Přežvýkaví (Ruminantia), někdy také přežvýkavci, je podřád sudokopytníků. Patří do něj mnoho dobře známých velkých pasoucích se savců, jako například kráva, koza, ovce, jelen a antilopa. Všechny druhy přežvýkavců tráví potravu ve dvou krocích, nejprve ji rozžvýkají a spolknou a poté napůl strávenou směs zvrátí zpět do úst, kde ji znovu sežvýkají a tím z ní maximalizují zisk.
Zajímavé je, že ne všichni přežvýkavci patří mezi přežvýkavé. Výjimkou jsou velbloudi a lamy. Mimoto je mnoho velkých savců, kteří sice nejsou přežvýkaví, nicméně adaptovali se podobně na přežvykování důsledkem přežívání na velkém množství málo hodnotné stravy (například klokani).
Jejich nejbližší vývojovou skupinou je Whippomorha, kterou tvoří hroši a kytovci.
Předžaludek Od ostatních býložravců přežvýkavé odlišuje zvláštně přizpůsobená trávicí soustava, zejména složený žaludek se 4 komorami, který jim umožňuje trávit těžko stravitelnou rostlinnou potravu.
Předžaludek má 3 komory:
Bachor (rumen) – proto ruminantia – přežvýkaví Čepec (reticulum) Kniha (omasum)
Následovány slezem (abomasum), což už je vlastní žaludek, který se nijak výrazně neliší od žaludku třeba psa nebo člověka.
Nejobjemnější částí předžaludku je bachor. V bachoru dochází k hromadění potravy, jejímu mechanickému narušení, rozštěpení pomocí symbiotické bachorové mikroflóry (bakterie, prvoci, houby), fyzikálnímu rozdělení dle velikosti částic. Největší částice jsou opakovaně mechanicky rozrušovány při procesu přežvykování. Při následném posunu tráveniny do dalších oddílů zažívacího traktu tráví přežvýkavec bachorovou mikroflóru, respektive látky, které bakterie a prvoci vytvořili z přijaté potravy.
Fylogenetický strom Příbuzenské vztahy uvnitř recentních přežvýkavých lze zobrazit následujícím fylogenetickým stromem:
Reference
Související články Přežvýkavec Celuláza
Externí odkazy