jednoty, I. třídy se zlatým věncemjugoslávský Řád bratrství a jednoty, I. třídy se zlatým věncem75px|alt=Řád Bílého lva, I. stupeňŘád Bílého lva, I. stupeň
Odkazy
Reference
Literatura Generálplukovník Alois Vicherek. Generálův deník: deníkové záznamy z let 1940–1954. Machart 2022. ISBN 978-80-7656-047-5
Externí odkazy
https://general-vicherek.webnode.cz/ https://www.valka.cz/14861-Zprava-divizniho-generala-Ing-Aloise-Vicherka Martin Juřica: Ze vzpomínek generála Aloise Vicherka z let 1938–1939 http://www.petrvald-mesto.cz/o-meste/historie-/brigadni-general-alois-vicherek/ Sborový generál letectva Ing. Alois Vicherek-Josef Slezák
Kategorie:Údržba:Články s referencemi v nadpisech Kategorie:Čeští letci Kategorie:Čeští generálové Kategorie:Českoslovenští legionáři v Rusku Kategorie:Osobnosti Slezského odboje Kategorie:Příslušníci československé zahraniční armády Kategorie:Osobnosti Slezska Kategorie:Držitelé Československé medaile Vítězství Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva I. třídy Kategorie:Nositelé Řádu jugoslávské koruny Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1939 Kategorie:Nositelé Československého válečného kříže 1914–1918 Kategorie:Rytíři Řádu čestné legie Kategorie:Držitelé Československé revoluční medaile Kategorie:Komtuři Řádu znovuzrozeného Polska Kategorie:Nositelé Válečné medaile 1939–1945 Kategorie:Čestní členové Řádu britského impéria Kategorie:Nositelé Hvězdy 1939–1945 Kategorie:Nositelé Medaile za obranu (Spojené království) Kategorie:Nositelé Medaile za vítězství nad Německem ve Velké vlastenecké válce Kategorie:Komandéři Řádu čestné legie Kategorie:Nositelé Československé medaile za chrabrost před nepřítelem Kategorie:Nositelé Řádu bratrství a jednoty Kategorie:Narození v roce 1892 Kategorie:Narození 20. června Kategorie:Narození v Petřvaldu (okres Karviná) Kategorie:Úmrtí 5. ledna Kategorie:Úmrtí v roce 1956 Kategorie:Úmrtí v Praze Kategorie:Muži