Bořivoj I. (mezi 852/853 – 888/890; ) byl první historicky doložený český panovník. Pocházel z rodu Přemyslovců a podle kronikáře Kosmy byl synem bájného knížete Hostivíta. Jeho manželkou byla pravděpodobně od roku 874 Ludmila, chronologicky první osoba v českých dějinách prohlášená za svatou, dcera pšovského či lužickosrbskéhoPočátky s. 144. knížete Slavibora. Jeho syny byli Spytihněv I. a Vratislav I., vnuky pak svatý Václav a Boleslav I.
Po celou svou vládu Bořivoj podporoval velkomoravského knížete Svatopluka I., v roce 872 pravděpodobně bojoval na jeho straně v bitvě u Vltavy proti franckým vojskům vedeným mohučským arcibiskupem Liutbertem, a to společně s pěti dalšími knížaty Svatoslavem, Vitislavem, Herimanem, Spytimírem a Mojslavem. V sedmdesátých nebo osmdesátých letech přijal společně s manželkou Ludmilou na Moravě křest z rukou arcibiskupa Metoděje. Po návratu do Čech však proti němu vypuklo povstání, vedené jakýmsi Strojmírem. Bořivoj uprchl na Moravu a až se Svatoplukovou pomocí se znovu stal českým knížetem. Za jeho vlády byly v Čechách postaveny první kostely, a sice kostel svatého Klimenta na Levém Hradci a kostel Panny Marie na Pražském hradě. Po jeho smrti nebyli jeho synové ještě dospělí, proto se českým knížetem stal velkomoravský kníže Svatopluk.
Prameny o Bořivojovi I. O Bořivojovi se zmiňuje hned několik středověkých textů. Nejznámější jsou tyto:
Fuldské letopisy – schlettstadtský rukopis (napsán asi v 80. či 90. létech 10. století).Počátky s. 184–185. Kristiánova legenda – datum napsání je předmětem odborných debat (datace se pohybují od století 10., kam ji kladl kromě Dušana TřeštíkaPočátky s. 117–138 i Josef Pekař, až po století 14., toto datum určil například František Palacký). Fuit in provincia Boemorum – i zde se historikové přou o dataci (od 10., až po 12. století). Kosmova kronika česká – napsána mezi lety 1119 až 1125. Teorie o původu alt=Černobílá postava se zakloněnou hlavou|upright=0.5|náhled|Hostivít, údajný otec Bořivoje I. Otázka Bořivojova původu je neznámá, většina historiků však souhlasí s Kosmou, že Bořivoj pocházel z Čech. Příbuzenství mezi Přemyslovci a Mojmírovci je možné, kupříkladu sňatkem Svatopluka Velkomoravského s jistou nevěstou z Čech, která mohla být Bořivojovou sestrou, snad Sventoziznou. Podle jiné teorie, kterou navrhl Petr Šimík, měl být Bořivoj I. původem z Velké Moravy. Měl být synem Rostislava Velkomoravského. Rostislav poté založil hrad Praha a nazval se Přemyslem, tedy Přemyslem Oráčem. Rostislav měl mít syna Bořivoje a ještě za Rostislavova života se měl Bořivoj stát manželem Ludmily, za podmínky, že Ludmila přijme křest. Po Rostislavově oslepení se měl Bořivoj chopit vlády v Čechách. Tato teorie byla často podporována kosterními pozůstatky pod podlahou svatovítské rotundy v hrobu K1. Tyto pozůstatky byly považovány za tělo knížete Bořivoje. Lebka tohoto těla sdílí s lebkou z hrobu 12/59 v Sadech u Uherského Hradiště, považovaného za hrob knížete Svatopluka, ojedinělou anomálii zvukovodu; obě kostry mají také stejnou, byť tehdy běžně rozšířenou krevní skupinu. Ukázalo se však, že lebka z hrobu K1 není z doby Bořivojovy, ale je o století mladší.
Život Narození Bořivoj se podle Kosmy narodil jako syn bájného knížete Hostivíta. Jméno Bořivojova otce však není jisté, a proto se historici jménu Hostivít vyhýbají.Počátky s. 333, 425 Datum Bořivojova narození není přesně známé. Jako indicie mohou posloužit údaje z legendy Fuit in provincia Boemorum o věku, kterého se dožili jednotliví Přemyslovci.Počátky s. 177–178. Podle legendy Bořivoj zemřel ve věku 36 až 38 let. Podle Dušana Třeštíka muselo být Bořivojovi v době bitvy u Vltavy více než 15 let.Počátky s. 195 Protože bitva probíhala v roce 872, Bořivoj se musel pravděpodobně narodit před rokem 857. Když se v roce 888 narodil Vratislav, byl pravděpodobně Bořivoj stále naživu. Další nápověda se nachází ve Fuldských letopisech, podle nichž v roce 890 získal Čechy v přímé držení Svatopluk. Dušan Třeštík proto odečetl Bořivojův přibližný věk, kterého se dožil, od let 888–890, a získal tak datum jeho narození mezi lety 852–853.Počátky s. 176–195.
Jiný názor zastával Josef Pekař, jenž datum Bořivojova narození určil mezi roky 857 a 858,Die Wenzels und Ludmila Legenden s. 223. Henryk Łowmiański, podle něhož se Bořivoj narodil roku 857, a Václav Chaloupecký, podle nějž se jednalo o rok 855.
náhled|vlevo|upright=0.5|Bořivoj I. v Hájkově kronice|alt=Muž nacházející se v kronice Václava Hájka z Libočan (napsána roku 1541) Jediná kronika, která udává přesný letopočet Bořivojova narození, je kronika Václava Hájka z Libočan z 16. století. Podle ní se měl Bořivoj narodit v roce 874, tedy dokonce později, než je o něm první písemná zmínka.
V osmnáctém a devatenáctém století se však proti Hájkovi postavili historikové Gelasius DobnerKronika česká s. 1384. a František Palacký, kteří mnoho Hájkových výroků označili za pouhé výmysly. Od té doby Hájkově dataci Bořivojova narození badatelé nevěnují pozornost.Dějiny národa s. 81
Bitva u Vltavy
Situace na území dnešních Čech v 2. polovině 9. století nebyla jednoduchá, tamější knížata se musela rozhodnout, na jakou stranu se přidat. České země se tehdy nacházely mezi dvěma velkými říšemi. Na jedné straně stála Východofranská říše, na druhé pak Velká Morava.
náhled|Bořivoj I. v rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě|alt=Obličej muže v Rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě Pravděpodobně již v roce 856 se některá knížata z dnešních Čech začala přiklánět k Velké Moravě, v roce 869 za pomocí Lužických Srbů dokonce zaútočila na francké území Bavorska a Durynska.Dějiny zemí s. 27. Definitivní připojení pak přišlo po nástupu Svatopluka I. k moci v roce 871. Brzy poté na jaře 872 vyslal východofranský král Ludvík II. Němec, který odmítl nástup Svatopluka uznat, trestnou výpravu nejen proti Moravě, ale i proti jejím spojencům, tedy proti Čechům. Obě vojska se setkala kdesi u Vltavy, snad v oblasti Prahy.
V této bitvě Frankové, kterým velel mohučský arcibiskup Liutbert, drtivě zvítězili. Čechům se však podařilo uchýlit se do hradišť, ta již Frankové nedobyli, podařilo se jim ale velice poplenit zemi. Pak odtáhli zpět do Východofranské říše. Kromě zmínky o pěti českých knížatech, tedy Svatoslavovi, Vitislavovi (Vítěslavovi), Herimanovi (Heřmanovi), Spytimírovi a Mojslavovi je ve třech rukopisech zmíněno jako šesté jméno Goriwei. Od 19. století se jméno Goriwei považuje za zkomoleninu jména Bořivoj.Dějiny národa s. 116. Historici dodnes pátrají po důvodu, proč je Bořivojovo jméno zapsáno až jako šesté z pěti jmenovaných. Podle Františka Palackého byl Bořivoj zapsán jako šestý proto, že v bitvě u Vltavy sice nebojoval, ale byl jejich vrchním vládcem, proto si pisatel poznamenal toto jméno až na konec. Podle historika Václava Vaněčka se bojovalo proti knížatům z jihu Čech, Bořivoj možná využil prohry knížat z jihu Čech a právě po této bitvě jižní Čechy ovládl. Kvůli tomuto ovládnutí bylo jméno Goriwei později připsáno. Podle historika J. Čecha Bořivoj v Čechách vládl, ale pisatel Fuldských análu zkomolil jeho jméno na Heriman.Počátky s. 182–184
Právě bitva u Vltavy je hlavní indicií pro určení datace vlády Bořivoje I. Téměř všichni historici zabývající se vládou Bořivoje I. se domnívají, že Bořivoj v roce 872 vládl, musel tedy již vyrůst z chlapeckých let.Počátky s. 181. Tyto domněnky odmítli historici Lubomír Emil Havlík a Rudolf Turek. Podle Havlíka Bořivoj v Čechách v roce 872 nevládl, jelikož byl příliš mladý. I Rudolf Turek se domníval, že Bořivoj v Čechách tehdy nevládl, na rozdíl od Havlíka se domníval, že Bořivoj byl ještě před bitvou u Vltavy vyhnán Strojmírem.
Sňatek s Ludmilou náhled|Území Čech v 9. století, území Českého knížectví světle zeleně|alt= Přemyslovci v 70. letech 9. století neovládali celé území obývané Čechy. Patřilo jim tehdy pouze území ve středních Čechách,Počátky s. 352. na ostatních územích dnešních Čech se nacházela jiná knížectví, kterým vládlo několik knížat.Počátky s. 54–73. Bořivoj pravděpodobně v roce 874 či 875Počátky s. 204–205 uzavřel sňatek s Ludmilou, dcerou Slavibora. Původ Ludmily je neznámý, možné jsou však dvě varianty. Podle první varianty pocházela Ludmila z Pšovského knížectví, které leželo na území dnešního Mělnicka. Podle druhé varianty, kterou reprezentuje Proložní legenda o svaté Ludmile, pocházela Ludmila ze země lužickosrbské, sňatkem s Bořivojem se tedy část Lužického Srbska stala součástí Čech.Čechy na úsvitě s. 143
upright|náhled|vlevo|Relikviářová busta svaté Ludmily, manželky Bořivoje I.|alt=Busta ženy se závojem, zhotovená z pozlaceného plechu
S Ludmilou měl Bořivoj podle legend tři syny a tři dcery, z pramenů jsou však známa jména pouze dvou synů. Nejstarší Spytihněv I., který se narodil brzy po sňatku, tedy v roce 875, a Vratislav I., který se narodil pravděpodobně v roce 888.
Bořivojův křest Česká knížata v 2. polovině 9. století nevyznávala křesťanství jako na Velké Moravě. Křesťanství pronikalo do české kotliny jen pomalu, podle Fuldských letopisů přijalo v roce 845 křest 14 českých knížat,Annales Fuldenses s. 85. pravděpodobně však bez úspěchu.Počátky s. 74–96. První skutečný krok k christianizaci Čech učinil až Bořivoj.
náhled|vlevo|upright|Křest Bořivoje I., autor Václav Ignác Leopold Markovský (1789–1846).
alt=Na pravé straně je vidět muž a žena klečící v kádi. - Bible Kralická|náhled|Křest Bořivoje s jeho ženou, svatou Ludmilou
Příběh Bořivojova křtu je zmíněn nejen v Kristiánově legendě, ale i v Kosmově kronice.Kosmas s. 37. Podle Kristiána měl být Bořivoj pozván na hostinu na dvůr velkomoravského knížete Svatopluka a během hostiny pak musel jako pohan sedět na zemi. Tato historka není příliš uvěřitelná, i když zákaz společného jídla pohanů s křesťany představoval běžnou praxi karolínských misií v Korutanech a Panonii.Velké dějiny s. 237–238 Lítost projevil arcibiskup Metoděj, jenž se ho optal, proč tak vynikající muž se nestydí, že sedí na zemi s pasáky sviní. Následovala konverzace mezi Metodějem a Bořivojem a výsledkem bylo rozhodnutí Bořivoje dáti se pokřtít. Křest provedl sám arcibiskup Metoděj, kmotrem Bořivoje se stal pravděpodobně Svatopluk Velkomoravský.Po stopách Přemyslovců I. s. 56.Počátky s. 324–329. Poté Svatopluk a Metoděj Bořivoje bohatě obdarovali – mimo jiné mu dali kněze Kaicha, zřejmě proto, aby nově pokřtěný kníže vykonával své křesťanské povinnosti.Počátky s. 329. náhled|Josef Mathauser – Křest knížete Bořivoje a jeho manželky Ludmily|alt=Křest muže sedícího u kádě (Bořivoj I.) a jeho ženy (Svatá Ludmila). Celý obřad vykonává arcibiskup Metoděj, svědkem křtu je nejen mnoho dvořanů, ale i velkomoravský kníže Svatoluk. Křest byl pro Čechy velmi důležitý, jelikož od roku 845, kdy přijalo křest 14 českých knížat, patřily Čechy do západní sféry vlivu. Právě Bořivojův křest znamenal obrat k moravské sféře.Počátky s. 172–173 Proto také není v legendě Crescente fide o Bořivojově křtu žádná zmínka.Die Wenzels und Ludmila Legenden s. 203 Ještě Josef Dobrovský se domníval, že Bořivoj byl pokřtěn nikoli Metodějem, ale řezenskými kněžími.Počátky s. 79 Dva roky před jeho smrtí však byla objevena První staroslověnská legenda o svatém Václavu, která dokazovala přítomnost slovanského písemnictví v Čechách.Počátky s. 314 Podle Oldřicha Králíka Kristián dokonce historkou s křtem Bořivoje myslel křest knížat v roce 845.Počátky s. 80