Boňov (s předložkou 2. pád do Boňova, 6. pád v Boňově, , do 17. století Bohuňov, poté Bouňov) je vesnice, část města Jaroměřice nad Rokytnou v okrese Třebíč v Kraji Vysočina. Je památkově chráněná jako vesnická památková zóna. Ve vesnici žije obyvatel.
Geografická charakteristika Zastavěné území místní části Boňov je od zastavěného území místní části Jaroměřic nad Rokytnou vzdáleno 2,8 kilometru. Obě části města spojuje silnice II/401. Tato silnice Boňovem prochází a směřuje k severovýchodu k Lipníku a Dolním Vilémovicím. Silnice III/4015 spojuje Boňov s Ratibořicemi a Štěpánovicemi. Nadmořská výška Boňova se pohybuje mezi 460–475 metrů a stoupá směrem k severovýchodu.
Boňov má vlastní požární rybníček napájený bezejmenným potůčkem. Na jih od Boňova protéká potok Ostrý. Ten vytéká z Ostrého rybníka. Zdrojem jeho vod i vod dalšího přítoku potoka Ostrého přitékajícího ze severu je zalesněný vrch Na Skalném (557 metrů). Ostrý potok dál směřuje k Jaroměřicím a cestou napájí i rybníky Vlčák a Troubský (lidově „Troubák“).
Historie V Boňově je doloženo osídlení mladší doby kamenné. Nalezeny byly kamenné broušené nástroje, především sekery a mlaty. Dále jsou zastoupeny fragmenty lineární keramiky i moravské malované keramiky. Při silnici II/401 bylo objeveno sídliště lidu kultury zvoncovitých pohárů. Žili zde i staří Slované, a to v místech, kde stávala zaniklá ves Pokleky (dnešní trať „Proklaty“).PLICHTA, A. Jaroměřicko. Dějiny Jaroměřic nad Rokytnou a okolí. I. Jaroměřice nad Rokytnou : Arca JiMfa, 1994.
Boňov se poprvé zmiňuje v listině z 25. ledna 1361. Tehdy jej bítovští Lichtenburkové prodali žďárskému klášteru. V roce 1373 v obci stála tvrz. Od poloviny 15. století se s Boňovem nakládalo jako se součástí jaroměřického panství. Od roku 1562 Boňov nalézáme v ratibořickém panství. Roku 1775 se místní občané zúčastnili nevolnického povstání a roku 1821 se vesnice nepřipojila k robotnímu povstání a bylo jí vyhrožováno vypálením, protože se nepřipojila. V roce 1797 ve škole vznikla škola, ale školní budova pak byla postavena až v roce 1881. Do roku 1849 byla vesnice součástí lesonického panství, od roku 1850 pak patřila pod znojemský okres a od roku 1896 byla součástí okresu Moravské Budějovice. Do roku 1882 patřil Boňov pod Ratibořice, následně pak byl samostatnou obcí a od 1. dubna 1976 je součástí města Jaroměřice nad Rokytnou. V letech 1850–1878 k obci patřily Ratibořice, Štěpánovice a Vacenovice.
V roce 1944 se v nedaleké hájence Na Ostrých ukrývali parašutisti z výsadku skupiny Spelter. Gestapo následně nechalo popravit tři občany Boňova. Byli jimi Michal Kratochvíl, František Pelán a František Durda.
Boňov byl elektrifikován v roce 1930 Západomoravskými elektrárnami (ZME). Jednotné zemědělské družstvo bylo zřízeno roce 1953, v roce 1973 pak bylo sloučeno s JZD Niva ve Výčapech.
V roce 1995 se Boňov stal vesnickou památkovou zónou. Z důvodu vysokých nákladů na rekonstrukci domů v roce 2021 začali obyvatelé vesnice uvažovat o vystoupení ze zóny.
Dne 17. listopadu 2018 byla u vesnice odpůrci úložiště jaderného odpadu vysazena lípa.
Obyvatelstvo
Pamětihodnosti
kaple svatých Cyrila a Metoděje – stavba z šedesátých let 18. století obec byla v roce 1995 prohlášena vesnickou památkovou zónou pro téměř původně zachovalý půdorys vesnice a architektonickou hodnotu návesních stavení (štítově orientované uzavřené statky s branou a přízemní domy se zdobenými vjezdovými branami)
Zajímavosti Natáčel se zde televizní seriál Četnické humoresky a Četníci z Luhačovic.
Odkazy Reference
Související články Dějiny šly krajem – kniha od Jaroslava Krčála o příběhu Františka Durdy, Michala Kratochvíla a Františka Pelána Římskokatolická farnost Jaroměřice nad Rokytnou
Externí odkazy
Spolek pro vojenská pietní místa – Pomník obětem první a druhé světové války a pamětní desky
Kategorie:Vesnice v okrese Třebíč Kategorie:Sídla v Jevišovické pahorkatině Kategorie:Vesnické památkové zóny v Kraji Vysočina Kategorie:Mikroregion Rokytná Kategorie:Bývalé obce v Česku Kategorie:Místní části v Jaroměřicích nad Rokytnou